Posílený plug-in novému Citroënu C5 Aircross sedí, získá si vás dojezdem a pohodlím

Dlouho jsem uvažoval, co mi nový C5 Aircross vlastně připomíná. Nejprve jsem byl přesvědčen, že v tomhle urostlém Francouzovi vidím BMW X3, ale nějak to pořád nebylo ono. Nakonec jsem myšlenku přece jen identifikoval, hlavně silueta přední části mi navozuje odcházející generaci Toyoty RAV4. Což není špatné, co si tak pamatuji, byl to celkem bestseller, že?

Na druhou stranu i proto se mi nejspíš zdá, že tahle novinka tak nějak postrádá klasickou DNA francouzské automobilky. Chci tím říct, že v záplavě podobných modelů se tohle auto vzhledově ztratí. Zvenku vybočují akorát zadní světla. Také ještě někomu připomínají některou z potvor ze Spielbergových Blízkých setkání třetího druhu? V tomhle se aspoň Citroën sympaticky liší, což není v současné modelové záplavě na silnicích nic snadného.

U tvaru bych ještě chvíli zůstal, ačkoliv Citroën jasně zařadil auto do kategorie SUV, mně trochu připadá jako takový nafouklý kombík. Tím si mě lehce získalo.

Automobilka sama tvrdí, že takhle prostorné, pohodlné a moderní SUV ještě nikdy nevyrobila. Celkem 4652 milimetrů na délku znamená mezigenerační nárůst přes 15 centimetrů, C5 Aircross je také o dost širší a má i o kousek větší rozvor. Jde zkrátka téměř o skok do vyšší třídy.

A tohle všechno znamená především kopec místa pro cestující vpředu i vzadu, daleko víc, než čísla napovídají.

Prostornost dokazují dobře použitelné odkládací prostory. Jeden pořádný je v loketní opěrce, velice praktický je ten pod sklopenou obrazovkou infotainmentu, kam lze umístit pití, klíče, či telefon. Jeho nevýhodou je, že řidič se pro věci právě sem umístěné musí natahovat a může tak ztratit koncentraci. Jinak jde o rodinné auto, jak se patří.

Že oči mnohdy vidí věci jinak než doopravdy jsou, mi dokázal zavazadlový prostor. Celkem 565 litrům bych po otevření pátých dveří vážně nevěřil (pravda, něco přidává i prostor pod podlahou, kam se skvěle schová kabel na nabíjení), ale do auta jsem vlastně nacpal všechno, co jsem potřeboval. A třeba kolega Jan Markovič v klidu během zimních cest umístil do kufru třeba boby.

Cenovka za nejobyčejnější možný Aircross startuje na 695 tisících korunách (tady je k prohlédnutí kompletní katalog modelu Aircross), ale logicky platí, že čím víc peněz z kapsy vytáhnete, tím lepší auto bude. Funguje to i tady, třeba 12 tisíc korun za černobílý paket Bi-Color bych považoval klidně za nutnost, z obyčejného auta udělá stylového fešáka.

A protože testovaný model v elitní výbavě MAX měl cenovku 1 022 800 Kč, bylo jasné, že byl pořádně nadupaný. Pohodlná přední sedadla s prémiovou umělou kůží mohou být vyhřívaná, ventilovaná a mají také masážní funkci. Zatopit si mohou i cestující vzadu, víc se mi ale líbila možnost sklopit sedadla v rozmezí 21° až 33°. To v praxi znamená perfektní vyřešení únavy například při dlouhých trasách.

Řidič pracuje s volantem s příjemně tenkým věncem, desetipalcovou digitální přístrojovou deskou a třináctipalcovým displejem infotainmentu zvaným Waterfall. Ten se v koncernu Stellantis objevuje poprvé a z mého pohledu je to asi nejvydařeněji vertikálně umístěný dotykový displej, který jsem kdy v autě viděl.

Nemluvě o tom, jak krásně se díky sklonu dá sledovat navigace a také o tom, že systém funguje rychle. Chválu zaslouží i parkovací kamery, jsou velmi přehledné s čistým obrazem.

A ještě navážu na světelnou extravaganci z exteriéru, uvnitř podobně zaujmou vystouplé repráky, které zakončují na obou stranách palubní desku. Na zadní části, kterou si pokaždé můžete prohlédnout když nastupujete, je vidět houslový klíč. Osm možností ambientního osvětlení zase dodává příjemnou atmosféru. Prostředí uvnitř je zkrátka velmi příjemné.

Protože jde o vlajkovou loď značky, je jasné, že ve Francii si dali s výběrem toho, co bude pod kapotou, skutečně záležet. K dispozici jsou tak benzínový mild-hybrid a plug-in hybrid a samozřejmě i čistá elektřina.

Testovaný plug-in hybrid má o třicet koňských sil vyšší výkon, přeplňovaný čtyřválec o objemu 1,6 litru nově dává 225 koní. Tedy celkově. Benzínový pohon umí 150 koní, elektromotor, který je integrován do sedmistupňové dvouspojkové převodovky eDCS, pak celkem 125 koní.

Točivý moment vozu dosahuje 350 Nm, zrychlení na stovku klapne v nejlepším možném případě za 7,7 sekundy, objem palivové nádrže je 55 litrů a kapacita baterie 21 kW/h. Plně nabitý Citroën tak slibuje víc než osmdesátikilometrový elektrický dojezd a bez zastávky na dočerpání vydrží přes osmset kilometrů.

A to už je číslo, které většině Čechů bude stačit na dva-tři dny používání bez zapojování spalováku.

Motor slouží na přání řidiče, z trojice jízdních režimů elektrický-hybridní-sportovní budete s velkou jistotou nejvíce využívat ten prostřední, který prostě jede takovou pohodičku. To umí tohle auto nejlépe, tady vás skutečně uspokojí.

Přepínání mezi pohony je sice slyšet, ale auto sebou netrhá a vše probíhá hladce. Zvyknout si lze i na vždy přítomnou rekuperaci, Citroën se totiž dobíjí klidně i ve sportovním módu, potvrzuje se tedy to, že tady vážně není nutné hledat situace, jak se vyřádit. Pohodlí je tím, co má charakterizovat jízdní vlastnosti C5 Aircross. Podívejte se také na srovnání s přímou konkurencí.

Plug-in umí díky bateriové dopomoci celkem solidně zabrat a když ostře sešlápnete pedál, Citroën parádně jede. Hlučněji, ale jede! Zároveň je třeba se smířit s houpáním a nakláněním. A je jedno, jestli jedete pomalu či rychle, tohle se bohužel nedá smazat.

Možná jsem jen zbytečně citlivý, ale nechci, aby se mi auto - klidně jen ve třicítce - naklánělo při brždění dopředu.

Hloupé je, že jakmile jsem si toho jednou všiml, musel jsem se na to soustředit. A rázem mi auto přišlo nestabilní třeba i v ostře projetých zatáčkách, tomu navíc napomáhalo hodně citlivé řízení. Jinak s podvozkem panovala spokojenost, na zničených silnicích si s jízdním komfortem C5 Aircross poradí nadmíru dobře.

Přes dvě stě koňských sil se nijak výrazně neprojevuje, ale nezklame. Rychlejší jízda negativně nemluví ani do spotřeby, osm litrů na dálnici není vzhledem k velikosti a hmotnosti nic zlého, ve městě se samozřejmě podle stylu jízdy výrazně sníží. Když jsem se spoléhal jen na elektřinu, řeklo si auto zhruba o 19 kWh.

Poctivé množství práce si baterie odpracuje ve městě, tam je plně vytížená a ukazuje svůj smysl. I když na ukazateli svítí, že už je elektrický dojezd 0 kilometrů, stále umí ukázat třeba čtyři procenta a spalovací pohon vůbec nevyužívá.

Takže jak tedy? Faktem je, že kdo nemá výrazné řidičské nároky, dostane velice dobrý vůz za dobrou cenu. Jízda s ním je plynulá a pohodová.

C5 Aircross bych tedy shrnul do několika pozitivních slov - pohodlný, dobře vypadající, nenáročný, moderní svižný a prostorný. A v nižších rychlostech je perfektním každodenním parťákem.