Elektrický Opel Grandland je nenápadný, ale estetický borec. Prohrává jen boj se spotřebou

Nový Grandland prošel oproti předchozí generaci skutečně revolucí, nezůstal kámen na kameni a Opel představil úplně jiné auto. Je o dvacet centimetrů větší, ale ve skutečnosti (také díky protáhlé siluetě) působí 4650 milimetrů dlouhý vůz ještě narostleji. A nová verze navíc vypadá v porovnání s předchůdcem prémiově. Hodně dělá příď a plně prosvětlená přední maska, jejímž plusem je to, že kompletní funkci plní až za tmy, takže ti, co nejsou příznivci svítících linek přes celou příď (já se hlásím) budou spokojení.

Kompletní linka je k vidění i na zádi, ale tam to tak nějak ruší méně. Opel do prosvětlení přidal i jméno značky a víte co? Vypadá to dobře! Pomáhá atraktivní červená barva a to, že světlomety nejsou obrovské. Zezadu je auto lehce podobné nafouklému modelu XM od BMW, což sice není zrovna "Miss Automobil", ale každému to něco říká a Grandlandu dodává punc luxusu. A nevypadá tak arogantně.

Nová vozidla dokáží vykouzlit v rámci světelných pozdravů občas slušné brykule, až přechází zrak. Za mě jde jen o demonstraci kreativity a toho, že automobilky v současné technologické době rády ukazují, co jejich auta svedou. Ve chvíli, kdy by šlo do tuhého, si myslím, že tohle bude jedna z prvních věcí, která z aut zmizí.

Nicméně to, co umí vykreslit Grandland, je fakt paráda. Asi se mi nestalo, že bych večer vystoupil bez toho, abych se na světelnou show nepodíval. A Matrix LED světlomety mají i solidní funkčnost, to je klíčové.

Ať se na nový Grandland dívám odkudkoliv, vypadá docela decentně, a to se mi na něm líbí. Žádné zbytečnosti a přetvářky, Opel chce, aby rodinné SUV bylo hlavně funkční.

Černobílá kombinace je klasicky šik a sedí i tomuto vozu. Černá střecha Karbon Black, černé kryty zpětných zrcátek, ochranné plasty nárazníků, kola či ozdobné lišty nárazníků udělají pro vzhled víc než si člověk myslí. Bílá barva Arktis je za příplatek 18 tisíc korun. Atraktivnímu vzhledu jdou naproti velká dvacetipalcová kola.

Kabina je v první řadě přehledná, vlastně stejná, jako je auto zvenku. Žádné výstřelky, raději ať je všechno na svém místě a pořádně to funguje. Za to má Opel plusové body.

Celá palubní deska je zajímavě střižená a společně s použitými materiály rozhodně neuráží. Plast je měkčený, nikde nezůstávají otisky prstů a dobře vypadají i boční výdechy vzduchu zakomponované do dveří. Široká obrazovka infotainmentu na mě ale z nějakého důvodu působí zvláštním způsobem zastarale.

Minimálně z části za to může rychlost celého systému, která by rozhodně mohla být vyšší. A také nepřehlednost. Ačkoliv se nebudete ztrácet v hromadě ikonek - jako to je například u BMW - orientovat se tu budete hůř. Pomáhají aspoň základní tlačítka, která pomohou rychlému návratu na základní obrazovku či ovládat teplotu. Je fajn nemít všechno na dotykovce.

V čem auto dostálo jménu jsou odkladové prostory a různé schránky, které se vždycky hodí. Smysl poloprůhledného Pixel boxu mi sice během celého testování unikal, ale to je jedno. Když nic, vypadal zajímavě a přímo za ním byla bezdrátová nabíječka a další fůra místa.

Prvkem, který se v Grandlandu vymyká docela nízké cenovce, jsou přední sedadla Intelli-Seat Pro s certifikací AGR pro zdravá záda. Jsou černošedá, pokrytá Alcantarou a slouží perfektně na kratších i delších cestách. Jsou tuhá a hlavně dobře drží, a to nejen v zatáčkách, líbila se mi moc. Dobře sedí i volant, příjemně se drží a má pěkný design bez různých patvarů a nesmyslů.

Prostornost vpředu není nutné zpochybňovat, nijak jsem se s výškou přes 180 centimetrů nemusel omezovat ani vzadu. Radost mi udělala vytápěná sedadla. I když...

Za poslední roky vývoje se toho v elektroautech mnoho zlepšilo, boj s mrazem ale technologie stále moc nevyhrává. Ať už je řeč o vyhřívání čelního skla či sedadel, dovedu si představit, že moderní auto podává lepší výkon. Hlavně ta sedadla, která se vlastně nikdy nedostanou do módu, kde bych si řekl, že už to stačí. Aspoň volant hřeje rychle a dostatečně.

Zavazadlový prostor je dobře přístupný a má nízkou nakládací hranu. Kvůli elektromotoru nabízí 485 litrů a jeho tvar si poradí i s rozměrnějšími předměty. Porovnali jsme vše také s konkurenčními vozy. Nabíjecí kabel seskládáte do dvojité podlahy, pod přední kapotou žádný další prostor nenajdete. To, že se zadní sedadla sklápí v poměru 40:20:40, pomáhá využitelnosti celého prostoru.

Dva na sobě nezávislé elektromotory mají systémový výkon 239 kW, což je na SUV s pohotovostní hmotností 2250 kilogramů, pohonem všech čtyř kol a točivým momentem 509 Nm už více než dostačující.

Takže opticky vypadá všechno celkem nabušeně, ale Opel svých více než tři sta koňských sil (přesněji 325) na silnici spíš rozprostírá než aby je hodil všechny do akce. Což ale není kritika. Jsou to koně pro rychlejší rodinné svezení.

Znamená to, že auto se na silnici pohybuje spíš v klidu než divoce. Spíš se rozjíždí, než střílí vpřed. Ale stačí jediný povel a ostré sešlápnutí plynového pedálu a všechno se změní. Na stovku Grandland vyletí za 6,1 sekundy, takže tomu lze věřit.

Takže z mého původního nadšení ve stylu "hurá, 300 koní" - se stalo nejprve zklamání z průměrné dynamiky - ale přešlo znovu ve spokojenost z radosti z běžné každodenní jízdy, na kterou je tenhle Opel jak dělaný.

Díky stabilnímu podvozku se nehoupe ani během rychlých výjezdů ze zatáček a náhon na všechna čtyři kola zase s klidem vyžehlil veškeré zimní nástrahy. Jen bych pro ještě pohodlnější jízdu zvolil menší než dvacetipalcová kola.

Pro řidičské zážitky je ale třeba jít si jinam, Grandland je příjemným vozem pro normálního řidiče, jehož největším výstřelkem je to, že občas chce prostě dupnout na pedál a někoho efektivně předjet případně rychle vypálit ze semaforu.

Grandland to teď možná trochu zbytečně odnese za to, že se mi dostal do ruky v prosinci, ale nedá se nic dělat. Už jsem se opřel do teplotního komfortu a bohužel nemůžu vynechat ani fungování vozu v mrazivých teplotách, protože aby mi auto na 40 procent baterie ukazovalo dojezd 118 kilometrů, to mě příliš neoslovuje.

Rozumím tomu, že dojezd necelých 500, který slibuje německá automobilka, je možný v ideálních podmínkách, ale tohle mi i tak přijde málo. Vše se navíc pojí s vysokou spotřebou, jezdit okolo 23 kWh/100 km je něco, s čím jsem musel počítat denně, aniž bych se snažil jezdit dynamicky. Tohle bohužel mnoho konkurenčních vozidel zvládá lépe.

Kapacita baterie je 73 kWh a do 80 % se vůz nabije během půl hodiny, ale ani tady nečekejme žádné zázraky. Znovu závisí vše dost také na teplotě...

Když si ale vše shrnu, až na dojezd zhodnotím auto pozitivně. Navenek působí v nablýskané verzi Ultimate velice dobře, dokonce si myslím, že překračuje zažité standardy značky z posledních let. A podobně je na tom i cenovka.

Úplně nejlevnější Grandland s benzinovým motorem 1.2 startuje na 749 990 Kč a ten testovaný v nejlepší konfiguraci s několika doplňky dosáhl na 1 317 990 Kč. A to vlastně v porovnání s ostatními vozy a vším, co auto nabízí, není vůbec zlé. Na kompletní ceník vozu se podívejte zde.

Kdo hledá vůz do rodiny a nutně nemá žádné větší preference, nesáhne tady vedle. Auto je dělané na denní používání a plní roli nenápadného elektrického borce, o kterém často ani nebudete vědět.