Není allroad jako allroad. Otestovali jsme lepšoaudi s plnohodnotným quattrem a sametovým automatem

Velký kombík, který dokáže terénními i tažnými schopnostmi předčit většinu SUV. Kombík, který nabízí plnotučný třílitrový šestiválcový nafťák s parádním zátahem a rozumnou spotřebou, plnohodnotný pohon všech kol quattro se samosvorným středovým diferenciálem a sametovou převodovku Tiptronic. Kombík, který uvnitř vypadá jako luxusní auto a ne jako cirkusový stan. Kombík, jehož základní cena se ještě vejde pod dva miliony, ale dostanete za to z hlediska standardní výbavy jen s malou nadsázkou žebráckou holotu. To je Audi A6 allroad 50 TDI quattro.

Aktuální pátá generace modelu Audi A6 a čtvrtá generace jeho derivátu A6 allroad quattro projde letos faceliftem. Ještě před ním jsme si naplánovali test naftové varianty 50 TDI. Proč právě té? Protože se s cenou těsně pod dva miliony korun ještě vejde do nového limitu odpočtu DPH. A také proto, že jde o nejlevnější možnost, jak si pořídit „plnotučný allroad quattro“ s poctivým mechanickým samosvorným diferenciálem, tedy „quattrem“ tak, jak ho původně Audi definovalo. Stejně na tom je z ostatních ceníkových variant už jen silnější verze 55 TDI, která se už ale pod dva miliony nevejde. A pozor! Není to tak, jak se někdy omylem traduje, že Audi pojí samosvor se šestiválci. Základní verze naftového šestiválce, tedy 45 TDI, dvoulitrový čtyřválec 40 TDI, a trochu překvapivě i benzinový šestiválec 55 TFSI se pojí s pohonem „quattro ultra“, který funguje podobně jako Haldex ve škodovkách. To znamená, že standardně zabírá pouze přední náprava a ta zadní se připojuje až v případě potřeby.

Nejlépe poznáte to, jaké quattro byste ve vaší vysněné audině měli, podle typu automatické převodovky. Klasické samosvory se totiž pojí s osmistupňovou převodovkou tiptronic, kdežto quattro ultra dostanete se sedmistupňovým dvouspojkovým DSG. A to byl při našem testu v počasí, které moc nepřipomínalo zimu, při jízdě mnohem znatelnější rozdíl než typ pohonu všech kol. I když se DSG (Audi ho označuje jako S tronic) chová ve vozech se čtyřmi kruhy relativně kultivovaně a rozhodně lépe než třeba ve škodovkách, na sametovost tiptroniku nemá. Ten totiž řadí, jako by neřadil. Řidič o tom prostě neví. Spolupráce s naftovým šestiválcem nemá chybu.

A spotřeba přitom není vyšší než u slabší verze s převodovkou S tronic. Při ustálené rychlosti 90 km/h jsem naměřil 5,5 l - a to jsem přitom nemohl využít osmý rychlostní stupeň, protože ten se dá řadit až na dálnici. Na sedmičku při devadesátce se motor převaloval kolem 1500 otáček. A na osmičku na dálnici při 130 km/h to nebylo o mnoho horší. Spotřeba se zvedla pouze na 6,5 litru a otáčky na 1750/minutu. A to je asi největší výhoda terénního kombíku proti SUV, jejichž aerodynamika opracované cihly zvedá při vyšších rychlostech spotřebu mnohem výrazněji.

Výrobcem udávaná konzumace Audi A6 allroad quattro 50 TDI mezi 6,7 až 7,1 l nafty na 100 km tak rozhodně není sci-fi, i když při stylu brzda-plyn a ve městském provozu žízeň auta prudce roste. I tak jsem ale ani při hodně svižné jízdě většinou nejezdil delší trasy za víc než osm litrů na sto. Zato na těch kratších při nízkých teplotách se spotřeba občas dostala nad deset.

Dynamika prostřední výkonové verze třílitrového naftového šestiválce je podobná jako projev motoru. Rozhodná, do sedadla zatlačující, ale tichá, sametová, neagresivní. Audi A6 allroad quattro 50 TDI disponuje nadbytkem výkonu i točivého momentu. Asi těžko budete hledat lepší auto na tahání těžkých přívěsů.

Jeho největším přínosem je ale univerzálnost. Díky standardně osazovanému vzduchovému podvozku dokáže měnit světlou výšku mezi 124 a 184 mm, takže si poradí jak se sportovně laděnou jízdou po okreskách tak s přejezdem brodu na rumunské lesní cestě. A v obou těchto krajních polohách dokáže být lepší než většina SUV.

Řidič má k dispozici spoustu jízdních módů. Kromě těch klasických, které najdeme u většiny aut, tedy komfortního, sportovního či ekonomického jsou tam i allroad a offroad. Vyzkoušel jsem je oba a oba se mi zamlouvaly. Allroad zaručuje komfortní jízdu mimo asfalt na cestách s relativně pevným podkladem a nevelkými hrboly. Líbí se mi, že auto tolik nerozhoupává, ale spíše vertikální kmity tlumí. Elektronika umožňuje mimo asfalt jízdy až nepatřičnou rychlostí. Režim offroad dovolí prokluz kol, takže jsem ho použil na méně zpevněné cestě a užil si kontrolované smyky, auto bylo ovladatelné, řiditelné, v lehkém terénu až zábavné.

Vzduchový podvozek navíc zaručuje v terénu až překvapivý komfort. Naopak nemile překvapený jsem byl zvukovou odezvou přejetí některých nerovností na asfaltu. A to testované auto obouvalo pneumatiky, které by měly být na podobnou disciplínu ideální - 235/50 R19 - tedy žádný sportovní nízkoprofilový extrém. Za příplatek může Audi A6 allroad quattro obouvat až rozměr 21 palců, základem je 235/55 R18. Akustický komfort není zcela ideální ani při vyšších dálničních rychlostech. Občas jsem při nich zaznamenal zřetelný aerodynamický svist - a to mělo auto za příplatek akustická skla, která odhlučnění vylepšují.

To jsou ale detaily. Faktem zůstává, že s Audi A6 allroad quattro 50 TDI můžete svištět 250 km/h po německé dálnici, řezat zatáčky po okreskách, nebo se prodírat bahnitou a kamenitou cestou kdesi v Karpatech. Právě tady nebo někde na zledovatělé cestě podél sjezdovky by se asi nejvíce poznal rozdíl mezi naším „plnotučným quattrem“ a jednodušší variantou u většiny ostatních verzí, ale přiznám se, že podobně průkazný test jsme bohužel neabsolvovali.

V několika testech jsem si přečetl, že interiér Audi A6 už v porovnání se zcela novými generacemi BMW řady 5 a Mercedesu třídy E zastaral. S tím ale souhlasím jen částečně. Beru to tak, že přístrojová deska Audi A6 dosáhla ideálu, který mi vyhovuje, zatímco novinky už jsou „za hranou“. Možná nemá A6 možnost používání tolika aplikací a chybí jí třeba rozšířená realita, tedy promítání virtuálních informací do skutečného výhledu, ale pro mě je úroveň digitalizace u testované A6 allroad quattro na optimální úrovni. A klasický interiér prostý gigantického zakřiveného displeje na většině přístrojové desky se mi líbí mnohem víc.

Ano, i tady je displej místo klasického přístrojového štítu, ale připomíná dřívější budíky, takže se v nich řidič snadno zorientuje. A za mě to i skvěle vypadá. I tady jsou displeje jak na infotainment tak na klimatizaci, ale jsou dva nad sebou a mají takzvanou haptickou odezvu. To znamená, že když chce člověk nějakou funkci aktivovat, nestačí se dotknout, ale je nutné na displej trochu zatlačit, dokud se neozve slyšitelné kliknutí. Takže jde sice o displej, ale zároveň tlačítko. Jak prosté a funkční!

Stejně tak je v interiéru Audi A6 allroad quattro ambientní osvětlení jako u novějších aut, ale není to takový cirkus jako třeba u BMW řady 5. Jde opravdu o ambientní osvětlení, které za mě neagresivně, nerušivě a elegantně dotváří atmosféru na palubě.

Zároveň je Audi A6 allroad quattro velkým kombíkem vyšší střední třídy. Pro tradiční českou rodinu mi připadají rozměry kabiny i zavazadlového prostoru více než dostačující. Další podrobnosti k řidičově zóně, zbytku kabiny, zavazadlovému prostoru či designu exteriéru naleznete u popisků v galerii nad tímto textovým blokem.

Největší nevýhodou Audi A6 allroad quattro 50 TDI je jeho cenová politika. Už tady padlo, že se auto cenovkou vejde pod dva miliony korun. Jenže většina skladovek s touto motorizací stojí kolem 2,5 milionu korun - a to po slušné slevě. Proč asi? No proto, že ve standardní výbavě dostanete sice vzduchový podvozek, plnotučné quattro, parádní převodovku a silný i úsporný šestiválcový naftový motor, ale bude vám chybět třeba bezdrátové propojení telefonu s infotainmentem, elektrické nastavování sedadel, bezklíčový přístup nebo elektricky sklopná zrcátka. Vážně, tohle jsou věci, za které si musíte u prémiového auta za dva miliony korun připlácet. A je jich mnohem víc, jak zjistíte v galerii. U testovaného vozu prakticky nic, co na fotkách vidíte, nebylo ze standardní výbavy. Však také testované provedení stálo se všemi příplatky víc než 2,8 milionu korun. Hanba, hanba a ještě jednou hanba!

Když odhlédneme od tohoto zásadního nedostatku, nemám toho moc, co bych na autě kritizoval. Všestranností strčí do kapsy většinu podobně drahých luxusních vozů kategorie SUV, spotřebou a jízdními vlastnostmi jim dává na frak ještě víc stejně jako velikostí zavazadlového prostoru. Kdybych si měl vybrat mezi ním a jeho největším konkurentem - českým autem roku Mercedesem třídy E ve specifikaci all terrain, hodně bych váhal. Menší míra digitalizace u Audi mi totiž vyhovuje víc, díky ní je ovládání auta jednodušší. Mimochodem - porovnání testovaného Audi A6 allroad quattro 50 TDI s novým Mercedesem-Benz E 450d 4MATIC All-Terrain naleznete ZDE. A jelikož se proti tomuto mercedesu spíš hodí silnější verze 55 TDI, zařadili jsme i ji.

Audi A6 allroad quattro 50 TDI je manažerským kombíkem pro všechny, kteří rádi využívají své služební auto i na soukromé cesty. A v tomto případě mohu být nejen dlouhé, ale i dobrodružné.