Lidé se zbytečně bojí koupě auta z USA. Díly jsou levné, dodání rychlé a poruchovost minimální

O pravém americkém auťáku sní mnoho z nás, málokdo se však k jeho koupi opravdu odhodlá. Jednoduše se bojíme toho, co nám někdo neustále vrývá do hlavy: „Na to budeš čekat věčnost. Je to nespolehlivý. Sežere tě to. Díly jsou drahé." Nakonec v nás tedy vyhraje rozum nad dobrodružstvím a my opět skončíme u té dieselové Škody Octavia RS. Tou přeci nic nezkazíme. Co když jsou ale všechny ty obavy z amerických vozů zbytečné? Oslovili jsme proto největší půjčovnu Amerik v Česku, abychom si jednu mohli vyzkoušet.

Nabídka autopůjčovny Carteon je opravdu pestrá, aktuálně čítá asi patnáct vozů různých značek. My jsme však měli okamžitě jasno. Zeleno-černý Dodge Challenger z roku 2015 dozdobený agresivně vyhlížející exteriérovou sadou doplňků nad ostatními vyčníval. Pod kapotou měl navíc proslulý osmiválcový motor 5.7 HEMI bez jakékoliv další podpory. Napojený byl na moderní osmistupňovou automatickou převodovku ZF. Jasně, výkon rovných 400 koní není nic, co by evropského motoristu obklopeného „přeturbenými" čtyřválci posadilo na zadek, ale u amerických aut se na tohle nehraje. Tady jde o víc.

Už samotný design je mistrovským dílem. Přes pět metrů dlouhá karoserie plná ostrých křivek a mohutných detailů budí na českých silnicích respekt. Testovaný kousek byl navíc ještě vylepšen už zmiňovanou exteriérovou sadou doplňků. Ta mimo jiné obsahovala přední kapotu s výdechy, žebrování na zadním skle, spojler nebo podložky, které rozšíří rozchod kol. Spolu s netradičním lakováním to funguje jako naprosté afrodisiakum.

Po usednutí do interiéru musíme říci, že přišlo lehké zděšení. Zpracování odpovídající tehdejším generacím vozů Dacia. Sem tam něco povrzávalo, občas něco nelícovalo a někdy i něco chybělo. Nutno ale podotknout, že zkoušený Dodge Challenger měl za sebou už 164 tisíc kilometrů, takže šlo o slušně zajetou ojetinu. Nicméně ne všechno v kabině na nás působilo děsivě. Například palubní analogové budíky vypadají úchvatně a na rok výroby potěší i kvalita multimediálního displeje. Podporuje připojení přes Bluetooth, které je však možné provést pouze při zastavení auta. No jo, už tehdy se myslelo na bezpečnost...

Jakmile ale pomocí bezklíčového startování nahodíte ikonický osmiválec, všechny nedostatky jdou okamžitě stranou. Srdce se rozbuší a chlupy na rukou se okamžité naježí. Za tenhle zvuk se v dnešním světě hlukových předpisů a emisních norem platí zlatem. Už ani nepamatujeme, kdy jsme něco takového slyšeli naposled. Na druhou stranu ta doba se tak rychle změnila, že jsme si najedou připadali jako vandalové. Kór v naší garáži, kde parkuje hybrid vedle hybridu.

Ten bestiální zvuk vycházející skrze americké výfukové potrubí je slyšet na kilometry daleko ve všech spektrech otáček. Chvílemi jsme si dokonce i my říkali, jestli už to není moc, ale ne, není! Vydrželi bychom ho poslouchat celé hodiny. Je vtipné, že díky němu Challenger působí rychlejší, než doopravdy je. Ten řev totiž vnímáte natolik, že se nesoustředíte na samotnou dynamiku. Ta však není vůbec špatná. Z nuly na stovku vůz zrychlí za 5,1 sekundy a pokračovat může až na 250 km/h, kde se zastaví o omezovač. Špatná není ani spotřeba, při klidném tempu jsme se pohodlně dostali pod 10 litrů na 100 kilometrů.

Často se pak setkáte s názorem, že americká auta neumí zatáčet, ale proč by také měla? Jde přeci o muscle car, ne o sportovní kupé a podle toho se také chová na silnici. Řidiče popravdě k řezání zatáček ani nijak zvláště nesvádí, přiměje ho jet maximálně rychleji na rovince a pořádně vytočit osmiválec. Dopřejeme mu ale i překvapivý komfort. Na auto s nájezdem 164 tisíc kilometrů filtrovalo jednotlivé nerovnosti perfektně. Řekli bychom, že skoro lépe než kdejaká ojetá německá prémiovka. Nejlépe ze všeho ale umí dělat parádu, kdekoliv se s ním ukážete, tam si ho kolemjdoucí fotí, ukazují vám palce nahoru a podobně. Kam se hrabou supersporty za miliony!

Samotná jízda v autě jako je Dodge Challenger je splněným snem většiny nadšených motoristů. Jak je to ale s jeho vlastnictvím? Nadělá svému majiteli víc starostí než radosti? To jsme zjišťovali u mechanika autopůjčovny Carteon Jakuba Bálka, který veškeré tyto vozy servisuje. Začneme samozřejmě koupí přímo z Ameriky. „My máme vyzkoušený autobazar v Miami, kde pracuje náš známý. Vždy mu řekneme, co právě hledáme a on nám to sežene. Jde to ale také online, například přes aukce, jen kupujete tak trochu naslepo. Vždy je tedy lepší spojit se s někým přímo na místě,“ vysvětlil redakci Autosalon.tv Bálek.

Dodge Challenger, který jsme měli půjčený, vyjde na zhruba 900 tisíc korun. V USA však stojí polovinu, druhou polovinu pak stojí jeho dovoz do Česka. I tak se to ale prý vyplatí. „Nejdražší je doprava, ta stojí klidně to, co samotný vůz. V Česku pak musíte počítat ještě s náklady okolo 50 tisíc korun. Přibližně 20 tisíc zaplatíte za evropská světla, bez kterých auto nebude možné přihlásit a dalších 26 tisíc potom za technickou. Plus nějaký další poplatky kolem. Když se tohle všechno sečte, stále na tom ušetříme, jinak bychom to pochopitelně nedělali," dodal mechanik.

Dodání auta ze Spojených států podle Jakuba Bálka zabere dva až tři měsíce, záleží na rychlosti přepravy po USA, vytíženosti lodní přepravy, době proclení a následného transportu z Německa do Česka. Jak je to ale s náhradními díly? „Náhradní díly chodí rychle, do tří dnů je máme u nás v Praze a nejsou ani nijak drahé. Například kvalitní vrtané brzdy tam vyjdou na 20 tisíc korun. Základnější pak na 12 tisíc.“

A problém mechanik autopůjčovny nevidí ani ve spolehlivosti. „Dodge, kterého jste si půjčili, neměl za 60 tisíc kilometrů žádnou poruchu. Dělali jsme jen běžné servisní zákroky jako výměnu oleje, brzdových destiček a podobně.“ Na žádném z jejich aut se prý zatím nevyskytla jediná závada na motoru ani převodovce. Jediné, co se prý musí měnit, je zadní diferenciál, ten odchází po zhruba 200 tisících kilometrech.