Nejdostupnější Škoda Enyaq 60 za milion je dostačující základ. Reálně ujede přes 400 kilometrů

Až donedávna byla Škoda Enyaq jediným pořádným elektromobilem Škodovky, než se před koncem loňského roku oficiálně představil i menší sourozenec Elroq. Česká značka se do výroby elektrických aut naplno vrhla až v roce 2020 poté, co první zkušenosti s moderní elektromobilitou nabyla pomocí malého městského hatchbacku Citigo iV. Od debutu Enyaqu však uběhlo už téměř pět let a automobilka začátkem letošního jara přispěchala s další lehkou modernizací, aby udržela krok s konkurencí.

Škoda Enyaq se nám poprvé dostala do rukou na jaře 2021 a během více než čtyř let ujela dlouhou cestu. Automobilka totiž Enyaq vylepšuje postupnými modernizacemi, díky nimž první zásadní facelift vlastně nepřináší žádné technické novinky. Už před téměř dvěma lety přijel první dedikovaný elektromobil Škodovky s vylepšenou technikou ve variantách 85, nahrazujících původní verzi 80, a letos se automobilce povedlo prodloužit dojezd chytrým řešením, aniž by musela sáhnout do elektrické architektury MEB, vysokonapěťových akumulátorů nebo samotných elektromotorů.

Nejnovější Enyaq zaujme hlavně novou tváří, kterou se inspiruje u menšího Elroqu. Ten byl vůbec prvním produkčním modelem značky aplikujícím nejmodernější designový jazyk Modern Solid, poprvé představený pomocí konceptu elektrického sedmimístného rodinného SUV jménem Vision 7S. Novinka tak nese stejnou masku Tech-Deck Face jako Elroq, což znamená, že větší Enyaq ztratil něco ze své osobitosti. S odstupem času však musím uznat, že rozeznání obou modelů od sebe v běžném provozu není moc složité, byť mají unifikovanou tvář.

Škoda Enyaq se i nadále prodává v obou karosářských variantách – kombi a Coupé – a nejprve přijela na trh ve dvou normálních výbavách Selection a Sportline. Relativně nedávno je doplnila i očekávaná vrcholná sportovnější varianta RS. K prvnímu redakčnímu testu se mi ale dostala do rukou základní specifikace, z níž mám pocit, že by měla stačit všem méně náročným elektromobilistům pro každodenní život ve městech i dojíždění.

Jednou z nejvýraznějších novinek testovaného vozu je přitom možnost dvoubarevných laků, u našeho Enyaqu i s novým zeleným odstínem Olibo Green v kombinaci se stříbrným spodkem karoserie.

Z hlediska jízdních vlastností faceliftovaného Enyaqu je nejdůležitější novinkou prodloužený dojezd. Toho automobilka dosáhla významnou úpravou aerodynamiky karoserie, ovlivněnou novou viditelně uhlazenější přední částí.

Koeficient odporu vzduchu standardního SUV klesl z 0,264 na 0,245, a pokud vám to připadá jako zbytěcnost, tak v reálném světě to přináší několik desítek kilometrů dojezdu navíc. U stylovějšího Coupé se pak stejný parametr snížil z 0,234 na 0,225. Inženýři automobilky tak nemuseli zasáhnout do elektrické techniky vozu, aby udělali Enyaq ještě efektivnějším.

Během testování základního Enyaqu 60 s menším lithium-ion akumulátorem s využitelnou kapacitou 59 kWh jsem tak bez problémů jezdil s reálným dojezdem blížícím se 400 kilometrům, aniž bych se musel loudat. Tenhle výsledek ani není moc daleko od oficiálně udávané kombinované spotřeby 434 kilometrů na jedno nabití v režimu WLTP. K jeho dosažení stačí trochu plynulosti a předvídání. S elektromobily koncernu Volkswagen navíc můžete jezdit téměr zadarmo a Enyaq to umí také – pravidelně při jízdě z kopce vyřazuji do neutrálu a nechávám je plachtit s absolutní lehkostí. V testovaném autě vlastně ani nemám jinou možnost, pokud nechci rekuperovat.

Jestli mi však v základním modelu něco opravdu chybí, je to sportovní multifunkční volant s pádly. Ten totiž umožňuje individuální nastavení míry automatické rekuperace, včetně krátkodobého úplného vypnutí. To aktivujete přitažením pravého plusového pádla a vydrží až do chvíle, než znovu šlápnete na plyn. Na brzdu v tu chvíli můžete šlapat jak chcete, ale nikdy to nepovede k opětovnému zapnutí rekuperace.

A co dynamika? Pro normální styl jízdy by základní Enyaq měl stačit snad všem řidičům. S jedním elektromotorem na zadních kolech má nejvyšší výkon 150 kW (204 k) a svižné lineární zrychlení. Zejména při rychlostech do stovky se s ním předjíždí relativně snadno a snadnou pružnost oceníte i při proplétání se provozem ve městech. Z 0 na 100 km/h akceleruje za 8,1 sekundy a vyvine maximální rychlost 160 km/h. To ostatně není moc, ale pro elektromobily je taková rychlost už značně neefektivní. I aktuální verze 60 zároveň disponuje starším typem pohonu APP310, jaký se před technickou modernizací v roce 2023 nacházel i v Enyaqu 80 (dnes nahrazeném vylepšeným modelem 85).

Škodovce se navíc Enyaq povedlo odladit tak dobře, že základní verze 60 s pohonem zadních kol jezdí po městě s reálnou spotřebou kolem 16 kWh/100 km, a když vyrazíte na dálnici, bude se pohybovat kolem 20 kWh/100 km, stejně jako na okreskách. Pochopitelně to však závisí na venkovní teplotě, jízdním stylu i  velikosti kol. Testovaný Enyaq přitom obouvá 20” ráfky Vega.

Zajímají vás detailnější informace? Seznamte se s elektromobilem Škoda Enyaq v našem katalogu.

A pokud budete chtít při nákupu ušetřit, obejdete se i bez adaptivního podvozku Dynamic Chassis Control (DCC). Ten v Enyaqu ještě není ve vylepšené dvouventilové variantě Plus, známé z nových generací Kodiaqu a Superbu, a připlácí se za něj přibližně 180 tisíc korun, protože je dostupný v rámci paketu Maxx.

Standardem modelu je pak klasický nenastavitelný podvozek s ocelovými pružinami. Na opravdu rozbitých silnicích je sice trochu uskákaný, ale v městském prostředí je rozumně komfortní. Pohodlí standardního podvozku je bohužel trochu horší než u adaptivního, ale pokud koukáte spíše na peníze, jedná se o přijatelné rozhodnutí. S podvozkem DCC se navíc dodavá i progresivní řízení, bez něhož budete ve městech usilovněji pracovat s volantem a častěji přehmatávat při projíždění více utažených zatáček nebo křižovatek.

Škodovka uvádí, že základní Škoda Enyaq 60 disponuje maximálním nabíjecím výkonem 165 kW při připojení na výkonnou stejnosměrnou nabíječku typu DC. Z deseti na osmdesát procent kapacity baterie se tedy nabije za 24 minut.

Bohužel, nejslabší varianta modelu však nepodporuje novou funkci V2H (Vehicle-to-Home) pro přenos elektrické energie do domácího úložiště pro podporu napájení. Novou vymoženost podporují jen silnější varianty 85 a 85x s využitelnou kapacitou baterie 77 kWh, přičemž k tomu potřebují i vhodný DC wallbox.

Faceliftovaná Škoda Enyaq přijela na český trh jen s absolutním minimem novinek. Dobrou zprávou však je, že Škoda v minulých letech odladila Enyaq na vysokou úroveň, která z něj dělá jeden z nejpříjemnějších elektromobilů pro život. Novinky letošní modernizace jsou vlastně jen designové a s přepracovanou aerodynamikou mají vliv na delší dojezd.

A kolik stojí? Nejdostupnější varianta Enyaqu s výbavovým stupněm Selection se v Česku prodává za cenu od 1 015 000 Kč. Nová olivová barva stojí 34 tisíc korun, za 20“ kola Vega zaplatíte 12 500 korun a obyčejný interiér Loft s látkovým čalouněním je úplným základem.

Jak si faceliftovaná Škoda Enyaq 60 stojí proti stejně silným konkurentům na modulární elektrické platformě MEB v základních výbavách? Podívejte se na srovnání v našem porovnávači. Pro zajímavost k nim přidáváme i menší Škodu Elroq 60 se stejným paketem Selection.