Audi RS 7 Sportback Performance je auto s nejhezčími koly. Umí být sporťák i vůz pro každý den

Audi RS 7 Sportback Performance dokonale vystihuje podstatu označení „grand tourer “. Velké cestování tady znamená zatraceně rychlé, zatraceně luxusní, zatraceně bezpečné a zatraceně pohodlné. Audi RS 7 Sportback Performance disponuje parametry supersportu. Jeho čtyřlitrový přeplňovaný osmiválec vyvine až 630 koní, zrychlí z 0 na 100 km během 3,4 s a upaluje až 305 km/h, ale nejde o sporťák v pravém slova smyslu. Jde o dokonalé auto pro každodenní ježdění. Má jen dvě velké chyby. Cenu a cenu. Vysoká je už cena základního provedení, a na další milion přišel seznam příplatkové výbavy na našem konkrétním autě.

Audi RS 7 Sportback Performance jsem testoval dva týdny po další nové překoňované bestii - BMW M3 Touring Competition. Přestože se obě auta prodávají za přibližně stejnou cenu, disponují pohonem všech kol, praktickou karoserií, podobným výkonem i dynamikou, a přestože je obě považuji za jedna z nejlepších aut, co jsem kdy v životě řídil, těžko by člověk hledal odlišnější stroje pro odlišnější řidiče. Zatímco testované BMW bych nikdy nedoporučil nikomu, kdo nehodlá jezdit na závodní okruh, toto audi naopak doporučím i lidem, kteří hledají drahé, supervýkonné a luxusní auto pro každý den a na dlouhé cesty - a závodní okruhy budou celý život lhostejně míjet.

Audi RS 7 Sportback Performance je vlastně nejsilnější variantou druhé generace modelu A7 Sportback, která se vyrábí od roku 2018. Jde o pětidveřové auto s typem karoserie fastback. Ta má velmi podobné tvary jako v Česku díky Octavii a Superbu velmi populární liftback, ale zároveň se snaží zvýšit atraktivitu a ospravedlnit vyšší cenovku prvky typickými pro karoserii kupé, jako jsou třeba bezrámové dveře.

Nejlevnější A7 Sportback (kompletní ceník naleznete ZDE) se nabízí se čtyřválcovými benzinovými a naftovými dvoulitrovými motory. Pro náročnější zákazníky pětimetrového auta vyšší střední třídy odvozeného od modelu A6 jsou v nabídce třílitrové šestiválce na benzin i naftu, ekologům je určena plug-in hybridní verze TFSIe. První sportovněji laděná varianta se označuje S7 Sportback a pohání ji výhradně naftový třílitrový šestiválec s maximálním výkonem 253 kW. Petrolheadům je určena varianta RS 7 Sportback poháněná benzinovým osmiválcem s výkonem až 441 kW (600 koní), kterou jsme testovali nedávno. Odkaz na článek najdete pod tímto textem. A na „vrcholu potravního řetězce“ řady A7 leží mnou testované Audi RS 7 Sportback Performance s výkonem až 630 koní.

Příplatek proti základní RS 7 Sportback za verzi Performance činí 151 tisíc korun, což vzhledem k výši cen některých komponentů na přání (například karbon-keramické brzdy stojí víc než 250 tisíc korun) naznačuje, že rozdíl v obou autech nebude velký. Až na drobné designové nuance se týká především větších turbodmychadel a zvýšení jejich tlaku. Výsledkem je maximální výkon vyšší o 30 koní (na 630 koní), točivý moment o 50 Nm (na 850 Nm) a sprint z 0 na 100 km/h vylepšený o 0,2 s na 3,4 s. Standardní maximální rychlost činí 280 km/h, tedy o 30 víc než u základní verze. Dlužno ale dodat, že jak základní Sportback, tak Sportback Performance mohou být pomocí příplatkových balíčků „odblokovány“ až na 305 km/h, což byl i příklad námi testovaného vozu.

Zároveň má varianta Performance méně tlumicích materiálů mezi motorem, interiérem a zádí auta. To znamená úsporu osmi kilogramů a zároveň o jeden decibel více hluku v kabině. Podle výrobce by měla verze Performance posádce dopřát o něco intenzivnější a syrovější sportovní zážitek zejména z projevu čtyřlitrového benzinového osmiválce. Jenže v naší verzi jsme měli za příplatek akustické přední sklo, které naopak hluk snižuje, takže celkový dojem nebyl třeba právě na rozdíl od BMW M3 Touring Competition vůbec bestiální, ale naopak stejně jako u klasické RS 7 Sportback spíš decentní a luxusní. A to i přes příplatkový RS sportovní výfukový systém za 42 tisíc korun, který umí tlačítkem z místa řidiče otevřít výfukové klapky a dopřát hlasitější bublání osmiválcového motoru. Abyste si zážitek za ty peníze užili, musíte stáhnout okna.

Na rozdíl od dříve testované RS 7 Sportback jsme měli základní vzduchový podvozek, nikoli příplatkový přitvrzený Dynamic Ride Control s ocelovými pružinami. I díky tomu byla verze Performance sice neuvěřitelně rychlá, ale vzhledem ke sportovnímu rozměru pneumatik i neuvěřitelně komfortní. Dalo nám opravdu velkou práci najít výmol, jehož projetí bychom slyšeli. Žádný jsme necítili v zádech.

Ještě jednu výhodu mají majitelé verze Performance proti standardnímu modelu RS 7 Sportback - řízení naladěné speciálně pro model RS a týkající se nejen přední nápravy, ale všech kol. I díky němu projížděla testovaná RS 7 Sportback Performance všechny zatáčky jako po kolejích - a to i na mokru. A je až směšné, jak má díky natáčení kol obou náprav malý rejd. Více než pětimetrové auto se otočí na stejném plácku jako kdejaký minivůz. Toto řízení si mohou samozřejmě připlatit i majitelé základní RS 7 Sportback, ale verze Performance ho má v ceně.

Při hodnocení jízdních dojmů se znovu uchýlím k porovnání s nedávno testovaným BMW M3 Touring Competition. Audi RS 7 Sportback Performance na rozdíl od něj při rychlé jízdě netvoří zdaleka tolik adrenalinu a vytváří jen velmi málo emocí. To ale neznamená, že jezdí pomaleji. Zjistil jsem, že v něm projíždím na mokru některé zatáčky a úseky ještě rychleji než s bavorákem. Ale bez toho, abych měl tep na sto padesáti, zpocené ruce a stříkala ze mě agresivita. Je to dobře, nebo špatně? Záleží na řidiči a jeho naturelu, náladě, požadavcích. Mě osobně hodně bavila obě auta. V audině jsem si užíval, jak relaxovaně a uvolněně se cítím i při opravdu rychlé jízdě po okreskách.

Nečekejte žádné divoké driftování. Permanentní pohon všech kol quattro sice v základním nastavení posílá skrze čistě mechanický středový diferenciál šedesát procent síly na zadní nápravu, a umí tam poslat až 85 procent, ale na suché silnici na rozdíl třeba od BMW M3 auto prostě neutrhnete a bokem nepojedete.

Zrychlování auta je fascinující. Nejvíc asi tehdy, když využijete funkce „launch control“, která umožní vypálit z místa okamžitě bez turbodíry. Ještě více mě ale fascinovalo zpomalení auta s příplatkovými karbon-keramickými brzdami. A to opakovaně, bez jakékoli známky vadnutí.

Vzduchový podvozek se umí ve sportovních režimech (RS 7 Sportback má celkem tři - Sport a volitelné RS1 a RS2) snížit, zároveň si ho ale řidič může i manuálně zvýšit, pokud chce překonat třeba nějaký rozbitější úsek pomalou rychlostí. 

Mild hybridní technika umožňuje při plachtění vypínat motor a jezdit tak v tu chvíli s nulovou spotřebou. Při klidné jízdě audi navíc vypíná čtyři z osmi válců, takže se spotřeba dá stáhnout i pod deset litrů. Při jízdě ustálenou rychlostí 90 km/h na osmý rychlostní stupeň (motor brouká cca v 1500 otáčkách) jsem naměřil dokonce spotřebu nižší než osm litrů, na dálnici při 130 km/h to bylo lehce nad deset (2000 ot/min.). To jsou krásné hodnoty na auto s osmiválcem pod kapotou a stálým pohonem všech kol. Podle WLTP se spotřeba má pohybovat mezi 12,1 a 12,6 litry, což lze zvládnout i při svižné jízdě. Jakmile jsem ale chtěl možnosti auta využívat na maximum, byť jen mimo obce, okamžitě spotřeba vystřelila nad 40 litrů/100 km. Více než kde jinde je tedy konzumace auta závislá na řidičově pravé noze a rozdíl mezi úspornou a sportovní jízdou je obrovský.

Velký rozdíl je i v chování auta podle zvoleného jízdního režimu, ale i v tom ekonomickém umí být Audi RS 7 Sportback Performance nečekaně dynamické, a i v tom sportovním nečekaně pohodlné a řidičsky vstřícné.

Velmi dobře funguje osmistupňová automatická převodovka - a to jak v módu „supersport“, kdy tam sází kvalty jak samopal, tak v módu „luxusní limuzína “, kdy naopak řadí jemně a neznatelně.

Audi RS 7 Sportback Performance má sice parametry a částečně i schopnosti supersportu, ale je určena lidem, pro které není sportovní jízda úplnou prioritou. Řidičům, kteří od auta očekávají luxus a punc výjimečnosti, ale zároveň pohodlí a relax při každodenním využívání. Ve většině případů budou využívat jen zlomek z těch 630 koní osmiválcového motoru, ale čas od času, zejména při bleskurychlém, a tudíž nejbezpečnějším, předjíždění, je s gustem nechají ukázat svou sílu.

Zároveň jde o auto praktické, prostorné, pohodlné, a v našem případě zejména díky fascinujícím kolům i krásné. A také drahé. Námi testovaná verze přišla na 4,67 milionu korun, z toho milion tvořily položky příplatkové výbavy. Paradoxně jde ale o levnější vůz, než byla nedávno testovaná RS 7 Sportback bez verze Performance, protože má o něco lepší standardní výbavu.

Aktuálně nejbližším konkurentem pro Audi R7 Sportback Performance bude pravděpodobně čtyřdveřové kupé ze stáje Mercedesu AMG-GT, které nabízí také osmiválcový motor, dokonce dvě ještě výkonnější verze, ale výrazně vyšší ceny a méně praktickou karoserii. Na porovnání s výkonově nejbližší variantou AMG-GT 63 4MATIC+ se podívejte ZDE. Ta aktuálně sice kvůli certifikaci technických údajů chybí v konfigurátoru importéra, ale podle informací, které jsme získali, se brzy bude znovu nabízet.

Několikrát jsme tady zmiňovali i porovnání s BMW M3 Touring Competition. Na to se můžete podívat ZDE, i když samozřejmě jde o auta s rozdílnou délkou, typem karoserie i motorem (osmiválec vs. šestiválec).

Výhodou Audi RS 7 Sportback Performance je, že se na něj aktuálně příliš dlouho nečeká. Výjimkou jsou některé příplatkové komponenty, jako například karbon-keramické brzdy, které mohou dodávku vozu zpozdit až o několik měsíců.