Uvnitř osm lidí a vzadu 2,5tunový vlek. Vyzkoušeli jsme nejuniverzálnější prémiové auto dneška

V hlavě se mi zrodila myšlenka, že spojím příjemné s užitečným a dojedu pro nepojízdné auto mého rodinného příslušníka a k tomu si dopřeju i malou vánoční dovolenou. Problém byl, že ono nepojízdné auto bylo až v Paříži a že jsem výlet přislíbil ještě sedmi dalším nadšencům, jako jsem já. Co teď? Jak se říká, všechno má své řešení, a já měl dokonce to štěstí, že jsem ho našel v jednom „balení“ - v Mercedesu Vito!

Když jsem dostal ten geniální nápad, že vezmu sedm lidí na výlet do Paříže a k tomu přitáhnu zpět do Prahy nepojízdné auto, nenapadlo mě, jak náročné vlastně bude najít vůz, který dokáže vyslyšet všechny moje požadavky. Rychlý průzkum českého trhu prozradil, že osm cestujících a podval o hmotnosti 2,5 tuny uveze opravdu jen hrstka vyvolených. Konkrétně jde o Renault Trafic, Ford Tourneo Custom a Volkswageny Multivan, Caravelle a Transporter Kombi.

Problém byl, že v tu dobu neexistoval žádný novinářský vůz, který by byl takto naspecifikován. Ve hře tedy byla poslední existující možnost, a to jediný prémiový zástupce s těmito schopnostmi, Mercedes Vito. K mému štěstí zrovna české zastoupení Mercedesu jedno takové auto mělo, a tak jsem neváhal a okamžitě po něm sáhl. A jak se později ukázalo, byla to ve finále ta nejlepší možná volba.

Vito je totiž ve skutečnosti dostupnější a také variabilnější verzí Mercedesu Třídy V, který je luxusní limuzínou mezi dodávkami. Vito se zároveň může pochlubit tím, že se nabízí hned ve třech délkách karoserie a umožňuje uvézt dohromady až devět cestujících, ale to jen v případě, že se rozhodnete pro prostřední „nouzovou“ sedačku mezi řidičem a spolujezdcem. Zbylých osm sedadel je však plnohodnotných, tudíž netrpí žádným kompromisem v rámci komfortu.

Jak už bývá u těchto dodávek zvykem, tak i u Vita je možné se všemi sedadly různě pohybovat nebo je z auta vyjímat. Kdo by pak chtěl, může si navíc přikoupit ještě variabilní rozdělení zavazadlového prostoru. Zavazadelník je sám o sobě opravdu dostatečně velký, a to i v mnou testované středně dlouhé karoserii a osmimístné konfiguraci. Pokud se budeme bavit o „papírových“ hodnotách, dostaneme se k číslu 1 030 litrů, po vyndání sedadel pak dokonce k 4 630 litrům.

V praxi to pak znamenalo osm cestovních kufrů různých velikostí naskládaných na sebe a ještě k tomu proložených dalšími malými taškami. To všechno dokázal kufr pojmout, i když před ním sedělo osm lidí. V kabině je navíc i spousta odkládacích přihrádek a využít se dá také místo pod sedadly. Co se tedy nevešlo do kufru, skončilo uložené někde v interiéru, aniž by to ale opět narušovalo naše pohodlí. A to připomínám, že k mání je ještě o 23 centimetrů delší provedení karoserie s označením L3.

Už ani kabina středně dlouhé varianty ale „neprostorností“ rozhodně netrpí, všichni cestující měli dostatek místa v loktech, nad hlavou a co je nejdůležitější, tak i na kolena. Takto naloženým už nám zbývalo poslední, připevnit na tažné zařízení brzděný vlek o hmotnosti kolem 750 kilogramů. „Koule“ byla prakticky schovaná pod krytem v pravé části kufru a velmi snadno se na auto instalovala. Po zapojení tažného zařízení do zásuvky se vás navíc auto vždy zeptá, jak velký vlek máte, aby vám podle toho upravilo doporučenou maximální rychlost.

A pak je tady řízení. Stejně jako převodovka, tak i volant vám dává pocit, že sedíte v běžném „mercedesím“ osobáku. Je nesmírně citlivé, přesné a velmi rychle se s ním sžívá. Pak je, řekl bych, až návykové. Volant skvěle padne do ruky a řidiči usnadňuje život i za ním usazený přehledný palubní displej se základními jízdními informacemi. Snad jen dotyková tlačítka na volantu bych označil za malinko kontroverzní. Srozumitelně a přehledně pak působí také samotný středový displej, který obstarával veškerou zábavu na palubě. Bez nutnosti kabelu umožňuje propojení s mobilními telefony skrze Apple CarPlay nebo Android Auto.

Podvozkově je Mercedes Vito naladěný do komfortu, ale zároveň tak, aby tlumiče zvládaly velké zatížení. To znamená, že čím více máte naloženo, tím pohodlnější vlastně je. V osmi lidech a s vlekem v zádech tak tlumily většinu nerovností bez sebemenších problémů. Díky tomu mohla zbylá posádka klidně spát, někteří dokonce i osm hodin v kuse! Hodně tomu ale přispěla i měkká látková sedadla, jejichž opěradla se dala sklopit do téměř spací pozice. Sedáky byly dostatečně dlouhé i široké, takže nikoho ani po dvanáctihodinové jízdě nic nebolelo.

Popravdě jsme se nestačili ani divit, jak rychle jsme se v Paříži ocitli a hlavně s jakou spotřebou. Celou cestu jsme absolvovali s průměrnou spotřebou nafty 10,8 l/100 km - jen připomínám, v osmi lidech a s 750kilogramovým vlekem na kouli. Stejně rychle jako cesta tam, uběhl ale i samotný třídenní pobyt v Paříži, a to znamenalo jediné. Nabrat zase všech osm lidí, naložit na vlek nepojízdné auto o hmotnosti 1,6 tuny a vyrazit zpět do Česka. V tu chvíli tento kolos nejenže měřil skoro třináct metrů, ale zároveň vážil téměř pět tun.

Ze zkušeností z jiných dodávek mi bylo jasné, že se jízdní vlastnosti musí zákonitě zhoršit, jenže to nebyl případ Vita. Jasně, dynamika byla trochu umírněnější a brzdný účinek pomalejší, jelikož fyziku prostě nelze obejít. Nicméně uvnitř stále převládalo ticho, klid a pohodová atmosféra. Žádné nepříjemné vibrace, škubání při rozjíždění nebo cukání při brzdění. Jízda byla plynulá a i z pozice řidiče zcela antistresová. Ani si nepamatuji, kdy jsem převážel něco podobně těžkého s takovou jistotou a ve finále i lehkostí.

Překvapivě ani tlumiče nebyly zdaleka na dorazu, takže i panelové dálnice se obešly bez větších ran a bouchání. A k tomu opět ta spotřeba... Když jsme dorazili zpět do Prahy, svítila při průměrné rychlosti 97 km/h na palubním počítači hodnota 12,1 l/100 km. To znamená, že zvýšení hmotnosti o více než 1,6 tuny zvýšilo průměrnou spotřebu o pouhých 1,3 litru! Pokud bych to měl tedy shrnout, je opravdu znát, že Mercedes Vito je na podobné cestování přizpůsobený.

K tomu má navíc posádka k dispozici prémiové zázemí se vším, co na dlouhé trasy potřebuje, a dostatek prostoru i ve chvíli, kdy jich je uvnitř osm. To všechno dělá z Mercedesu Vito jedno z nejuniverzálnějších aut dneška, a to i s ohledem na cenu, která se podobá té u větších prémiových SUV. Námi testovaná verze totiž začínala na ceně okolo 1,8 milionu korun včetně DPH.