Mini neznamená malé. Countryman je rodinné SUV, které můžete prohnat po okresce

Mini jako rodinné SUV? Pro někoho je to možná protimluv, pro jiného cesta k tomu, jak se na silnici odlišit. Ať už je to jak chce, Mini se svým Countrymanem slaví docela úspěch a asi nikoho nepřekvapí, že jde o nejprodávanější model britské značky. Loni přišel navíc v nové generaci, která láká na ještě nápaditější design zvenčí i uvnitř, ale hlavně výrazný nárůst velikosti. Zajímalo nás, jak jezdí ve svém základním provedení Countryman C, které může kromě extravagance nabídnout i zajímavou cenovku.

Mini Countryman mezigeneračně postupně rostl až do dnešních už opravdu nepřehlédnutelných rozměrů. Vždyť první generace měřila na délku jen 4,1 metru, tady je to už pěkně zapamatovatelných 4444 mm. Ano, v tuhle chvíli je to vůz větší než třeba domácí Škoda Karoq. A na první pohled také působí luxusněji. Bílý lak námi testovaného kousku sice není nijak excentrický, ale pozornost na sebe poutají některé jakoby chromové detaily – ať už je to obroučka kolem masky chladiče nebo zvýraznění terénní ochrany na všech stranách vozu. Velikost vozu vynikne zejména při bočním pohledu a s 19“ koly vypadá opravdu jako kus pořádného SUV.

Uvnitř s místem rozhodně problém není. My jsme pomocí laseru naměřili místo na nohy 150 cm (kombinace vpředu a vzadu), místo nad hlavou zadních cestujících 94 cm a šířku vpředu 148 cm. Pokud bychom brali už zmíněný Karoq jako referenci, je v Countrymanu o tři centimetry více místa na nohy, ale domácí SUV má zase o něco širší kabinu. A jak bývá zvykem, kufrem předčí kde koho. Mini Countryman nabídne jen 436 litrů, což je na danou kategorii docela málo. Karoq má 521 litrů. Všechny naměřené hodnoty Mini Countryman najdete v našem katalogu.

Rozhodně ale nechceme, aby tohle sklouzlo do srovnávacího testu dvou aut, která mají povětšinou jinou klientelu. Pojďme tedy zpět do kabiny a zaměřme se na to hlavní, což je v případě Mini Countrymanu styl.

Asi nepřekvapí, že se palubní deska silně podobá té použité u klasických hatchbacků Mini. Také zde je odsazené čelní sklo výrazně dopředu, ale ne tolik jako v malém Mini, kde občas máte problémy vidět na semafor. Dominantou palubní desky je kruhový displej, který má velmi syté barvy, což podtrhuje OLED panel. Díky tomu se velmi dobře čte za každé situace. Musíme ale přiznat, že nám zabralo hodně času, než jsme se zorientovali v poměrně složitém menu.

Auto může mít až osm jízdních režimů, které se volí pomocí přepínače Experiences na středovém panelu. Podle toho se mění nejen chování vozu, ale v mnoha případech třeba jen grafika. Přepnout si tak můžete do ekologického režimu, který vám obrázkem kolibříka dává nasrozuměnou, že jedete šetrně. Naopak režim go-kart vám po nastartování zahlaholí „woo-hoo“, nahodí sportovní budíky a podpoří vás tak v choutkách po rychlém svezení. Countryman navíc dostal terénní režim, kde vidíte kompas, natočení kol nebo náklony karoserie. Pěkné!

Co se nám naopak nelíbí, to je zobrazení obsahu z připojeného telefonu. V našem případě to bylo přes Android Auto. Protože je displej kruhový a zobrazení musí být hranaté, je třeba oproti nainstalované navigaci příliš malé. Celé to působí jako pěst na oko, ale hádáme, že nějak lépe to asi nešlo vyřešit. Středový budík totiž musí zobrazovat i rychlost a další důležité údaje. Ty ostatně můžete odečíst i z head-up displeje, jenž je ale (zřejmě kvůli úhlu čelního skla) obdařen vlastní vysouvací destičkou. Má ale pěknou grafiku.

Zpracování kabiny a palubní desky je špičkové. Látkový potah desky vypadá odolně, docela pohodlná sedadla s perforovanou kůží a masáží také. Líbí se nám použitá tlačítka i slícování dílů. Moc jisti si už ale nejsme volantem. Ano, mateřskou společností Mini je BMW, ale tenhle věnec je snad příliš tlustý i na mnichovské vozy. Je sice dobře, že je kulatý, ale i vystouplé pozice na odpočinutí palců jsou příliš rozměrné a vlastně tak ubírají míst na různé střídání úchopu volantu třeba při delší cestě. Autor tohoto článku používá rukavice velikosti XXL, přesto by ocenil subtilnější volant. Co teprve ženy-řidičky, které by mohly o Countrymanu také uvažovat?

Mini Countryman C pohání základní benzinový tříválec s objemem 1,5 litru, který je zapojen do mild-hybridního systému o výkonu 125 kW, tedy 170 koní, což není na auto o hmotnosti lehce přes 1,5 tuny vůbec málo. Hned na začátek ovšem motor musíme pochválit za velmi kultivovaný projev. Tohle je jeden z nejlépe odhlučněných tříválců, jaký jsme kdy řídili. Pokud bychom nevěděli, že je pod kapotou, jen těžko bychom ho tam hádali. Spíš bychom uvažovali o čtyřválci. Typicky tříválcový klapot se totiž zpod přední kapoty vůbec neozývá, takového výraznějšího vrnění si všimnete hlavně až při prudké akceleraci.

Auto s motorem působí hbitě, kupředu mu totiž pomáhá elektromotor, který vyplňuje mezery. To oceníte hlavně ve městě, kterým se tak Countryman může uspokojivě proplétat. Naopak při snaze o dynamičtější jízdu je třeba počítat s tím že reakce na plyn jsou trochu uškrcené (z velké části to jde na vrub evropské honbě na emise) a tak má člověk občas pocit, že z Mini musí jízdu dolovat. Nejvíc nás ale zklamaly chybějící páčky pod volantem. Mini si totiž vyloženě říká o nějaké sportovní svezení, ale i v režimu go-kart bychom raději převzali vládu nad řazením sedmi stupňů sami a nenechávali vše na logice automatu. Ta zatáčky před námi nevidí.

A jak je na tom spotřeba? Když budete jezdit svižně, může palubní počítač hlásit jako nám i 8,6 litru benzinu na 100 km. To je ale takové maximum, spíš budete v běžném průměru jezdit o litr a kousek méně, my jsme nakonec naměřili 7,2 litru benzinu na 100 km. To není špatný výsledek.

Velkou předností vozů značky Mini je jízdní projev, u malých hatchbacků se hovoří o vyložené „motokárovitosti“. Ostatně, to napovídá i sportovní jízdní režim „go-kart“. Nicméně je zřejmé, že u rodinného SUV je potřeba najít nějaký kompromis. A z Countrymanu je cítit, že to nebylo snadné.

Řízení se muselo naladit méně ostré než u hatchbacků a podvozek méně tuhý. Přesto je to stále na kategorii SUV až až. Pozor, tuhý ale neznamená tvrdý. Kdepak, Mini Countryman C jsme prohnali po rozbitých okreskách na Kokořínsku a měli jsme radost z toho, jak dobře dokázal nerovnosti žehlit. Nebouchá, netluče, nemusíte se bát hrbolů, ale pokud hledáte vyloženě komfortní auto, tohle nebude to pravé.

Vyloženě sportovní ale také není, jakkoliv tuhý podvozek eliminuje náklony na minimum a auto tak působí sebejistě. Ano, řízení je příjemně naladěné, ale že by vás nějak vtáhlo do hry a měli byste potřebu křičet „woo-hoo“ spolu s autem? Kdepak. Možná, kdyby byl o něco subtilnější ten volant. Ale to už se tak trochu točíme v kruhu...

Upřímně, pokud byste chtěli mít Mini Countryman a zároveň si užívat adrenalin na okreskách, pořád můžete sáhnout po jeho ostré variantě JCW. To bude úplně jiný level. Testovaná základní motorizace je tady pro ty, kterým se styl Mini líbí, ale nemusí kvůli tomu každý den sjíždět svou oblíbenou serpentinu. Takových lidí nakonec může být hodně, protože líbivý design karoserie i interiéru dělá z Mini Countryman výrazné auto.

A jak je na tom v porovnání s konkurencí? Postavili jsme ho proti aktuální novince v podobě Jeepu Compass, který přijíždí také s mild-hybridním tříválcem, jen poněkud hlučnějším a je podobně zaměřen na styl. Pak jsme do srovnání přidali také BMW X1 se stejným motorem. To je sice výrazně dražší, ale vzhledem ke spoustě příplatků, které můžete u obou aut mít, se dají ceny snad i srovnat. Výsledek najdete v našem porovnávači.