Toyota Land Cruiser 250 je nezničitelný protilék na moderní dobu

Pojďme si to říct hned zkraje. Určitě ne pro ty, kteří chtějí moderní SUV, protože jejich rozmazlené zadnice by mohla vystrašit jeho chlupatá nátura. Už to tak trochu padlo – je pro dobrodruhy. Nebo pro ty, kteří chtějí Géčko, ale nedisponují rozpočtem prvoligového fotbalového týmu. A možná i pro ty, kteří už jsou unavení z moderních aut, kde víc než inženýři rozhodují tabulky. Protože tohle je kladivo, drát a izolepa automobilového světa.

Nejde přitom o žádný pomníček doby minulé. Všechny vymoženosti moderního automobilového světa tu jsou. Kabina přetéká displeji, máte bezdrátové CarPlay, auto za vás (částečně) umí převzít řízení – ale nic z toho nedokáže zamaskovat fakt, že v jádru je Land Cruiser 250 stále věrný dekády starému ověřenému receptu.

Pořád je to totiž poctivý off-road na rámu, s uzávěrkami diferenciálů, redukcí a nově také odpojitelným předním stabilizátorem. A pod kapotou není žádný duhový mikromotor, ale poctivá, neelektrifikovaná 2,8 litrová dieselová kovadlina. Ta sice neohromí výkonem 150 kW, zato z kolonky točivého momentu s hodnotou 500 Nm už vám začnou cukat koutky – především když máte tuhle záplavu síly k dispozici už těsně nad volnoběhem. Prostě poctivá práce.

Teď si uvědomuji, že tenhle test bude vážně těžké dokončit bez hloupých klišé – ale pokusím se držet.

Narovinu: motor není zrovna to, kvůli čemu byste si Land Cruiser 250 zapamatovali. Ano, je velký a poctivý, ale vlastně ničím příliš zajímavý. Pokud holdujete jízdě po dálnici daleko za legálním limitem nebo milujete tlačení do sedačky, poohlédněte se raději jinde. Je to nízkootáčkový otesánek, který by se charakterem hodil spíš do náklaďáku. Je znát, že je tu hlavně proto, aby roky dřel tvrdou praci. Je to ingot, který není výkonově přešponovaný a bude před vámi mlátit nejspíš do skonání světa. A to v takovém autě chcete – pracanta, ne seladona.

Ostatně jakmile začnete Land Cruiser používat tak, jak bylo zamýšleno, pochopíte, proč je tu právě tenhle motor. Konkurenční Ford Bronco sáhl po benzínovém šestiválci, který si Toyotu na papíře namaže na chleba, ale v terénu se potí daleko víc než tenhle dieselový pohodář. Potěší i odhlučnění a spárování s novým 8stupňovým automatem. Ten si je dobře vědom obřího krouťáku a krásně s ním pracuje. Jízda je klidná a plynulá. Samotný osmistupňový automat je zásadní novinkou oproti předchozí generaci. Díky němu – i přes shodný výkon – působí novinka mnohem živěji. Ponožky vám sice nevyroluje, ale bez problémů stačí i modernímu provozu, a přitom si vystačí s nějakými 10 litry na sto.

Ta poctivost a robustnost z nového Land Cruiseru doslova stříká už když stojíte před ním. Bez pár centimetrů pět metrů délky je působivých samo o sobě, ale jde spíš o tvar. Je to prostě kostka. A jistě – působí to hodně retro, ale to není hlavní důvod, proč vypadá jako ovce z Minecraftu. Kostka je nejpraktičtější tvar: nejlepší organizace vnitřního prostoru, nejlepší manipulace. Čím hranatější, tím lepší v terénu. Z auta lépe vidíte, přesně víte, kde začíná a končí, a má skvělé nájezdové úhly (31/22/25 stupňů vpředu, vzadu a přejezdový). Takže ano – vypadá cool, vypadá retro, ale ne kvůli pozérství, nýbrž proto, že tohle prostě funguje. A já miluju věci, které jsou stvořené pro funkci. A skutečně to drsňáctví není jen na oko. Pořád se nebojí práce. Na kouli zvládne 3,5 tuny, kufr má v základu 742 litrů a uveze přes 600 kilogramů nákladu.

Teď ale pár dobrot ze současnosti. Řidič má k dispozici velký head-up displej, bezdrátové CarPlay, kamery kolem auta umí kouzlit - dokonce díky nim vidíte skrz kapotu pod kola. Sedačky jsou vyhřívané i chlazené – moderní člověk tu bude velmi spokojený. Ale všechno je dělané s rozumem – ne jen proto, aby to bylo moderní a nablýskané. Tam, kde digitál pomáhá, fungují dotykové displeje, tam kde překáží, nastupují poctivé čudlíky. Těmi kabina vyloženě přetéká a já z toho mám obrovskou radost.

Nejen že jsou velké, mají příjemně hutný chod a (většinou) jsou tam, kde je čekáte. Především ale Toyota ukazuje, že to pořád jde. Ano, dotykové displeje jsou levnější řešení, proto se dnes výrobci předhánějí, kdo bude mít větší, ale čudlík je čudlík. Zvlášť v podobném autě. Když se dostanete do krizové situace, nechcete lovit v deseti podmenu svéhlavého infotainmentu. Chcete prostě prásknout do čudlíku a mít vyřešeno.

Ne všechno je ale růžové. Zpracování je sice příkladné, ale materiály vyžadují přimhouření oka – někdy obou. Na některých místech působí příliš gumově a lacině, a to se bavíme o autě za dva miliony. Peníze se tu holt utrácely na jiných místech – a nutno říct, že pro podobné auto na správných. Pokud ale rádi pod prsty cítíte ušlechtilé materiály, vezměte si raději před nastoupením hedvábné rukavice.

Jak už ale padlo na začátku – Land Cruiser není SUV, a je potřeba to při výběru brát v potaz. Protože by vás to mohlo vyškolit i na silnici. Pořád jde o auto s rámovým podvozkem, a to s sebou nese charakteristický jízdní podpis daný konstrukcí. Karoserií se občas nesou vibrace, krátké ostré nerovnosti o sobě dají vědět dupáním kol a občasným odskočením. Při vyšším tempu je auto těžkopádné a snadno propadá nedotáčivosti. V zatáčkách i pod brzdami se kymácí a ve vyšších rychlostech je uvnitř výrazný aerodynamický hluk. Přesto budete v této kategorii těžko hledat civilizovanější auto – a já bych s ním s radostí žil každý den. Jen nečekejte chování BMW X5.

Tohle jsou ale jen drobné šrámy na jinak perfektním brnění. Jakmile totiž ze silnice odbočíte, pochopíte, s čím máte tu čest. Land Cruiser 250 je terénní monstrum, které se před ničím nezastaví. Zabodněte prst do mapy – a garantuji vám, že vás tam dostane. Tahle věc se tak sveřepě a neúnavně drápe dopředu, že se podíváte i na místa, kam byste nedošli ani pěšky. Velkou pomocí je světlá výška 221 mm a samotný rám, který dává autu neobyčejnou houževnatost. Skvěle naladěná je i čtyřkolka, která umí najít grip i tam, kde by podle fyzikálních zákonů být neměl. A když se náhodou dostanete do úzkých, máte po ruce uzávěrku předního i zadního diferenciálu a nově také odpojitelný přední stabilizátor, který umožní výraznější křížení náprav. Kromě toho se tu vůbec poprvé objevuje elektrický posilovač řízení, který bohužel z volantu vysál veškerý cit – což tradiční fandové off-roadu asi ponesou těžko. Na druhou stranu je teď řízení lehké jako pírko a velmi přesné. Můžete tak tuhle krabici umístit kamkoli s milimetrovou přesností, jen se budete muset víc spoléhat na zadek a oči. Z terénních dovedností stojí za zmínku brodivost 700 milimetrů, terénní tempomat, u něhož můžete manuálně volit rychlost, a také soustava kamer, díky nimž se v terénu obejdete bez spottera.

Kolem a kolem je nová Toyota Land Cruiser fascinující auto, které ve vás probudí duši dobrodruha. NE – není dokonalá. ANO – stojí hromadu peněz. Ale v mých očích si cenovku startující na 1 990 000 Kč s DPH s klidem obhájí. Po nějaké době je to totiž auto, ze kterého je cítit, že se na něm nešetřilo, a že je stavěné především s ohledem na výdrž.