Vůz dvojí osobnosti
Co se jízdních vlastností týče, limitka nabídne naprosto stejný zážitek jako standardní verze Performance. Je to špatně? Podle nás vůbec ne. Hyundai i30 N je totiž povedený hot hatch už v základu. Mezi jeho největší přednosti patří přesné řízení, jehož tuhost lze upravit pomocí jízdních režimů, precizně naladěný podvozek a v našem případě báječná manuální převodovka doplněná automatickými meziplyny.
S původním i modernizovaným "eNkem" jsme dohromady ujeli několik tisíc kilometrů, a můžeme tak s jistotou tvrdit, že známe všechny jeho výhody i nevýhody. I když je ostrý Hyundai ryzím sporťákem, dá se s ním v pohodě jezdit každý den. Málokteré auto na trhu totiž dokáže tak zásadně měnit svůj charakter, při změně jízdního módu. V normálním či ECO režimu se i30 N chová jako běžná "třicítka". Nekouše, na sportovní auto překvapivě dobře žehlí nerovnosti a motor je kultivovaný. Díky tomu ho může beze strachu řídit úplně kdokoliv.
Proměna přijde po zmáčknutí voliče s označením "N". Ten zostří reakce čtyřválcového dvoulitru, ztuží podvozek a řízení a otevře aktivní ventil ve výfukovém systému. V tu chvíli se z hodného hatchbacku stává řvoucí bestie. Jízda v tomto módu je už vyloženě sportovní, tudíž pro běžné ježdění nevhodná. Nicméně na hladkých okreskách či na okruhu se díky tomu Hyundai i30 N stává neskutečně jistým, ovladatelným a zábavným autem.