Nejzábavnější auto, které jsme kdy řídili
Zanechme popisování interiéru a pojďme se konečně věnovat tomu nejdůležitějšímu na tomhle autě, a to zážitkům z jízdy. Za tento rok jsme vyzkoušeli spoustu nadupaných strojů, které měly přes 600 koní, ale z žádného vozu jsme neměli takový respekt, jako právě z BMW M4 s manuální převodovkou. Už to totiž není auto, které by mohl řídit každý. Paradoxně v tom nehraje roli samotný výkon motoru. Krásným příkladem je Audi RS6, která má pod kapotou mnohem více koní, ale díky pohonu všech kol a automatické převodovce dokáže řidiči spoustu chyb odpustit. To BMW M4 v povaze nemá, a spíše se snaží za volantem
řidiče co nejvíce zaměstnat. Je to špatně? Pro zkušenější řidiče rozhodně ne.
Problém moderních aut je v tom, že je více ovládají počítače, než samotní šoféři. Takže zážitek z jízdy není tak intenzivní, jako u starých aut. Nové "eMko" umí nabídnout obojí. Pokud si chce řidič za volantem odpočinout, auto dokáže být poměrně klidné. Pokročilá kontrola trakce a stability zajistí, aby byl zadek auta v klidu i za zhoršených adhezních podmínek. Osoba za volantem se tak může beze strachu přesunout z bodu "A" do bodu "B". BMW M4 má ale i svou druhou tvář. Stačí veškeré komponenty auta nastavit do režimu Sport Plus a omezit či úplně vypnout stabilizaci. To pak začne "Bávo" doslova trhat asfalt. Motor ze sebe začne ždímat veškerý výkon a výfuková soustava začne plivat plameny.
Jet s takovýmto autem na limitu možností bez zapnutých asistentů je pro nás nepopsatelný zážitek. Proč? Protože jsme BMW M4 na limity ani nedostali. Jednoduše jsme na to neměli odvahu ani vhodnou silnici. Ono totiž uřídit zadokolku s manuálem a výkonem skoro pět set koní není úplná sranda a vyžaduje to spoustu odvahy a zkušeností. I přes to, že jsme z německého kupé nezvládli vymáčknout stoprocentní potenciál, dokázali jsme mu poměrně dobře porozumět. Jaké je teda naše hodnocení?