Nová Toyota Camry definitivně posílá diesel do zapomnění. Teď už se koncernová konkurence bát musí

Camry je auto s poctivou historií, které ale na našem trhu není moc známé. Dlouhou dobu se tu neprodávalo, vrátilo se až koncem roku 2018 coby náhrada za Avensis, který byl zrušen bez přímého nástupce. Tehdy si česká Toyota věřila na to, že ročně prodá 500 kusů a já si dobře pamatuji, jak jsme se nad tímhle číslem pousmívali. Minulá Camry se takovému výsledku zpočátku ani neblížila a prodeje se pohybovaly kolem 150 až 200 kusů ročně. 

S odstupem času můžeme celkem přesně říci proč. Camry měla zatopit Passatu nebo Superbu, ale s jedinou karoserií a jedinou (ještě navíc hybridní) motorizací nemohla oslovit širší spektrum zákazníků. Auto navíc působilo americky a vypořádat se muselo s konkurencí třeba i v podobě Fordu Mondeo nebo Opelu Insignia. Nedávno přišla na trh nová generace, u které je už teď jasné, že má daleko větší potenciál. Doba se změnila. Hybrid je dnes najednou spíš výhodou, řada konkurentů z trhu zmizela a Camry pořád zůstává velmi prostorným sedanem za dobré peníze. Jen je celkově daleko lepší. 

Novou Toyotu Camry jsme si představili už loni, všechna základní fakta tak jsou známá. Ve stručnosti, aktuální generace je spíše modernizací generace předchozí. Platforma zůstává stejná, rozvor také a nakonec i z profilu je návaznost na předchůdce dobře vidět. Hodně se změnila ovšem přední část a nový design autu velmi sluší. 

Toyota dost zapracovala také na interiéru, přidala moderní elektronické systémy, jak ty asistenční, tak ty kolem multimédií, a asi nejdůležitější ze všeho je příchod nového hybridu. Základem zůstává čtyřválec o objemu 2,5 litru, elektrická pomoc ale vychází z dnes už páté generace japonského hybridu, která umožňuje větší zapojení elektromotoru. Ten je navíc lehčí a systém jako takový posílil na 231 koní.

Výhody těchto technických změn jsou výhradně pozitivní a jdou směrem, jaký zákazníci ocení nejvíc. Auto dostalo lepší dynamiku a nižší spotřebu. Značka ideál. 

Nová Camry vypadá oproti minulosti mnohem sportovněji. Celkově je to hezčí auto, obzvlášť v téhle tzv. komunikační bronzové barvě. Interiér vás asi za srdce nechytne, tedy pokud si potrpíte na efektní drobnosti a efektní materiály. Ale k tomu má Toyota sourozenecký jménem Lexus ES. Navíc v nabídce jsou i jiné barvy čalounění než testovaná černá klasika. 

Co vás za srdce naopak chytne určitě, to bude kvalita zpracovaní. To je na vysoké úrovni a jestliže dříve Camry trochu působila jako takové to univerzální auto pro globální trh, což v překladu znamená auto poněkud zaostávající za evropskými standardy, protože je spíše americké, tak tohle dnes určitě neplatí. Všechno působí bytelně, tvrdých plastů je naprosté minimum a výbavy je tu na rozdávání. 

Testovaný exemplář přijel v nejvyšší verzi Executive, která je už spíš takovou menší limuzínou s důrazem na zadní cestující. Ti tam mají dokonce elektricky ovládaná opěradla nebo konzoli s dotykovým displejem pro ovládání klimatizace. Středový displej infotainmentu má vždy 12,3 palců bez ohledu na zvolenou výbavu a standardem pro všechny výbavy je i třeba vestavěná navigace nebo vzdálený přístup přes aplikaci v chytrém telefonu. 

Aplikace umožňuje kromě jiného tak předehřev interiéru (auto pak na dálku nastartuje motor) a aby toho nebylo málo, je tu i hlasové ovládání a hlasem lze ovládat třeba i boční okna. Prostě řeknete „stáhni okno u řidiče“ a auto vám okno otevře. V praxi to asi nikdo moc používat nebude, ale je to efektní. Ergonomie je jedním slovem vynikající. Toyota tady nechala poměrně hodně tlačítek, ve kterých se snadno zorientujete. 

Aktuální generace Camry sice zůstala na stejném rozvoru, ale oba převisy karoserie byly prodlouženy, takže se auto ještě více přiblížilo pěti metrům. Od pohledu je to už skoro limuzína, která se délkou vyrovná aktuálním Superbu. Dá se proto předpokládat, že uvnitř nebude prostorová nouze a také tam není. 

Pravda, Superb je uvnitř přece jen ještě velkorysejší, ale ani v Camry si není na co stěžovat. Místa všude dost, dokonce i pro hlavu vzadu. To u sedanů a liftbacků není úplně pravidlem. Pro nohy ve druhé řadě je místa takříkajíc na tancování i pro vyšší postavy. Po stránce lidí není co vytýkat. 

Problémem ale pro některé zákazníky bude zavazadelník. Ten byl malý už v minulé generaci a ta nová na tom nic nemění. Objem 525 litrů je o 120 litrů menší oproti Škodě Superb s karoserií liftback a navíc přístup sem je výrazně horší kvůli menšímu vstupnímu otvoru. Camry je zkrátka typický manažerský sedan, ale jak víme, i manažeři rádi používají své firemní auto pro rodinné cestování. 

Jak přesně na tom je nová Toyota Camry ve srovnání se Škodou Superb nejen co do vnitřních rozměrů, to najdete v porovnávači, který jsme připravili zde. Pro zajímavost jsme přidali ještě Mazdu6, která je jedním z mála přímých konkurentů, jací ještě na trhu zbyli. 

Toyota pracuje na hybridech celá dlouhá léta a protože i já celá dlouhá léta vykonávám tuhle záslužnou činnost motoristického novináře, dobře z nejrůznějších testů vím, jak se ta technologie postupně posouvá kupředu. Pamatuji si, jak ještě relativně nedávno se zkoušel nějaký starý Prius a jak se psalo, že to prostě nejede, na dálnici to řve, ale fakt to málo „žere“ a to je super.

Dálniční provoz byl dlouho pro full-hybridní Toyoty režimem jízdy, který dokázal naštvat nejvíce. Kombinace průměrné dynamiky a hybridní planetové převodovky plynule měnící převody úspěšně brala chuť jet jakkoliv rychleji. To vám pak totiž vždy důrazně připomnělo, že vaše krásně úsporné auto má zároveň projev skútru. 

Postupný vývoj hlavně elektrické části umožnil zachovat stránku „málo to žere“, ale v případě Toyoty Camry můžeme dnes už s naprostou jistotou tvrdit, že problém „nejede to“ se definitivně stal minulostí. Toyota průběžně zlepšovala schopnosti baterie a efektivitu i výkon elektromotoru. V praxi se tímhle rozšiřuje oblast zapojení elektrické části pohonu, který umí citelně vylepšit vnímanou dynamiku a samozřejmě snížit spotřebu. 

„Long story short“, Camry nové generace je podle mého skromného mínění snad nejlepší full-hybrid, jaký jsem kdy řídil. Oproti minulosti sice přibrala jen 14 koní, ale to úplně nevystihuje realitu. Auto působí mnohem dynamičtěji právě proto, že vám více a častěji pomáhá elektrický pohon. O který se ale tady na rozdíl od plug-in hybridů nemusíte vůbec starat. A nemusíte ani moc řešit aktuální stav baterky, protože dynamika je pořád víceméně stejná. V praxi jezdí Camry po městě tiše a často elektricky při spotřebě kolem pěti litrů, moc pěkně ale dokáže jezdit i na dálnici a překvapivě dobře zvládá i rychlou jízdu. 

Pod plným plynem motor samozřejmě slyšíte a samozřejmě vám konstantní otáčky nějaké sportovní ambice pořád trochu zkazí, ale celkově je spalovací čtyřválec tišší a celé to hybridní představení je i při rychlé jízdě mnohem méně rušivé. Především pak překvapí, jak ochotně auto zrychluje i třeba nad 150 km/h a slušnou dynamiku si drží až do omezovače, který je oficiálně nastaven na 180 km/h, ale tachometr ukáže ještě o 10 km/h víc. Stovku Camry oficiálně zvládne za 7,2 s. To je pro běžné cestování víc než dostatečné. 

A jak jsme si řekli, spotřeba je pořád nízká. I když jsem během testu jezdil hlavně po dálnicích a především v levém pruhu, auto jsem vracel s průměrem 7,1 l/100 km. Takhle dobře fungující full-hybrid už opravdu definitivně dává zapomenout na mnohými milovanou „naftičku“. 

Asi už jste pochopili, že jízda s novou Toyotou Camry se mi líbila. Auto to je při běžném režimu tiché a moc nehlučí ani při vyšším tempu na dálnicích. Na tom má určitě svůj podíl dobrá aerodynamika nízké karoserie a nakonec také její tříprostorová koncepce. U současných hybridních SUV třeba i od Toyoty je praxe horší, protože prostě vyšší karoserie má větší odpor a to znamená více aerodynamického hluku a vyšší zátěž pro motor, takže i vyšší hluk od něj. 

Nemělo by ale zapadnout, že mezigeneračně se Camry hodně zlepšila i jízdně, pokud tedy mohu soudit na základě své paměti. I tady je ten rozdíl opravdu značný. Minulá generace byla hodně měkká, docela se houpala a v kombinaci se slabším hybridem vás brzy donutila zpomalit. Oproti třeba takovému Passatu byla určitě jízdně horší. Nová generace působí celkově pevnějším a daleko jistějším dojmem. Pořád je komfortní, ale rychlé jízdě už se zdaleka tolik nebrání. I v tomto ohledu je hodně evropská, což je možná trochu paradox, protože ČR je vlastně jedním z mála evropských trhů, kde se tohle auto prodává. Ve většině Evropy aktuální Camry v prodeji nenajdete. 

Když přišel na trh Lexus ES, mluvilo se o tom, že se vzala karoserie Camry, ta dostala lepší odhlučnění a více svarů, aby byla tišší, pevnější a jízdně lepší. Nová Camry na mne působí, jako kdyby Toyota teď vzala ten vylepšený základ z Lexusu a udělala z něj Camry. Podle Toyoty to tak asi nebylo, i když se to s jistotou říci nedá, ale je to jedno. Výsledek má zkrátka k Lexusu ES dost blízko. Jen je Camry levnější a aktuálně má mimochodem výkonnější hybrid. ES 300h disponuje systémovým maximem 218 koní a na stovce je za 8,9 s.

Toyota Camry téhle nové generace je bez debat povedené auto a své kvality podtrhuje rozumnou cenou. V rámci akce se tenhle rozměrný a poctivě vybavený sedan s výkonným hybridem vejde těsně pod milion. No a když vám Škoda prodá Superb ve výbavě Selection za 935 tisíc s mild-hybridní patnáctistovkou o výkonu 150 koní, pak si člověk říká, že by si možná těch 64 tisíc za Camry už připlatit mohl. 

Testovaná výbava Executive stojí 1 199 000 Kč, což jsou na pětimetrový sedan pořád velmi zajímavé peníze vzhledem k tomu, že si za to můžete koupit, já nevím, třeba nějaký malý městský elektromobil. 

Camry asi ani v téhle nové generaci nezbourá tuzemské statistiky, ale smysl a prodejní potenciál má určitě mnohem větší než v době, když přicházela na trh generace předchozí. I německý koncern by měl teď tenhle sedan brát vážně. Kdo totiž nepotřebuje vyloženě praktické rodinné auto, pro něj to je hodně zajímavá možnost.