Jeep konečně nabízí Compass i s pohonem všech kol. Je elektrický a příliš smysl nedává
Málokterá automobilka se může chlubit tím, že je po ní pojmenovaná celá kategorie aut. Jeepu se to povedlo s jeho nejtypičtějším modelem Wrangler, který zůstává už roky věrný stejné ideologii podobně jako Porsche s 911 a stejně jako u Porsche, pro většinu lidí je Jeep prostě opravdový offroad.
Nemusí to být ale vždy úplně pravda, auta na rámu se spartánským interiérem i jízdním projevem totiž přece patří spíše k okrajové záležitosti, které by si většina lidí pro svůj denní život nevybrala. Jeep má proto v nabídce řadu dalších modelů, které se navíc liší od těch prodávaných za oceánem na domácím trhu.
Mezi ně patří i Compass, který se ve třetí generaci zatím prodává pouze v Evropě. My jsme jej vyzkoušeli ve vrcholné elektrické verzi 4xe, která je jako jediná verze vybavená pohonem všech kol. Po týdnu mám však z vozu tak rozporuplné pocity, že vlastně nevím, komu bych jej vůbec mohl doporučit.
Tváří se drsňácky
Compass je ve své třetí generaci velkým posunem z pohledu designu. Působí moderně, tvary vozu jsou ostré, přitom už od pohledu je znát zaměření vozu do terénu. Designově se mu nedá moc co vytknout, není překombinovaný, akorát velká a dlouhá kapota je zde poměrně zbytečná. Když totiž odhlédnu od faktu, že testovaná verze je elektrická a podívám se na jiné motorizace, největším motorem je čtyřválcová jedna-šestka u plug-in hybridu, která bude pod tak velkou kapotou vypadat komicky.
I uvnitř je třetí generace posunem k lepšímu. Tvary palubní desky jsou pěkné, materiály působí slušně a slícování se zde skoro nic nedá vytknout. Pěkné jsou i hnědé pogumované odkládací plochy, které rozbíjí černou a interiér tak působí útulně. Zajímavé je i ambientní osvětlení, které se nachází i v kolejnicích panoramatické střechy a v noci tak interiér nepůsobí tak tmavě.
Úložné prostory jsou dostatečně velké i pro opravdové bordeláře, oceňuji i velkou bezdrátovou nabíječku s chlazením, která funguje dobře a telefon z ní nevycestuje. Chválit budu i sedačky, které jsou pohodlné a kombinují kůži s odolnou látkou, takže ani v létě vám nebude vedro. Kdyby ano, nabízí dokonce i ventilaci, na delší cestě oceníte i slušnou masážní funkci. Místa je zde pak více než dost, sám za sebe se posadím bez potíží a zavazadlový prostor má i místo pod podlahou na uložení nabíjecích kabelů.
Kdepak jsem to už jen viděl…
Horší už to je s infotainmentem. Ten je sice novější, převzatý z jiných vozů skupiny Stellantis, to ale není žádná výhra. Je totiž pomalý, nepřehledný a ani rychlé zkratky pod displejem do jednotlivých menu to nezachrání. Ty navíc nejsou tlačítkové, jde o dotykovou plochu, kterou je nutné promáčknout jako tlačítko. Jen se musíte trefit na správné místo, o kousek níže už systém nereaguje.
Při reálném podzimním používání mě tedy štvalo zejména podmenu klimatizace a výhřevů sedaček. Pro nastavení klimy je nutné nejprve vyvolat klimatizaci, to je nejrychlejší ze zmiňované lišty rychlých zkratek pod displejem. Jenže pro nastavení klimakomfortu sedaček musíte nejdříve právě do klimatizace, pak do podmenu sedaček a až poté přeťukávat mezi třemi stupni vyhřívání. Reálně jde tedy o minimálně minutovou anabázi se započtením zpomaleného systému, nedejbože abyste se překlikli.
Abych jen nehanil, Jeep má (stejně jako jiné vozy Stellantisu) dobře zvládnuté povinné asistenční systémy a troufnu si říci, že uživatelsky nejpříjemněji ze všech automobilek na českém trhu - skoro neotravují a snadno se vypínají. Pokud si totiž vyberete ty, které nemáte rádi, podržením rychlé zkratky s ikonou autíčka se okamžitě vypnou. Stejně tak je poměrně dobré i vedení v pruhu, které se může zapínat s adaptivním tempomatem a dá se na něj docela spolehnout.
Proč to tak mlátí?
Možná už někteří pochopili, že tohle není Jeep, jak jej známe. Compass stojí na platformě STLA Medium, jde tedy o velmi blízkého sourozence Peugeotu 5008, Opelu Grandland a jiných. Varianta 4xe se odlišuje hlavně tím, že kombinuje velkou baterii o využitelné kapacitě 96,1 kWh s pohonem všech kol, což jiné značky neumí. Navíc je zadní elektromotor podstatně výkonnější - v Compassu má 132 kW, zatímco v Peugeotu i Opelu jen 83.
K výkonu se ještě dostaneme, rozdíly se ale týkají i podvozku. Ten je výrazně vyšší, světlá výška dosahuje až 210 mm, v terénu se tedy neztratí. Mohu potvrdit, že na rozbité polní cestě se cítí jako doma a právě zde podvozek funguje absolutně nejlépe - o nerovnostech skoro nevíte, občas se ozve menší rána, ale zvládá zde i poměrně slušné tempo při zachování dobré stability.
Jenže Compass by měl fungovat i na silnici, a to už říci nemohu. Působí totiž poměrně divoce, stále se něco děje, stále něco vibruje do volantu od pohonu. Řízení je poměrně strmé, což dává smysl třeba u Peugeotu a jejich malého volantu, v Jeepu očekávám ale zejména klid a že mě nebude otravovat tím, co se pod koly děje.
Nechápejte to špatně, je velmi pohodlný a naladěný do měkka, zejména od přední nápravy. Při šlápnutí na brzdu se tak předek výrazně propadá i v nízkých rychlostech, hlavně ale na nerovnostech a zejména retardérech přejetých absolutně normální rychlostí mlátí, jako kdyby vůbec neměl tlumiče.
Dynamické, ale nedoladěné
Podvozek možná není úplně nejlepší, jenže ani pohon nelze vysloveně chválit. Ano, 375 koní je slušný výkon, díky kterému Jeep umí být poměrně dynamickým společníkem, ale ani na ten výkon se zde nelze spolehnout. Primárně je Jeep totiž, stejně jako jiné vozy na této platformě, předokolkou, což má za následek dvě věci.
Tou první je neustálé připojování a odpojování zadního elektromotoru i při klidné jízdě relativně ustálenou rychlostí. Auto tak neustále trochu pocukává, čehož si možná méně citliví jedinci nevšimnou, ale mně to připadalo, jako kdyby auto stále řadilo sem a tam. Přitom žádnou převodovku samozřejmě nemá.
Tou druhou je pokus o dynamickou jízdu, který už považuji za větší problém. Pokud totiž sešlápnete pedál až na podlahu, zadní elektromotor se s výrazným kopnutím připojí a vyrazí. Okolo 80 km/h pak poleví, aby zase zhruba po vteřině následovalo kopnutí a opětovně vyrazil vstříc rychlosti. To je zejména při předjíždění poměrně problém, kdy najednou v protisměru auto pocitově zastaví a nic se neděje.
Poslední kámen úrazu je, jako u všech vozů na této platformě, nabíjení, zejména pokus o rychlonabíjení, které by měl zvládnout z 20 na 80 procent za 31 minut rychlostí až 160 kW. To jsem vyrazil otestovat na stanici PRE, která dává až 300 kW, přičemž jsem samozřejmě zapnul půl hodiny předem předehřev baterie pro dosažení maximální rychlosti. Ani tak jsem ale nedosáhl maxima a výkon nabíjení se pohyboval nejvýše okolo 110 kW. S takovou bych na nabíječce zůstal bezmála hodinu.
To by asi nebyl takový problém, kdyby byl Jeep aspoň úsporný. Po týdnu mi palubní displej ukázal hodnotu 24,2 kWh/100 km, což je poměrně dost (vzhledem k tomu, že většinou jsem jezdil po Praze a okolních okreskách), nicméně po přepočtu dobité energie a ujeté vzdálenosti vychází výsledná spotřeba lehce přes 30 kWh/100 km. Počítejte tedy, že i s velkou baterií ujede Jeep jen okolo 300 kilometrů na jedno nabití.
Velká baterie za relativně rozumnou cenu?
Jeep Compass je velmi příjemný na pohled i uvnitř. Interiér je povedený a prostorný, plný zajímavých detailů a navíc je i celkem praktický. Celé auto však sráží hlučný podvozek na nerovnostech a pohon, který není ani efektivní, ani doladěný. Možná dobře poslouží jako auto do lesa, jenže na to je zase docela drahý.
Byť s přihlédnutím k velké baterii jde o jedno z aut s nejlepším poměrem kapacita baterie/cena, aspoň v základu. Ta začíná na 1 249 900 Kč, za vyšší výbavu Overland se pak připlácí 100 tisíc. Celková cena testovaného kusu ale atakuje 1,6 milionu, což už je opravdu hodně peněz, za které se některé chyby už odpustit nedají.
Srovnání si Compass 4xe zaslouží třeba s Peugeotem 5008, který stojí na stejné platformě a technika pohonu je v podstatě stejná, ale Compass má zadní elektromotor citelně výkonnější stejně jako větší baterii. Do srovnání v našem katalogu na tomto odkazu jsme navíc přidali i Škodu Peaq nebo Teslu Model Y.