Geniální Alpine A110 uzavírá celou éru dostupných sporťáků s motorem uprostřed. Překonává i Ferrari

Tenhle malý francouzský sporťák se srdcem těsně za kabinou znovu připomíná zásadní poučku, jakou vymyslel už legendární konstruktér Colin Chapman: „Zjednodušte a pak přidejte lehkost.“ Je to geniální myšlenka, díky níž i s relativně normálním motorem uděláte rychlý sportovní vůz jen za pomoci minimalismu a toho nejdůležitějšího k tomu, aby se co nejrychleji přesunul z jedné zatáčky do druhé. Už brzy se však stane minulostí.

Novodobý Alpine A110 se vyrábí už dlouhých osm let a produkce tohoto nástupce legendy z rallye v horách nad milionářským Monte Carlem skončí už za několik málo měsíců. A když nad tím přemýšlím zpoza jeho volantu, začíná mi z toho být opravdu smutno. S nástupem moderní elektromobility nastává podzim se světě spalovacích sportovních aut, protože i tenhle počin je jedním z posledních mohykánů.

S Alpine A110 jsem už zažil nespočet řidičských zážitků a radostí, a když se mi teď opět dostal do rukou, nedalo se nevyužít příležitosti na to zase pořádně šlápnout a po technické okresce se spoustou zatáček vyrazit vstříc západu slunce. Víc než kdy jindy tato scéna vystihuje současnou situaci, jakou tenhle sporťák projíždí. Na showroomech značky se vedle něj začínají objevovat první elektromobily a budoucnost značky už nemá být jiná.

Zanechme však sentimentálních myšlenek a pojďme se mu věnovat i fakticky, i když pocit, jakým na vás působí, je v něm mnohem důležitější, než cokoliv ostatního. Je to jedno z těch aut, kterých se dnes už moc nevyrábí, u nichž vám dětinskost a petrolheadské nadšení může dovést až k podpisu kupní smlouvy, zatímco vaše manželka pro to nemusí mít pochopení. Pokud ale stále váháte, tu klukovskou radost byste si měli konečně udělat.

Při nejnovějším setkání jsem si Alpine A110 užil ve variantě S, kterou si už neobjednáte – v oficiálním konfigurátoru už můžete sáhnout jen po standardním modelu A110, ideálním kompromisu A110 GTS a vrcholném nejpurističtějším derivátu A110 R 70. Naše testované „eSko“ je přitom v aktuální nabídce nejblíže modelu GTS, protože ten z něj vychází.

Zajímají vás další informace? Seznamte se se sportovním Alpine A110 v našem katalogu.

Už při prvním otevření dveří si uvědomíte, že tenhle sporťák má jediné poslání – bavit svého řidiče. Exkluzivní výraznou červenou barvu za 136 tisíc korun ze vzorníku „Heritage“ Atelier v něm doplňuje semišové černo-červené čalounění, a hlavně skořepinová sedadla Sabelt. Jsou natolik pevná, že při hledání pozice za volantem umožňují pouze podélný posuv, ale kvůli nastavení výšky nebo sklonu je musíte odmontovat z pojezdu a přišroubovat v lépe vyhovující pozici.

Celkově to ale není tak nekompromisní, jak se na první dojem může zdát, protože s tímhle vám při převzetí vozu nepochybně rád pomůže prodejce a následně můžete vyrazit vstříc dobrodružstvím. S vysokooktanového benzinu v krvi zvládnete s Alpine A110 S i každodenní cestování po městech, protože je kompaktní na parkování, retardéry zvládá a s trochou defenzivních řidičských návyků vlastně ani není moc hladový.

Alpine A110 S je ryzím sportovním autem s motorem uprostřed, avšak díky své koncepci má hned dva zavazadlové prostory. Najdete je vpředu i vzadu, byť mají kombinovaný objem jen 100 litrů. Zadní kufr je přitom vyhřívaný teplem od motoru a výfuku, takže je ideální na převoz teplého jídla z restaurace, ale jinak tohle sportovní kupé moc praktičnosti nemá. Jde tu hlavně o zážitky a zajímavostí také je, že bez nářadí se nedostanete ani k motoru. S orientací na nízkou hmotnost nemá ani zámek zadního skla a musíte tam prošroubovat.

Srdcem Alpine A110 S je turbodmychadlem přeplňovaný zážehový řadový čtyřválec 1.8 TCe od Renaultu, který se objevil i ve sportovním Meganu R.S. Varianta S je jednou z těch nejsilnějších a má maximální výkon 221 kW (300 k) a točivý moment až 340 newtonmetrů od 2400 otáček za minutu. S takovou silou umí jet maximální rychlostí 260 km/h a z nuly za stovku akceleruje za 4,2 sekundy. Při zrychlení je dnes svižnější, než 25 let staré Ferrari 360 Modena.

K tomu však nepotřebuje osmiválec ani čtyři stovky koní, protože s lehoučkou celohliníkovou konstrukcí má pohotovostní hmotnost jen 1114 kilogramů. I kvůli tomu v minulosti zaujal dalšího slavného inženýra Gordona Murraye, duchovního otce legendárního supersportu McLaren F1, který si Alpine A110 sám koupil. To musela být pro Renault, mateřskou automobilku značky Alpine, ohromná čest.

Lehkost je pro tenhle sporťák absolutně klíčová, ačkoli na rovinkách rozhodně netrácí, a je pohlcující, jakým stylem vás vtáhne do děje. Malý nasupený čtyřválec při klidnějším tempu nenápadně brumlá, ale když pořádně přidáte, v nejsilnějším středním pásmu otáček začne intenzivně táhnout a projevovat se sytým chraplavým řevem, který se těsně před omezovačem změní na až ohlušující.

Zároveň vám za hlavou zlověstně syčí turbodmychadlo, a pokud zrovna jedete v dynamičtějších jízdních režimech Sport nebo Track, při následném uvolnění plynu nebo přeřazení si Alpine několikrát odfrkne do výfuku, což doplňuje efektním střílením. Výhradní převodovkou je bleskurychlý sedmistupňový dvouspojkový Getrag s obchodním označením EDC a do čistě manuálního režimu se dostanete až aktivací nejostřejšího módu Track.

Ani opětovným stiskem tlačítka D na voliči, pro přístup do manuálního režimu, ve standardním nebo sportovním módu nezískáte plnou kontrolu nad pevnými pádly pod volantem. Alpine sám přeřadí nahoru, pokud si myslí, že to nestihnete správně, nebo naopak podřadí, když necháte otáčky až moc spadnout. Tuto automatickou funkci vyřadíte až volbou okruhového režimu, avšak pozor na něj – spolu s ním už omezujete i elektronickou stabilizaci.

Alpine A110 S však není sportovním autem, z něhož byste měli mít strach. Vše v něm se točí kolem motoru a to platí i o jízdních schopnostech. Středobodem celého vozu je totiž koncepce s motorem uprostřed, uloženým těsně za kabinou, kolem něhož se točí i fyzika. V zatáčkách je neutrální, nedotáčivost zná pouze při opravdu necitlivém zacházení, a vstříc přetáčivosti a powerslidům se nechá vyslat spíše na mokrém asfaltu. A to má pohon čistě jen zadních kol.

Jinak se s telepatickou přesností nechává vést přesně tam, kam se podíváte a zatočíte, protože se umí solidně zakousnout do asfaltu s poctivou mechanickou přilnavostí. Šlapat na plyn je v něm klíčem k rychlým průjezdům zatáčkami, protože se jím nechává i řídit – přidejte víc a vrhne se k apexu, uberte a začne se narovnávat směrem ven. Nejmodernější sporťáky se sofistikovanou elektronikou to už téměř neznají, protože tohle v nich dělají počítače, ale Alpine je ze staré školy.

Dokonce ani nemá adaptivní podvozek, protože záplava různých módů pro tuhost tlumičů nic moc nevyřeší. Inženýři Alpine vsadili na jediné nastavení poddajného „pevného“ podvozku s lichoběžníkovým zavěšením na obou koncích a dosáhli skvělých výsledků. Obecně je Alpine A110 autem, které je i na méně kvalitních okreskách jako doma a umí pohlcovat rozumně velké nerovnosti bez větších problémů, aniž by se nechal rozhodit.

Sportovnější verze S navíc má o 50 procent tužší pružiny než základní A110, přepracované tlumiče, tužší stabilizátory, o čtyři milimetry nižší světlou výšku i agresivnější geometrii pro hbitější reakce na řízení. Všimnete si toho i na dálnici, protože tohle je jedno z těch sportovních aut, u nichž je lepší řídit oběma rukama. Reaguje i na sebemenší pohyby volantem.

Alpine tak je lehkonohým agilním sportovním kupé, jaké díky nízké hmotnosti do skvěle brzdí. Zastudena sice brzdy hlasitě pískají, ale protože jsou klasické ocelové, nemusíte se bát, že byste nezastavili. Už od počátečního nástupu jsou lineární, mají intenzivní účinek a nechají se citlivě dávkovat.

A lehkost se zároveň projevuje i na reálné spotřeba paliva. V normálním provozu zvládnete projet pražskou kolonou i cestovat po dálnici za přibližně 8 l/100 km, a když pojedete trochu dynamicky, řekne si o zhruba deset litrů. A kolik „žere“ v pořádné zátěži. Začněte ho honit po okreskách, točit téměř do maxima, řadit na poslední chvíli a podřazovat ve vysokých otáčkách kvůli štěkání meziplynů a rázem je z toho přinejmenším dvanáct litrů.

Alpine A110 se však chystá do automobilového důchodu a tohle si už užijí jen zákazníci, co si ho koupí na poslední chvíli, nebo zájemci ze sekundárního trhu. A lépe na tom není ani konkurence, což nám komplikuje i tradiční srovnání s největšími rivaly. Alpine A110 S už totiž žádné nemá, stejně jako všechny ostatní varianty tohoto sportovního kupé.

Fantastická Alfa Romeo 4C je už dávno minulostí, v učebnicích automobilového dějepisu už je i Lotus Evora a Porsche právě ukončuje sériovou produkci kupé 718 Cayman, aby ho v budoucnu mohlo nahradit elektromobilem. Alpine A110 je tedy posledním mohykánem svého segmentu, ale už během několika málo měsíců skončí i on. Tím definitivně odcházejí „lidově“ dostupná sportovní auta se spalovacím motorem uprostřed.