Dobré, kontroverzní, ale i průšvihové motory
Ideální motorizací je benzínová čtrnáctistovka,
která při pravidelné výměně rozvodového řemene (cca 10 tisíc korun) funguje bez větších problémů. Šestnáctistovka
k dobru přidává rozvodový řetěz, který se běžně nemění. Oproti čtrnáctistovce nejede o moc lépe, je hlučnější, dunivější a daleko žravější. Často se také pojí s automatickou
převodovkou, což zvyšuje případné investice.
Rozšířené tříválce HTP jsou kapitolou sami pro sebe. Základní šestiventilová verze nabízená zejména pro krátkou karoserii se hodí maximálně do města, kde
funguje dle očekávání. Mimo město ztrácí dech a spotřeba roste.
O moc lépe neuděláte s dvanáctiventilovým tříválcem HTP, u kterého platí, že čím novější motor, tím méně rizikový. Nečekaně vysoký výdaj (13 tisíc korun) může přinést výměna středového tlumiče výfukové soustavy dodávaného v originále pouze s vlnovcem a šroubením pro lambda sondu.
Od přeplňovaného čtyřválce 1.2 TSI se očekávalo hodně. Jízdně famózní jednotku potrápila kauza s problémovými rozvody, které se až do června 2011 natahovaly. Řešením u starších motorů je jejich přestavba na novější a odolnější provedení rozvodů, což je otázkou deseti tisíc korun (to je stejně jako v případě výměny rozvodů řešených řemenem). Nutné je upozornit, že dvanáctistovka se nehodí na krátké popojíždění.
Výběr dieselů začíná u tříválcové 1.4 TDI se systémem čerpadlo-tryska. Moc důvodů sahat po tomto agregátu není. Tříválec je hlučný, trpí na turboefekt a jezdí stejně draze jako legendární devatenáctistovka TDI. Připočteme-li k tomu špatně fungující příplatkový filtr pevných částic, je lepší dát od něj ruce pryč.
Daleko lépe uděláte s ceněnou 1.9 TDI nebo modernější 1.6 TDI-CR, která je po všech stránkách příjemnějším motorem. U šestnáctistovky ale pozor na drahé závady vstřikovačů nebo ventilu EGR.