Ojeté BMW 5 GT vás za 400 tisíc zahrne pohodlím. Časovaná bomba pod kapotou se dá zneškodnit

Když se BMW 5 Gran Turismo poprvé představilo světu v roce 2009, vzbudilo rozporuplné reakce. Vyšší sezení za volantem, bezrámové dveře, podvozek z top manažerského sedanu a velký kufr s dvojitými dveřmi? To byla a dodnes je hodně zvláštní kombinace. Jenže jeden ze zásadních přešlapů mnichovské automobilky uzrál po letech jako dobré víno. Kdo mu odpustí jeho poněkud podivný vzhled, může si užít za rozumné peníze luxusní rodinné auto. Jen musí myslet na to, že servisní náklady nebudou stejné jako na sousedovou octavii v kombi. Víc o tom ale v dnešním testu ojetiny.

Pětimetrový kolos s víc než třímetrovým rozvorem pořád budí na silnici respekt. I když nese jméno BMW 5 Gran Turismo, má mnohem více společného s řadou 7, to právě napovídají i jeho rozměry. Také se mu někdy přezdívalo „sedmička s batohem“, což vlastně byla jeho filozofie v kostce. Počítalo se totiž se zájmem bohatých manažerů, kteří chtějí přes týden pohodlné a reprezentativní auto pro cesty mezi meetingy, nicméně už mají rodinu, která také potřebuje svézt.

Výsledkem je auto, které má díky vyšší stavbě karoserie stejně vzdušnou kabinu jako BMW X5, ale jezdí podobně pohodlně jako BMW 7. Kufr by se zase měl vyrovnat BMW 5 Touring, i když je v závěru menší. O tom, zda takový mix vypadá dobře, si už každý musí rozhodnout sám. Je ale jisté, že největší vášně budila hlavně hranatá záď, která možná ještě dala vzpomenout na hrátky designéra Chrise Bangla (za tímto vozem už stál Christopher Weil).

Mimochodem, BMW 5 Gran Turismo má společné řešení s dobovou Škodou Superb – dvojité otvírání pátých dveří. Buď lze manuálně vyklopit jen zadní desku a hodit do kufru třeba tašku s notebookem, nebo si elektricky necháte zvednout celou záď. Uvnitř je kufr s kapacitou 439 litrů s praktickými úchytkami, zásuvkou nebo schránkami v podlaze. Hodně zvláštní je i sklápění zadních sedadel. Prostor pro cestující je totiž oddělen velkou deskou, která brání ofouknutí cestujících podobně jako by to bylo v sedanu. Při převozu větších předmětů tedy sklopíte nejdřív zadní sedadla a pak přes ně teprve dělící příčku.

Prostoru uvnitř je opravu hodně, zadní sedadla jsou navíc ještě podélně posuvná. Testované světlé provedení působí luxusnější, i když je na něm zase víc patrné opotřebení. Palubní deska je totožná s tou z BMW řady 5, tedy až na jeden detail. Protože je mírně vyšší, našel se prostor pro šuplík v jejím středu. Jinak tu najdete klasické BMW záležitosti té doby – známou páku automatu, tlustý volant, budíky s integrovaným displejem ve spodní části i systém iDrive, který ještě po letech vypadá dobře a potěší snadným ovládáním.

BMW 5 Gran Turismo prošlo v roce 2013 faceliftem, ten byl ale docela decentní a poznáte ho třeba podle modernější optiky. My jsme testovali kousek z roku 2015 s asi nejklasičtější motorizací, tedy 530d xDrive GT kombinující naftový šestiválec s pohonem všech kol. Auto mělo najeto 201 tisíc kilometrů a bazar Auto ESA ho nabízel za 410 tisíc korun v hotovosti nebo 360 tisíc na úvěr. Vozy před faceliftem bývají o něco levnější.

Po nastartování není potřeba dlouho přemýšlet nad tím, proč je řadový vznětový šestiválec tou nejoblíbenější volbou. Motor o výkonu 190 kW (před faceliftem 180 kW) a točivém momentu 560 Nm totiž na jednu stranu překypuje sílou, na druhou si ale za odvedenou práci neřekne o mnoho paliva. My jsme v kombinaci města, okresek a dálničních cest, na které je tohle auto jako dělané, jezdili za 8,5 litru. A to jsme auto příliš nešetřili, protože nabízená dynamika přímo vyzývá k ostřejšímu jízdnímu stylu. Vždyť stovka padne za 6,2 sekundy, přitom je řeč o 2120 kg těžkém voze. Komu by to nestačilo, může sáhnout po dvojitě přeplňovaném motoru 535d, který má 230 kW a 630 Nm.

Motor se pojí s osmistupňovou automatickou převodovkou ZF, která ve své době patřila ke špičce. A i po letech v provozu funguje skvěle. Řadí hladce a chytře, prostě dáte polohu D a pak na ni můžete zapomenout. Řadit manuálně u díeselu je v podstatě zbytečné. Dobrá spolupráce se projevuje i v kombinaci s pohonem všech kol xDrive, který klade důraz na záď a auto má tedy řidič pěkně pod kontrolou své pravé nohy. Už by to vypadalo na naplnění všech podstatných aspektů dobrého BMW nebýt řízení, které na palubě 5 GT dostalo opravdu dlouhý převod. V zatáčkách se tedy nakroutíte víc než s běžnou pětkou a bude vás to tlačit spíš do klidnějšího svezení.

Na to je ostatně připraven i podvozek, který může být nastavitelný, ale vždy tíhne ke komfortnímu pojetí cesty. BMW 5 Gran Turismo se vyloženě vznáší nad silnicí (pokud ho nějaký šílenec nenechal vybavit M podvozkem) a posádku konejší. Jízdu si tedy neužívá tolik v zatáčkách, kde toho ostatně po velkém a těžkém korábu nemůžete chtít mnoho, ale hlavně na dálnicích. Tohle je prostě ideální polykač kilometrů.

BMW 5 Gran Turiosmo se nabízelo se širokou paletou motorů, nejrozšířenější a nejrozumnější volbou je ale jednoznačně verze 530d, tedy středně výkonná varianta řadového naftového šestiválce stále ještě s jedním turbodmychadlem. Hned na začátek je ale potřeba vědět o tom, že motor s označením N57 v sobě skrývá časovanou bombu v podobě řetězového rozvodu. Ten by se měl preventivně vyměnit do 200 tisíc kilometrů a nejde přitom o levnou záležitost. Řetěz je totiž vzadu a motor kvůli tomu musí ven. Výsledkem je cena operace zhruba 70 tisíc korun a dá se předpokládat, že se najdou majitelé, kteří se na to vykašlali. Proto se vždy ptejte, zda k výměně došlo. Odcházející řetěz by mělo prozradit „rachtání“ po nastartování vozu, ale existuje mnoho případů, kdy k jeho přetržení došlo dříve a bez předchozích varovných signálů.

Klasicky zmůže pozlobit EGR ventil, ale to je díl v ceně několika tisícikorun. Stejně tak už by nemuselo být problémem odcházející turbodmychadlo, které se dá sehnat za 15 tisíc. Tedy pokud nemáte 535d, kde se musí měnit obě turba zároveň. Diesely také občas hlásí možné úniky oleje, problémy se „žhavičkami“ nebo odcházející senzory. Filtr pevných částic vyjde na zhruba 10 tisíc korun.

Co se týče ostatních motorů, vyhnuli bychom se 520d, tedy čtyřválci, který měl ve verzích vyrobených před březnem 2011 ještě zásadnější problémy s rozvodovým řetězem. Benzinové motory jsou relativně pohodové, kromě 550i, což je dvakrát přeplňované V8, které je přímo zasypané problémy s turbodmychadly, vstřikovači, chlazením nebo karbonizací. Ve vozech po roce 2014 by ale měl být i tento motor trochu spolehlivější.

A co dál? U systému xDrive je potřeba dávat pozor na dobrý servis. Obeceně se doporučuje u něj měnit olej spolu s automatickou převodovkou, tedy po 60 tisících kilometrech. Potíže prozradí pazvuky či škubání při rozjezdu. Automat je v podstatě spolehlivý.

BMW 5 Gran Turismo vzniklo pro náročné řidiče a platí to i nyní, když už jde o ojetinu. Zavalí vás jízdním komfortem, prostorností i slušnou dynamikou, ovšem vyžaduje za to nákladnější servis. Pokud se ale zbavíte největšího strašáku v podobě rozvodového řetězu, nemělo by jít o zásadně špatnou volbou.

Redakce děkuje za zapůjčení vozu společnost Auto ESA.