Nejnovější čtvrtá generace Škody Superb bude s velkou pravděpodobností poslední, která má pod kapotou spalovací motory. A na příkladu testované verze Combi poháněné základním naftovým motorem 2.0 TDI 110 kW se ukázalo, že jde o auto jízdně vymazlené a v kabině dotažené téměř do dokonalosti. Zkrátka ideál pro české rodiny a vysněné služební auto.
O nové Škodě Superb jsme toho na Autosalonu už napsali a odvysílali spoustu. Absolvovali jsme mezinárodní prezentace obou karosářských verzí, kombíku i liftbacku, kde jsme vyzkoušeli několik různých motorizací včetně základní naftové 2.0 TDI 110 kW, kterou testovala pro televizi Tereza. Podrobnějšímu týdennímu testu na webu jsme ale zatím podrobili pouze základní benzinový motor 1.5 TSI. Teď tedy přidáváme nejslabší naftovou motorizaci.
Ještě předtím si ale připomeňme několik důležitých základních informací. Výroba čtvrté generace Škody Superb se přestěhovala z Česka, konkrétně z továrny v Kvasinách, na Slovensko. Z tamních linek sjíždí spolu s novou generací Volkswagenu Passat, jehož vývoj dostala Škodovka na starost spolu se Superbem. A vedle nich takové veličiny jako Volkswagen Touareg, Audi Q7 a Q8 nebo Porsche Cayenne.
Škodováčtí odboráři to asi uslyší neradi, ale neměl jsem pocit, že by přesun výrobu Superbu nějak kvalitativně uškodil. Ale to samozřejmě nejlépe ukáže až čas a statistiky STK nebo výjezdů žlutých andělů.
Druhou důležitou informací je fakt, že má Superb širší nabídku verzí než Passat. Kromě kombíku se totiž vyrábí i jako liftback. Široká zůstala i nabídka motorů. K dispozici jsou čistě benzinové, čistě naftové, benzinové mild-hybridní a jako vrchol elektrifikace benzinový plug-in hybrid.
Na výběr je z pohonu pouze přední nápravy, nebo všech kol. A to jak ve spojení s benzinem, tak s naftou. Zapomenout ale musíte na manuální řazení. Stejně jako u nové Škody Kodiaq je totiž v nabídce pouze automatická převodovka DSG. Většinou se sedmi stupni, v případě plug-in hybridu se šesti stupni.
Testovaná verze 2.0 TDI 110 kW je základním naftovým provedením s pohonem předních kol bez jakékoli dopomoci elektřiny. Jde zároveň o nejlevnější dieselovou variantu, která se u liftbacku se základní výbavovou linií Selection vejde pod milion korun. Kombík začíná na 1 035 000 korunách. Právě tuto verzi jsme testovali, ale hodnota příplatkové výbavy se vyšplhala na 283 tisíc. Výsledná cena tudíž přesáhla 1,3 milionu korun.
Je to drsné, když si uvědomíme, že se Superb druhé i třetí generace dal jako nový pořídit i za ceny blížící se půlmilionové hranici! Šlo ale o verze poháněné slabými motory 1.4 TSI či 1.6 TDI, které z nabídky čtvrté generace zcela zmizely. Motor 2.0 TDI 110 kW dříve býval slušným středem nabídky, teď jde o naftový základ.
Když k tomu přičteme podstatně posílenou standardní výbavu zahrnující například již zmíněný sedmistupňový automat, sedmnáctipalcová litá kola, masážní a částečně elektricky nastavitelná přední sedadla nebo třízónovou klimatizaci, tak se cenové porovnání jeví v trochu příznivějším světle.
Z příplatkové výbavy v námi testovaném autě bych rozhodně nešetřil na akčním paketu Drive plus, který za 30 tisíc korun nabízí adaptivní podvozek DCC+ a progresivní řízení. K obojímu se ještě dostanu při hodnocení jízdních vlastností. Rozhodně bych si připlatil i 15 tisíc za Klima paket s vyhříváním volantu, čelního skla a zadních sedadel.
Geekům doporučuji LED paket za 40 tisíc korun s Matrix předními světlomety, které mohou být ve tmě neustále zapnuté v dálkovém režimu a neměly by oslňovat ostatní, nebo s animovanými ukazateli směru na zadních světlech. Osobně bych naopak ušetřil 25 tisíc za větší třináctipalcový displej infotainmentu s navigací, když stejně používám navigace z telefonu. Jak je vidět, ceny příplatků jsou v porovnání s konkurenty, zvlášť těmi prémiovými, relativně příznivé.
Testovanou Škodu Superb Combi 2.0 TDI 110 kW DSG jsme porovnali se sourozencem z Bratislavy VW Passat Variant a s doprodávajícím se prémiovým Audi A4 Avant. Výsledky najdete v připraveném porovnávači zde. Ostatní konkurenti z neprémiových tříd se v podobné specifikaci, jako je ta námi testovaná, nenabízejí. Jde třeba o Mazdu 6 Wagon, Citroën C5 X (ti se dají v základní verzi pořídit levněji než Superb) nebo Subaru Outback. Přehled všech nových kombíků, které se aktuálně dají na českém trhu pořídit pod jeden milion korun, jsme pro vás připravili v našem katalogu.
Moje nadšení z nového Superbu vzniklo hned od prvního usazení do pohodlného a rozměrného sedadla řidiče. Království pána vozu vypadá od prvního pohledu hodnotně, až luxusně, prostorně a nápaditě.
Zkoušený kombík nebyl vybaven základním designem interiéru Loft, ale první příplatkovou úrovní Lounge (+45 tisíc). Ocenil jsem světlou alcantaru na palubě i přístrojové desce. Celkově se mi líbila souhra materiálů a designu.
Všechny páčky za volantem vypadají jako u aut z vyšších segmentů. Nemají nic společného s komponenty, které se dosud používaly v modelech koncernu VW. Páčkou za volantem po pravé ruce se volí i směr jízdy, což u ostatních aut nemusím. Jenže v Suberbu se na rozdíl od mercedesů nebo renaultů nevolí směr jízdy pohyby nahoru, nebo dolů, ale pootáčením páčky od sebe a k sobě, což mě osobně vyhovuje více.
Neměl jsem tak na rozdíl od aut jmenovaných značek většinou problém ani ve stresových situacích s tím, že bych se rozjel dopředu místo dozadu a naopak. Za dobu týdenního testu se mi to stalo jen jednou. Navíc je fajn, že na pravé straně za volantem nepřekáží žádná další páčka. To samozřejmě znamená, že se doleva muselo přestěhovat na jednu páčku ovládání blinkrů i stěračů. Ale i na to jsem si velmi rychle zvykl.
Chválím také rozložení displejů. Superb sází na klasický způsob dvou displejů - jednoho menšího před řidičem místo budíků a druhého velkého uprostřed. To mi vyhovuje více než módní velké zakřivené displeje přes půlku přístrojovky. S potěšením můžu konstatovat, že infotainment při mém testu fungoval bez jediné chybičky. Displej má skvělé rozlišení, rychlou odezvu a logické členění. Skvělá jsou programovatelná otočná tlačítka pod ním, na nichž lze ovládat spoustu funkcí bez nutnosti sahat na displej.
Díky tomu, že na středovém panelu chybí volič automatickém převodovky, mohli s ním konstruktéři pracovat svobodněji. Výsledkem je řada chytrých řešení. Mobilní telefon se bezdrátově nabíjí tak, že na něj řidič vidí, což chválím.
Spokojen jsem byl i s fungováním elektronických pomocníků, jejichž pípání není tak otravné, jak v jiných autech. A dá se případně rychle deaktivovat. Kdo nechce o jízdě moc přemýšlet, tomu určitě bude vyhovovat příplatkový prediktivní tempomat (je součástí akčního paketu Asistovaná jízda 2.0+ za 35 tisíc korun). Ten funguje i v době, kdy není aktivovaný. Radí třeba řidiči, kdy má pustit nohu z plynu, aby dojel do nejbližší vesnice padesátkou a šetřil tak palivo.
Nenašel jsem v řidičově zóně moc věcí, které by mi vadily. Trochu rozpačitý jsem byl z žebrování na přístrojové desce. Její část díky němu vypadá jako jeden velký výdech ventilace, což mi přijde trochu divné. Některé plasty sice vypadají moc hezky na pohled, ale když jsem na ně poklepal, ozval se dost hlasitý lacině působící zvuk. A zklamala mě asistentka Laura ovládaná hlasem. Údajně ji sice obdařili umělou inteligencí, ale její IQ bylo na úrovni akvarijní rybičky a bohužel se ve většině situací ukázala jako naprosto nepoužitelná.
Další informace o interiéru, ale i exteriéru testované Škody Superb 2.0 TDI 110 kW Selection s množstvím příplatkové výbavy najdete v galerii pod tímto textem.
A teď už pojďme konečně hodnotit jízdu, která patří mezi silné stránky nového Superbu včetně testované základní naftové verze 2.0 TDI 110 kW s pohonem předních kol. Že pod kapotou bručí diesel, poznají i rekreační jezdci. Jeho zvuk není rušivý ani příliš hlasitý, s elektromobilem si ale naftového Superba rozhodně nespletete. Pokud stáhnete okénka, zjistíte, že venku motor vrčí o poznání hlasitěji než ve velmi dobře utlumené kabině.
Výkonové a silové parametry motoru s maximem 110 kW umožňují pohodovou jízdu, při níž většinou řidič nemusí přemýšlet nad každým předjížděním. Ne, že bych si neuměl představit lepší zátah, ale zároveň jsem téměř nikdy neměl pocit nedostatku dynamiky nebo pružnosti - a to i bez jakékoli elektrické dopomoci.
Nad očekávání funguje spolupráce motoru se sedmistupňovou automatickou převodovkou DSG. Možná i díky slabšímu výkonu působí celá soustava subjektivně velmi plynule, bez výrazných prodlev po sešlápnutí plynového pedálu, a následných prudkých zátahů.
Spokojen jsem byl i se spotřebou. Na delších trasách jsem se i při hodně svižné jízdě dostal vždy na hodnoty mezi pěti a šesti litry nafty na každých sto kilometrů. A to jsem jezdil ve vedrech se zapnutou klimatizací. Při ustálené rychlosti 90 km/h, kdy motor točí na sedmý rychlostní stupeň pouhých 1400 otáček, činila spotřeba nepříliš zajetého čtyřválce pouhých 3,8 l na 100 km.
Na dálnici při 130 km/h vylezly otáčky ke 2000/min. a spotřeba na 5,4 l/100 km. Z těchto hodnot je jasné, že s lehkou nohou se dá s testovaným Superbem jezdit v pohodě mezi čtyřmi a pěti litry nafty. Výrobce udává podle WLTP 5,2 l/100 km, což je tedy hodnota naprosto v pohodě dosažitelná.
Jízdní vlastnosti hodně ovlivňoval příplatkový adaptivní podvozek DCC+. Konstruktéři chtěli, aby řidič rozeznal rozdíl mezi komfortním a sportovním módem lépe, než u předchozích generací. A to se jim rozhodně podařilo. Ve sportovním módu auto totiž celkově ztuhne a zpevní se. Na okreskách se s ním dá jezdit téměř sportovně, ale přitom bez toho, aby nerovnosti vymlátily z posádky duši.
Naopak komfortní režim přináší měkkou a houpavou jízdu, ale řidič má stále pocit plné kontroly nad autem. Vynikající bylo tradičně přesné a plynulé řízení, které mělo příplatkovou progresivní funkci. Díky ní, laicky řečeno, auto při větším otočení volantu více zatáčí než u řízení klasického. Řidič proto nemusí v hodně zakroucených pasážích ručkovat po volantu.
Jízdní projev Škody Superb Combi bych charakterizoval jako sebevědomý, bezpečný, ale přitom na tak velké auto relativně zábavný a hbitý. Na rozdíl od některých velkých SUV jsem neměl pocit, že jezdím v zatáčkách s širokou rozkymácenou almarou, která se na okresce nevyhne jiné podobně široké almaře.
Škoda Superb Combi 2.0 TDI 110 kW čtvrté generace je vymazlený kombík pro manažery a movitější velké rodiny s minimem slabin. Vysokou cenu v porovnání s předchozími generacemi částečně ospravedlňuje bohatá standardní výbava.
Potěší také rozumné ceny výbavy příplatkové. Přesto se Superb cenově blíží prémiovým kombíkům německých značek. Zklamalo ještě hlasové ovládání Laura, vnější design auta se podle mne změnil mezigeneračně k horšímu. Ale dále už jsou to vlastně jen samé plusy.
Potěšily výborné jízdní vlastnosti s příplatkovým adaptivním podvozkem DCC+ na příplatkových osmnáctipalcových kolech obutých do pneumatik 235/45 R18. Řidičova zóna se vyznačuje vynikající ergonomií. Naftový motor 2.0 TDI 110 kW potěšil nízkou spotřebou zejména při ustálených rychlostech na dlouhých trasách. Kabina i zavazadlový prostor nabízejí spoustu prostoru a pohodlí.
Za více než třicet let, co testuji škodovky, jsem zatím z žádné neměl tak dobrý pocit jako z tohoto Superbu.
