Volkswagen Polo zůstává normálním autem. I se základní cenovkou pod 400 tisíc má co nabídnout

Často auta, která testujeme, představují to nejlepší, co si můžete na současném automobilovém trhu pořídit. Tentokrát je tomu jinak a testovaný Volkswagen Polo Limited by se dal označit za jednorožce. Má totiž základní motor, na který pravděpodobně bude řada "petrolheadů" koukat skrze prsty a také mu chybí pár důležitých prvků. Přesto je nabitý bezpečnostními asistenty a láká především na cenu. Týden s ním byl pro mě trochu návratem do minulosti, za který se nemusí stydět. Spíš naopak.

Polo je tu s námi už 50 let a za tu dobu ušlo obrovský kus cesty. V šesté generaci se prodává od roku 2017, jeho design jakoby nezestárl. Stále je to poměrně koukatelný model, kterému značně pomohla poslední modernizace.

Na délku má auto jen čtyři metry, takže je to adept na městské přibližovadlo, které exceluje především v parkování. K tomu solidně dopomáhá parkovací paket za 14 100 korun, který zahrnuje nejen parkovací senzory. Někomu by se možná zastesklo po zadní parkovací kameře, ale ta by auto akorát prodražila a u tak malého hatchbacku mi to přijde zcela zbytečné.

Kufr o objemu 351 litrů není z největších, ale na rozměry vozu se zdá dostačující. Ve výbavě Limited má prostor levnější zpracování. To znamená, že podlahu nezakrývá na milimetr přesně šité dno, nýbrž jen něco jako kus koberce, který tam navíc příliš nesedí.

Z venku Polo vypadá dobře, příjemným překvapením jsou zadní a přední LED světla, která nejsou za příplatek. Na autě byl nepříplatkový šedý lak Ascot. Pokud byste chtěli trochu vykročit z davu, tak je na výběr dalších 8 barev, přičemž nechybí výrazná sytě červená nebo modrá. Za všechny, až na bílou, která je levnější, si připlatíte 13 500 korun.

Testovaný kousek doplnila zatmavená zadní skla za 5 500 korun a 15palcová litá kola za téměř dvacet tisíc. V základu dostanete pouze 14palcové "plecháče". Polo se tak dá pomocí detailů poměrně hezky vyšperkovat. Záleží však, kolik chcete utratit peněz navíc.

Volkswagen Polo je kompaktní hatchback, takže místa vzadu je spíš tak akorát. Přední pasažéři se ale nemusí v žádném směru uskromňovat. Je tu dostatek prostoru nad hlavou i kolem těla. Sedadlo se dá nastavit jednoduše na výšku člověka a k tomu přizpůsobit následně polohu volantu.

Pokud si dá spolujezdec sedačku až dozadu, bude mít královský prostor na nohy, jen si za něj pravděpodobně už nikdo nesedne. Vyzkoušela jsem si sednout také sama za sebe z pozice řidiče. Pro člověka mé výšky (182 centimetrů) a k tomu s dlouhýma nohama je sezení vzadu hodně o kompromisech. Krátká trasa v pohodě, na delší bych se už kroutila jako had.

Čalounění je látkové a konfigurátor v této limitované edic ani jinou možnost nenabídne. Sedačky se dají alespoň dobře udržovat. Kabinu VW Polo v této cenové hladině doplňuje hromada tvrdého plastu, který je prakticky na každém místě.

Více než to mě ale iritovala nepřítomnost středové loketní opěrky. Ta se navíc nedá asi ani přikoupit – nebo jsem možnost v konfigurátoru přehlédla? Za opěrku bych přitom platila klidně zlatem, protože při delších cestách si prostě není kam odložit ruku.

Architektura kabiny je jinak poměrně jednoduchá a známá. Už v základním provedení najdete digitalizovaný přístrojový štít. Vše se vykresluje hezky a grafika je příjemně ostrá. Na obrazovce se zobrazují nejdůležitější údaje jako je rychlost a spotřeba, po stranách je pak stav palivové nádrže a teplota oleje.

Dalším displejem je stejně velká a tedy 8palcová obrazovka infotainmentu náchylná k otiskům prstů na povrchu. Při svitu sluníčka je to poměrně dost vidět, proto s sebou vozím vždy hadřík na utření. V našem případě je zde paket interiér, který za 13 500 korun rozšiřuje nabídku a přidává navíc app-connect a propojení chytrého telefonu s vozidlem. Displej multimédií se jinak ovládá pomocí doteku. Menu je logicky uspořádané, navíc pokud si chcete vypnout otravné asistenty jízdy, lze to udělat několika rychlými kliky. Ideálně ještě před jízdou.

Za mě jsem vypínala pouze rozpoznávání značek. I Polo totiž dostalo do vínku už v této prakticky standardní výbavě řadu bezpečnostních asistentů, mezi které patří například rozpoznávání chodců, asistence udržení v pruhu a taky asistenta rozjezdu do kopce. Prakticky vše co pomáhá v klidu zvládnout každodenní provoz.

Potěším konzervativní zájemce nebo prostě lidi, kteří si zrovna nelibují v dotekových plochách po celé délce palubní desky. Klimatizace je totiž v této verzi Limited manuální! Třemi otočnými ovladači si nastavíte teplotu, směr i sílu foukání. Místo čísel slouží k rozeznání výše teploty jen bílý proužek s barevnými konci, je docela přesný a dá se zhruba odhadnout na kolik chcete přitopit nebo ubrat.

Vyhřívání zadního okna je příjemným bonusem, když je zrovna venku mínus, ovšem na to přední prostě musíte vynaložit trochu fyzické síly se škrabkou. Já měla navíc v prostoru otočných ovladačů ještě tlačítka pro výhřev obou předních sedaček. Intenzitu si jde navolit jen na dva stupně. Což jednoduše znamená, že vám bude buď zadek hořet a nebo se jen nepatrně grilovat. Nic mezi není.

Střed vozu pak doplňuje rovněž poměrně vymírající druh řadící páky, tedy ta manuální. Pět kvaltů v tomhle případě úplně stačí. A aby to byl pořádný retro kousek, doplňuje ho ještě páka ruční brzdy. Mně osobně tahle manuální dvojice nevadí, protože jsem na ní zvyklá ze svého vozu. Přijde mi vlastně docela super, že se ještě taková auta vyrábí. Člověk se při ovládání vozu totiž cítí trochu víc svobodněji.

Jinak míst pro odkládání nepořádku, jako jsou papírky od sušenek a zapomenuté účtenky z tankování, je tu také dostatek. Nápoje se pak dají uložit do prostoru vedle ruční brzdy, ovšem ten je trochu nelogicky hranatý, takže se do něj nevměstná každý tvar lahve. Součástí této výbavy jsou také kosmetická zrcátka umístěná ve slunečních clonách, která jsou navíc osvětlená.

„A sakra!“ To byla první slova, když jsem se podívala do techničáku od testovaného Pola. Trochu mě totiž polil pot při pohledu na nízkou číslovku výkonu. Vzala jsem to ovšem jako výzvu a nakonec jsem si to auto svým způsobem zamilovala. Motor 1.0 MPI s výkonem 59 kW skutečně neoplývá dynamikou.

Kvality jsou v tomto případě jinde. Auto mě totiž naučilo zpomalit a trochu víc přemýšlet nad tím, jak řídím, kdy budu efektivně přeřazovat (i když samo má tendenci v tomto ohledu radit) a kdy třeba předjíždět. S 80 koňmi totiž nejde  o vůz, který by stále okupoval levý dálniční pruh a stejně tak při předjíždění na okresce to chce trochu pokory a myšlení.

Nejvíce mu pak dochází dech do kopce, kdy si chtě nechtě musíte podřadit, stejný pocit budete mít při delší cestě při vyšší rychlosti. Souhra spojkového pedálu s plynem je však skvělá. Nestalo se mi, že by Polo během týdne kdekoli „lidově řečeno“ chcíplo. Rozjezdy jsou hladké a řazení také. Kam točím, tam auto ochotně jede.

Polo dobře vykresluje zatáčky a když přejedete nějakou díru, prostě ji pocítíte, s tím nic neuděláte. Na druhou stranu je jízda jinak tichá a od motoru se neozývá nepříjemný hluk. Jízdou sice příliš nikoho neoslní, ani zrychlením vás nezamáčkne do sedačky, ale to od něj vlastně ani nikdo nečeká. Dá se na něj však spolehnout, že odveze člověka v pořádku z bodu A do bodu B.

Se spotřebou to nebylo tak dramatické, jak jsem si zprvu myslela. Zatímco ve městě jsem si zvesela jezdila s apetitem kolem 5,7 litru, dálniční přesun mi trochu pokazil průměr. Ve finále se moje kombinovaná spotřeba ustálila na 6,1 litru na sto kilometrů. S 50litrovou nádrží je to však solidní hodnota a opět záleží hodně na stylu jízdy. Pokud budete bezhlavě jezdit brzda-plyn, pak současně poroste spotřeba.

Volkswagen Polo možná působí na první pohled v dnešní „přeSUVčkové“ době jen jako nákupní taška, která by měla sloužit pouze pro tyto účely. Já bych si dovolala říct, že je to prostě jen jedno z posledních normálních aut, která se dají ještě pořídit.

Nic velkého se od něj nedá očekávat, ale můžete se na něj spolehnout. VW Polo Limited nebude pravděpodobně první volbou, ale zato může být zajímavou alternativou pro lidi, kteří hledají levnější auto do rodiny a zároveň dokážou skousnout fakt, že mu to do kopce prostě tolik nejede. Nemachruje, neláká, je prostě normální.

V základu bez všech příplatků se Volkswagen Polo dá koupit už za 389 900 tisíc korun, když sečtu všechny příplatky a servisní záruky dostanu se v případě testovaného kousku na částku 450 500 korun. Zda je to málo nebo ne, to posuďte sami. V našem katalogu najdete všechny dostupné verze a také jejich ceník. Do porovnávače jsem pak zanesla největší konkurenty pro VW Polo, tak se do něj také nezapomeňte podívat!