Nové BMW řady 7 občas zavání cirkusem na kolech. Ohromí ale jízdou, pohodlím připomene Rolls-Royce

Nové BMW řady 7 jsme vyzkoušeli s plug-in hybridním ústrojím pod označením 760e xDrive téměř v maximální výbavě včetně příplatků za víc než 1,3 milionu korun bez daně. Testované auto za 5 116 628 korun mělo na zadních sedadlech malý kinosál a umělo nabídnout pohodlí obchodní třídy v letadle. Zároveň skvěle jezdilo. Některé jeho funkce nám ale málem způsobily infarkt.

Kdybych tento test ukončil po prvním testovacím dni, našli byste v recenzi jen málo pozitivních momentů. Škodolibý kolega, který vůz zkoušel přede mnou, totiž auto nastavil tak, že mi první seznámení s ním připadalo jako jedna velká noční můra a jeden velký cirkus na čtyřech kolech. Trvalo několik dní, než jsem se z toho postupně vzpamatoval a než začala u auta za pět milionů korun pozitiva převažovat nad negativy. Ale popořadě.

Začněme genezí BMW řady 7. Velký sedan se v nabídce německého výrobce luxusních aut objevuje už od roku 1977 a současná novinka už je jeho sedmou generací. Dlouhá léta šlo o vlajkovou loď BMW, teď ale o roli výkladní skříně automobilky soupeří se svým elektrickým klonem i7 nebo velkými SUV XM a X7.

Nerad dlouze hodnotím design, protože jde o hodně subjektivní záležitost. Zvenčí se mi auto sice moc nelíbí, ale přitahuje mne zajímavou směsicí okázalosti, čistoty a agresivity. Záď mi připadá i líbivá. Podobné je to vlastně uvnitř, kde se navíc přidávají ušlechtilé materiály, ale bohužel také několik řešení nahrazujících designovou čistotu asijskými cirkusáckými efekty. Jak jinak nazvat barevné lišty podél celé přístrojové lišty i předních dveří, které se třeba v případě stisknutí výstražných blikaček rozblikají červeně tak výrazně, že jsem poprvé ve tmě malém dostal infarkt. Více už to rozvádět nebudu, podívejte se do galerie pod tímto textem, kde najdete další podrobnosti (nejen o designu), a udělejte si obrázek sami. Dojmy mi pak sdělte pod článkem, nebo na facebooku Autosalon.tv.

Na začátku minulého textového bloku jsem psal, že první den testování nového BMW 760e xDrive připomínal noční můru. Takže se s vámi o tyto zážitky rád podělím.

Začalo to už pokusem o nastoupení do auta. BMW řady 7 nemá na první pohled klasické kliky. Testovaný vůz byl navíc vybaven příplatkovým automatickým otvíráním dveří za víc než čtyřicet tisíc korun, které bych nechtěl, i kdyby mi za to platili. Pochopil jsem, že tlačítko uvnitř něčeho, co připomíná kliku, slouží k aktivaci otevření těchto dveří. Jenže systém funguje tak, že pokud se mezi dveřmi a vozem nachází člověk nebo předmět, systém otvírání zastaví. A tam jsem stál, ať jsem dělal, co jsem dělal, po zmáčknutí onoho tlačítka na klice vlastně vždy. Takže to ve finále pokaždé dopadlo tak, že jsem dveře vztekle rval silou proti odporu elektrického mechanismu. Ano, dočetl jsem se, že si dveře mohu otevřít i pomocí klíčku, nebo aplikace na telefonu, ale protože většinu testu pršelo, nebo sněžilo, tak poslední, co jsem chtěl, bylo před nastupováním lovit po kapsách klíček nebo telefon, hledat na něm aplikaci, a pak stát opodál a milostivě čekat, než se mi pomalu otevřou dveře.

Ještě horší bylo, když jsem chtěl otevřít u nastartovaného auta jiné dveře než řidičovy, nebo třeba víko kufru. Bez klíčku v kapse smůla. A tak jsem se několikrát musel vracet do auta pro klíček, a pak se teprve uráčilo otevřít.

Řidičova zóna včetně obřího displeje rozděleného na několik částí, to byla pro mě ze začátku naprostá změť všech možných materiálů, barev a tvarů. Vrcholem toho cirkusu je ale svítící široká lišta kolem přístrojové desky a dveří ve tvaru rádoby křišťálů. S mléčným podsvícením vypadá jako laciný polykarbonát na střeše pergoly. Ještě horší to je ale s některými dalšími barvami. O červeném rozblikání při stisknutí výstražných světel už jsem psal. Naštěstí se dají všechny ty světelné efekty včetně podsvícení lišt vypnout, pak ta lišta s křišťálovou strukturou zase tak lacině nevypadá, ale zase hází rušivé odlesky, i když nesvítí sluníčko.

Další šíleností jsou jízdní režimy. Když jsem poprvé sedl do auta, naprosto mě iritovaly nějaké kosmické zvuky, které patří k režimu Expression. Ten jsem až po čase rozklíčoval jako komfortní režim se spoustou nesmyslných kudrlinek. Když jsem se konečně zorientoval v ovladačích a přepnul do jiného režimu (úsporného Efficiency), který nevyluzoval ty kosmické zvuky, objevil se přede mnou na head-up displeji gigantický diamant, který naprosto nesmyslně zabíral kus zorného pole. Užitečné údaje jsou proti němu úplně maličké. No a když jsem přepnul do sportovního režimu, tak všechno kolem mě zčervenalo, nečekaně mě sevřely bočnice sedadla, a místo diamantu se na head-up displeji objevily pro změnu gigantické tříbarevné ledvinky. Do toho mě začala masírovat sedačka, aniž bych o to žádal. Rozčíleně jsem začal mávat rukama a tím spustil ovládání audiosoustavy gesty, a ta na mě začala dunět svými stovkami wattů. Nemohl jsem ani hlasitě nadávat, protože pak se mi jinak v češtině vůbec nekomunikující hlasové ovládání snažilo splnit nějaké moje imaginární přání.

Zjistil jsem, že jediným snesitelným jízdním režimem pro mě byl v průběhu prvního dne individualizovaný Personal. Jenže po vypnutí a opětovném nastartování auta se mi tam defaultně zapínal Expression s těmi kosmickými zvuky. Řeknu vám, že jsem měl sto chutí to auto za pět milionů okamžitě vrátit, protože něco tak strašlivě neuchopitelného a nepřátelského jsem za třicetiletou kariéru motoristického novináře snad nezažil. A to podotýkám, že bavoráků už jsem testoval desítky a nejsem snad úplně beznadějný boomer.

Naštěstí jsem nakonec dojel ve zdraví domů a druhý den si vyhradil několik hodin na seznamování se s funkcemi auta za jeho volantem. Pochopil jsem, že většina věcí, která mě štvala, se dá vypnout, nebo přenastavit. A začal objevovat spousty fascinujících vychytávek. 

Ty, které dělají z nového BMW řady 7 ideální limuzínu pro nejbohatší, se nacházejí na zadních sedadlech a jsou všechny bez výjimky za příplatek. Ale nepřiplatit si za ně znamená mít jen poloviční BMW řady 7. Dámy za to srovnání prominou, ale nenapadá mě nic trefnějšího, než že je to, jako byste si připlatili desítky tisíc korun za luxusní společnici, a pak byste večer s ní omezili na povídání a návštěvu kina či restaurace.

Většinu z nich osahuje paket Executive Lounge za 307 008 korun. Už jeho označení napovídá, že tento soubor prvků výbavy udělá z pravého zadního sedadla cosi jako VIP salonek, nebo spíš sedadlo v byznys třídě na mezikontinentálním letu. Pomocí malého tabletu ve dveřích může cestující nastavit pravé zadní sedadlo tak, že se nejprve zcela odsune vpřed sedadlo spolujezdce a sklopí se jeho sedák. Pozor! Nenechávejte nic na sedadle spolujezdce, jinak o to můžete přijít. Mě se takhle málem povedlo slisovat brašnu s notebookem. Nechci ani domýšlet, co by se stalo, kdyby si tam hrálo třeba malé dítě. Neměl jsem pocit, že je tam nějaké pojistka, která při pohybu vpřed sedadlo zastaví. 

Poté, co se vytvoří prostor na nohy i s malým, ale dostačujícím stupínkem, se vysune dopředu sedák a opěradlo se přenastaví do ležaté polohy. Tady se pan ředitel mezi dvěma náročnými jednáními daleko od sebe pohodlně vyspí. Podívejte se na názorné video pod tímto textovým blokem.

Součástí paketu Executive Lounge je rovněž aktivní ventilace zadních sedadel, která spočívá v tom, že si cestující mohou sami nastavit, které části sedadla mají být odvětrávány. Nechybí ani sofistikované masážní programy, nebo možnosti polohování celého sedadla. Mezi zadní cestující lze sklopit i speciální konzoli, kde lze mimo jiné nabíjet telefony i větší zařízení, a to bez hrozby přehřátí, protože konzola obsahuje i vestavěné chlazení.

Dalším vrcholem z nabídky paketu Executive Lounge je ale zábavní systém Experience. Ten dokáže udělat ze zadních sedadel domácí kino s úžasným prostorovým zvukem. Ze střechy se spustí obří displej s úhlopříčkou 31,3 palců označený jako Theatre Screen. Theatre mode zajistí, že současně rolety zakryjí všechna zadní okna a sedadla se položí do komfortní ležatější polohy. My jsme se museli spokojit s demo módem, protože jsme nebyli připojení k žádné streamovací službě ani herní konzoli, a na telefonu jsme neměli stažené žádné filmy. I ten byl ale velmi působivý. Ostatně, můžete se podívat na video pod tímto textem.

Co ale bylo s postupujícím časem testu nejlepší - začal jsem si užívat jízdu s novým BMW M760e xDrive, protože na sněhové břečce, zmrazcích, blátě a mokru vynikly jeho fascinující jízdní vlastnosti.

Testovaná specifikace je aktuálně nejsilnější verzí nového BMW řady 7 - a jedinou, která má ve svém označení písmeno M značící sportovní varianty. Jde o plug-in hybrid sestávající z třílitrového benzinového šestiválce a elektromotoru. V ceníku najdete ještě slabší plug-in hybridní variantu s podobným ústrojím, ale nižším výkonem. Nese označení 750e xDrive. Základní verzi tvoří 740d xDrive - tedy naftový šestiválec. Paletu doplňuje čistě elektrická i7 xDrive60 - druhá nejvýkonnější verze hned po té naší testované. Z toho vyplývá, že všechny verze nové sedmičky disponují pohonem všech kol.

Na jízdě s novým BMW M760e xDrive nejvíce fascinuje dokonalé odhlučnění a plynulost jízdy. V těchto ohledech opravdu připomíná vozy Rolls-Royce. Auto jede tak sametově, jako by nemělo vůbec žádnou převodovku. Řazení osmistupňového automatu je za všech okolností prakticky neznatelné. Stejně těžko rozeznatelný je zvuk benzinového šestiválce. Řidič většinou netuší, jestli jede pouze na elektřinu, nebo jestli benzinový a elektrický motor kooperují. Do třetice fascinující je plynulost brzdění. Nepodařilo se mi zaznamenat vůbec žádné kousnutí vyplývající z přechodu mezi rekuperačním a mechanickým zpomalováním.

BMW M760e xDrive nabídne i velmi zajímavou dynamiku. Rozjezdy z místa i pružné zrychlování kvůli předjíždění jsou vysoce nadprůměrné, byť nijak brutální. Zajímavostí je možnost boostu, který na patnáct vteřin nastaví auto do nejsportovnějšího režimu.

Byť má auto působivé parametry, subjektivně jako sporťák vůbec nepůsobí a vůbec se nedivím, že často před jeho označení zapomínám napsat písmeno "M" značící u BMW sportovní modely. BMW M760e xDrive totiž není sportovní ani náhodou. V zatáčkách sice působí díky natáčecí zadní nápravě překvapivě hbitě, ale jeho šířka a hmotnost je na okreskách tak odstrašující, že je rozumné se nepouštět do žádných větších akcí, abyste se vůbec dokázali na silnici vejít při míjení auta v protisměru. A můj názor nezmění ani to, že při sportovním režimu na kruhových objezdech není problém dostat v zimním počasí auto po přidání plynu do smyku zadních kol. Nejlépe jsem se s BMW M760e xDrive cítil na dálnici. Jde o auto určené na komfortní dálkové cestování na zadním sedadle vysokými rychlostmi. 

Samozřejmě, to jde proti plug-in hybridnímu pohonu, který dává nejvíce smysl v rámci každodenního dojíždění do práce v řádu desítek kilometrů. Mimochodem, při našem testu jsme na plnou baterii neujeli deklarovaných 70 kilometrů, ale 55 kilometrů. Faktem ale je, že počasí bylo extrémní. BMW M760e xDrive lze čistě na elektřinu používat i na běžných silnicích, nebo dokonce dálnicích. Ani předjíždění bez benzinového motoru není úplným sci-fi. 

Příjemným překvapením byla spotřeba paliva. Při jízdě, kterou jsme začínali s plnou baterií, jsme dosáhli průměrných 27,2 kWh/100 km a 2,6 l benzinu na 100 km. Dlouhodobá spotřeba za dosud ujetých 3500 km u nového auta byla 8,5 l benzinu na 100 km a k tomu 4,7 kWh na 100 km. Se zcela vybitou baterií pouze v hybridním režimu jsem velmi svižným stylem včetně vysokého podílu dálniční jízdy dosáhl konzumace kolem 11 litrů benzinu na každých 100 kilometrů.

Někteří kolegové srovnávali testované BMW M760e xDrive s vozy Rolls-Royce i z hlediska kvality odpružení. Ne, že by vzduchový podvozek nového bavoráku neumožňoval pohodlnou jízdu. Chraň bůh, je v tomto ohledu lepší než drtivá většina aut. Ale zřejmě kolegové neznají tak rozbité okresky jaké jsou v okolí Čáslavi, kde odpružení v kombinaci s koly o velikosti 21 palců zkrátka někdy úplně stoprocentně nestíhalo.

V čem je naopak BMW M760e xDrive téměř dokonalé, to je asistovaná jízda. Bezpečnostní asistenty fungují přesně tak, jak bych si to představoval u všech aut. Zasahují pouze v případě potřeby v situacích, kdy je to doopravdy nutné. Líbí se mi, že v novém BMW M760e xDrive s příplatkovým balíčkem Driving Assistant Professional téměř neexistuje riziko nehody z nepozornosti, protože auto prostě začne samo od sebe brzdit, když zjistí nebezpečí. Zároveň to dělá tak, aby řidiče nevyplašilo a ten nezpanikařil. Logická a zároveň sametová je i prediktivní jízda s nastavenou navigací. Auto umí jezdit tak, aby co nejvíce energie zrekuperovalo, dodržovalo předpisy a vyhýbalo se nebezpečným situacím. Moc se mi líbila i takzvaná rozšířená realita, která upozorňuje na některé dopravní situace. Jde třeba o to, že se před značkou STOP! rozsvítí tato značka ve velké podobě přímo na přístrojovém štítu za volantem, takže přehlédnout ji lze pouze naschvál.

Nové BMW řady 7 řadím k těm nejvíc kontroverzním novým osobním autům na trhu. Nelíbí se mi jeho design, štvou mě některé cirkusácké a rádoby efektní, ale úplně zbytečné prvky výbavy, které ocení spíše Číňani, Rusové, Američané a šejkové. Na druhou stranu auto obsahuje i technologie, které opravdu vyrazí dech a dělají z něj zboží, po kterém budou multimilionáři, ředitelé velkých firem a vysoce postavení politici toužit i v tuzemsku. Některé jízdní vlastnosti nemají daleko k dokonalosti.

Myslím, že změna daňových zákonů od roku 2024 způsobí vyšší zájem o levnější verze, zejména tu naftovou (startuje od 2 914 600 korun s výkonem až 299 koní), která bude stále na dlouhé vzdálenosti pro většinu řidičů tou nejlepší volbou. Námi testovaná nejsilnější varianta M760e xDrive s plug-in hybridním ústrojím, téměř dvojnásobným výkonem a cenou od 3 811 600 korun osloví více fajnšmekry preferující dokonalý komfort a lidi, kterým už na penězích tolik nezáleží, ale chtějí zkrátka to nejlepší. Těm bych doporučil připlatit si zejména Executive Lounge paket. Námi testovaná verze by se všemi příplatky stále více než pět milionů korun. Našel bych na ní ale spoustu věcí, které bych v autě nechtěl, i kdyby mi za ně platili, takže optimálně vybavené přijde tohle auto tak na 4,3 milionu korun.

Připravili jsme porovnání testované verze BMW M760e xDrive se dvěma největšími rivaly - Audi A8 a Mercedesem třídy S - oběma v prodloužené variantě L, která ale stále nedosahuje impozantní délky nového BMW řady 7. Oběma v plug-in hybridních variantách, které ale zdaleka nedosahují výkonu BMW. Víc prozrazovat nemusíme, podívejte se ZDE. Kompletní ceník a technická data nového BMW řady 7 naleznete ZDE.