Kia Sportage dostala na oslavu třicetin speciální edici. Ukazuje, že hybrid je lepší než diesel

Sportage byla vůbec prvním SUV od značky Kia. Automobilka měla tehdy asi křišťálovou kouli, protože do tohoto dnes nejpopulárnějšího segmentu naskočila dřív než většina jejích konkurentů. U nás se tedy prodává až od svojí druhé generace (která se mimochodem vyráběla na Slovensku) a hned se z ní stal hit – o čemž svědčí i velké množství vozů, které dodnes brázdí naše cesty. Aktuální pátá generace mi skončila v rukách v provedení Edice 30, které úspěšnou kariéru oslavuje a majitelům nadělí nějakou tu výbavu či pár designových vychytávek navíc.

Konkrétně dostanete nový odstín laku Wolf, zatmavená okna, devatenáctky kola a lesklé plasty kolem auta s bronzovými akcenty – osobně jsem zvědavý, jak dlouho vydrží „klavírová“ úprava na exteriéru, když i v interiéru se začnou objevovat vlásenkové škrábance ve chvíli, kdy se na ní jen křivě podíváte. Ale to nám poreferují asi až dlouhotetí majitelé. U testovaného kousku s najetými necelými 13 tisíci kilometry zatím vše vypadá zdravě a k světu.

Stejně tak jako celé auto. Kdo by mu hádal 30, že? Aktuální generace je tu s námi zatím tedy teprve čtvrtým rokem, stále ale vypadá spíš jako koncept. Korejští návrháři se po designové stránce v poslední době skutečně nedrží zkrátka, a vznikají tak auta, která si s ničím nespletete – což je především v tomto přecpaném segmentu skoro zázrak. Logicky pak taky nejsou po chuti každému. Finální rozhodnutí nechám na každém z vás, já ale trochu té odvahy vždy vítám.

Dárečky čekejte i uvnitř. Těšit se můžete na elektricky nastavitelná vyhřívaná sedadla, vyhřívaný volant, semišové obklady a především zelené čalounění „midnight“. Proč se zelená jmenuje zrovna midnight, nechám stranou, ale rozhodně se mi to líbí. Málo co je tak nudné jako zbytečně tmavé interiéry plné lesklých ploch, kterými nás dnes výrobci zásobují.

Zbytek už je při starém. Dvojdisplej před řidičem vypadá fajn, jen infotainment už by zasloužil omladit. Jeho odezva není nejrychlejší, a jednotlivá menu nejsou příliš přehledná. Zvyknete si, ale novější verze palubního systému, který jen například v omlazené EV6, je o parník lepší. Cením ale, že se Kia nevrhla do dotykového ovládání po hlavě, ale zachovala pár důležitých čudlíků a přišla s chytrou multifunkční konzolí pod hlavním displejem. Ta primárně slouží k ovládání tepelného komfortu, stiskem jednoho tlačítka se ale změní na ovládání multimédií a hlavních položek menu. Je to jednoduché, efektivní, a ergonomicky příjemné.

Velmi dobrý dojem dělá kabina z pohledu zvolených materiélů. Většina kontaktních ploch je potažených koženkou, vršek palubní desky zdobí prošívání, a již zmíněný semiš je takovou hezkou třešínkou na dortu. Potěší i hromada místa pro všechny cestující a solidní kufr, který má v základu 591 litrů. Jako rodinnému autu ji není příliš co vytknout.

Co se týče motorizace, měl jsem k dispozici přeplňovanou hybridní šestnáctistovku, která mi obecně přijde jako nejlepší volba pro Sportage. Jistě, můžete mít stále diesel a řada lidí ho chce, ale ten neposkytuje takový výkon, chybí mu vychování a spotřebou na tom překvapivě není lépe – v řadě situací dokonce hůř.

Hybrid má výkon 230 koní a 350 Nm (po změně emisních nařízení má papírově už jen 210), pro takové auto je to až až. Dynamika je víc než sympatická, má příjemnou odezvu na plyn a rozjíždí se naprosto jemně a hbitě. Po městě navíc zbytečně netrápíte motor, protože auto většinu času hospodaří s elektřinou, kterou si samo vyrábí.

Pohonné ústrojí je dobře sladěné, kultivované – vlastně prakticky bez chyby. Navíc není spojené s variátorovou převodovkou, ale využívá klasický automat, takže se nemusíte bát vysavače. Spotřeba se pohybuje od nějakých 5,7-7 litrů podle toho, kde zrovna a jak rychle jezdíte.

Kia Sportage je jedním z těch SUV, které se vůbec nebojí přiznat fakt, že jejich zaměření je především silnice, a typ karoserie je u nich spíš záležitostí trendu. S pohonem všech kol samo sebou lehčí terén zvládne, ale necítí se tam. Ladění podvozku si totiž daleko víc váží pevné půdy pod nohama, a díky tomu Sportage za jízdy jako SUV vlastně moc ani nepůsobí.

Podařilo se u ní najít parádní balanc mezi tuhostí a poddajností, a zatímco při kodrcání městem vás neštve (byť sesterský Tucson je přeci jen větší peřinka), tak při jízdě na okresce vyloženě potěší. V podvozku je hromada jistoty, nechá si líbit i svižnější tempo, kterému sekunduje i rychlé a příjemně navážené řízení, které Sportage následuje bez zbytečného remcání nebo žvýkání v uložení. Brzdy vyžadují trochu zvykání, protože jsou poměrně kousavé, ale jakmile si auto navnímáte, budete s ním jezdit velmi rádi.

Sportka tak balancuje spoustu dobrých vlastností v jednom přitažlivém balíčku. Je nevšední, naštouchaná výbavou, má vydařený motor a ve své kategorii sází víc na ten „Sport“ který značí „S“ ve zkratce SUV. Pokud je tohle přesně ta kombinace vlastností, kterou v autě hledáte, patří Sportage na vrchol své třídy.

Je tu nějaká chyba? Snad jen cena. Základní Sportage HEV stojí 849 980 korun, Edice 30 startuje na 909 980 korunách s možností připlatit se 50 tisíc za čtyřkolku. Málo to rozhodně není, na druhou stranu ale málo ani nedostanete. Kompletní ceník Kie Sportage najdete v našem katalogu.

Tohle povedené SUV jsme také postavili proti jeho konkurentům. Jak je na tom při srovnání s tuzemskou Škodou Karoq nebo francouzským Peugeotem 3008? Na to se podívejte do našeho porovnávače.