Reklama
Ojetiny

Volvo S80 je nezastavitelný kus železa. Zvládne klidně půl milionu kilometrů a stojí pakatel

Správnou volbou pod kapotou je vznětový pětiválec D5. Opravy jsou levné, jen pozor na automat
Zdroj: Jan Markovič, Autosalon.tv

„Já v podstatě jen dolívám naftu a měním olej,“ směje se na nás majitel postaršího Volva S80 D5, když se náhodně potkáváme na čerpací stanici. Testujeme prakticky stejné ojeté auto, jako má on. Jde o velmi komfortní, bytelný a dostatečně výkonný vůz, který dokáže udělat parádu ještě po 15 letech. A jak se odborníci shodují, se správným motorem patří mez velmi spolehlivé bazarové vozy. Přidejme k tomu cenu i pod 200 tisíc korun a jde o velmi zajímavý model, který řada zájemců o ojetiny neprávem přehlíží. To je druhá generace Volva S80, kterou jsme si půjčili k redakčnímu testu.

Jak dnes vypadá

K testu dorazilo Volvo S80 z roku 2008, tedy ještě před faceliftem. Zaujalo velmi nízkým nájezdem 142 tisíc kilometrů a alespoň na fotografiích působilo celkem zachovale. Se vznětovým pětiválcem D5 a automatickou převodovkou bylo v nabídce autobazaru Auto ESA, který vůz k testu zapůjčil, za 170 tisíc korun. Jak se po převzetí ukázalo, šlo o auto původem z Itálie, což okamžitě prozradilo nejen menu v italštině, ale i stopy ostrého jižního slunce zejména na zadní části karoserie a brzdových světlech. Vůz měl také řadu zvláštních doplňků. Třeba dodatečně lepené fólie proti slunci, denní LED světla umístěná v nárazníku vedle mlhovek nebo parkovací kameru s obrazovkou Alpine. Že by Volvo po italském důchodci? Dejte si pozor na stočené modely, jistá odolnost vozu k tomu přímo láká.

I přes zvláštnosti jde na pohled o pěkný vůz, který už tvary naznačuje své zaměření na klidné svezení s jistou dávkou vážnosti. Alespoň podle nás Volvo S80 dobře zestárlo a díky elegantním křivkám, chromovým doplňkům a jednoduché tříprostorové karoserii vypadá stále i reprezentativně. Podíl na tom nesou také originální, byť jen 17palcová litá kola. Ta ale mohou obout vysoké pneumatiky a tím ještě podpořit komfort.

Zejména černý interiér působí jako klub pro gentlemany. Obrovská křesla pro řidiče a spolujezdce s koženými polštáři místo sedáku zvou k pohovění a i po letech nejsou „vysezelá“, ale naopak velmi pohodlná. Přitom šlo o relativně střídmě vybavený kus, chybělo i vyhřívání, což byla trochu škoda. Kvůli nafouknutí podsedáků se sedí trochu výš, ale stále v dobré poloze za volantem, jehož kůže se po určité době používání mění na velmi kluzký povrch. Mimochodem, specialitou sedadel jsou pevné hlavové opěrky mechanického systému WHIPS, který má posádku chránit proti zraněním při nárazu zezadu.

Dva chromové budíky s displeji palubního počítače jsou v jinak poměrně prázdném přístrojovém štítu trochu nuda, zato promyšleně působí středový panel s přehledným ovládáním klimatizace. I u tak starého vozu se nám podařilo připojit současný mobilní telefon a využívat Bluetooth handsfree, přehrávání audia ale nefunguje. Menu je jednoduché a má jen pár položek.

Druhá generace Volva S80 změnila přístup a ze změti tlačítek směřovala k čistému designu, což je na palubní desce vidět. Mezi ojetinami najdete poměrně široké množství verzí, od námi testované plastové s hliníkovým panelem přes ořechové dřevo až po krémově bílou doplněnou o bílé sedačky. Otázkou je, jak je na tom barevně dnes. Černý interiér je bezesporu praktičtější, i když je vidět popraskání kůže. Patina ale vozu sluší.

Z hlediska prostornosti je Volvo S80 vynikající. Pro čtyři cestující je uvnitř dostatek místa ve všech směrech. Kufr je přijatelný, pojme 480 litrů zavazadel, potřeby větších rodin ale asi neuspokojí. Testovaný kousek a další jeho zajímavé detaily si můžete prohlédnout v komentované fotogalerii:

Problémy testovaného kousku

Testované Volo S80 bylo z mechanického hlediska ve slušném stavu, chyby byly hlavně kosmetické. Největší nepříjemností se stalo chybějící vnější tlačítko k otevření víka zavazadlového prostoru, víko nereagovalo ani na dálkový ovladač. Jedinou možností bylo tlačítko v interiéru. Tam jsme zaznamenali několik větších oděrek a třeba i upadlý znak Volva ze středu volantu. Na karoserii jsme našli na několika místech olezlý lak, v ideálním stavu nebyly ani zadní světlomety, na které evidentně roky pražilo ostré slunce.

Jak dnes jezdí

Vznětový pětiválec D5 se pod kapotou Volva S80 nabízel v několika výkonnostních provedeních od 136 kW po 151, resp. 158 kW. Vrcholný výkon ale patřil až twinturbu, které se objevilo po prvním faceliftu v roce 2010. My jsme testovali starší dvojitě přeplňovanou řadovou jednotku (151 kW). Dobrou zprávou je, že nejde o vynikající volbu jen z hlediska spolehlivosti (o které si povíme v další kapitole), ale také co do jízdního projevu.

Jakkoliv se totiž motor projevuje za studena podobným klapotem jako vznětový čtyřválec, během jízdy vykvete do velmi lahodně znějící pohonné jednotky. Nechrčí, naopak v nízkých otáčkách přívětivě bublá a pokud od něj budete plynovým pedálem žádat víc, začne dunět. Takový jízdní podkres spolu s dobrou dynamikou dodává svezení na výrazu. Jednotka má k dispozici úžasný točivý moment 420 Nm a tak je auto i přes svou vysokou hmotnost svižné. Přispívá k tomu i šestistupňová automat Aisin, který řadí hladce a relativně svižně. Přitom spotřeba není kdovíjak strašná. Během testu jsme s vozem ujeli zhruba 500 kilometrů po městě, dálnici i okreskách v průměru za 8,1 litru nafty na 100 km.

Někoho by mohl odradit fakt, že Volvo S80 stojí na stejné platformě jako dobový Ford Mondeo, nicméně jde jen o opravdový základ podvozku. Zbytek je švédský bytelný ingot s propracovanými deformačními zónami či čtyřprvkovou zadní nápravou. Tlumiče jsou naladěny na maximální komfort, auto překonává nerovnosti měkce, ale nedochází k tvrdým rázům. Vůz také neposkakuje a velmi dobře sedí i ve vysokých rychlostech.

Volvo S80 se přirozeně nejlépe cítí na dálnici, na okreskách je to trochu boj, protože se komfortní svezení nutně propíše do větších náklonů. Brzdy ale stíhají. Řízení bylo ve své době považované za odtažité, dnes je na tom lépe než řada moderních aut, ale sportovnost nečekejte. Překvapením je posilovač, který není tolik aktivní a třeba řidičky by mohly až nadávat, že se u zatáčení nadřou. Dvojnásob to platí pro parkování. Mrštnost není v seznamu vlastností Volva S80. S tím si ho ale asi kupovat nebudete. Tohle je robustní, rychlý, komfortní stroj na polykání nekonečných kilometrů. Navíc prakticky nezastavitelný.

Jak vybírat

„Nejspolehlivějším motorem je jednoznačně naftový pětiválec o objemu 2.0 a 2.4 litru. Jsou známy případy, kdy tyto motory najezdily okolo milionu kilometrů, vysoké statisíce vydrží i komponenty jako turbo, EGR ventil a filtr pevných částic,“ říká mluvčí Auto ESA Filip Kučera s tím, že jednotky vyžadují jen pravidelnou výměnu oleje ideálně do 20 tisíc kilometrů a citlivé zacházení za studena.

„Slabším místem je akorát kladka řemene pomocných agregátů, která může časem spadnout, vzít sebou hlavní rozvodový řemen a zničit tak celý motor. Dobré je proto každých 60 tisíc kilometrů kladku kontrolovat a případně i vyměnit, což je otázka pár tisícovek. Rozvody by se měly měnit po 180 tisících kilometrech a oproti německé konkurence jsou velmi dostupné,“ dodává Kučera. Sada totiž stojí jen něco málo přes 3000 Kč. Problém může nastat s vířivými klapkami, i tam se ale vejde výměna pod 10 tisíc korun.

U pětiválců je nicméně dobré si rozmyslet twinturbo, které je kvůli vyššímu točivému momentu náročnější na automatickou převodovku. Naftová jedna-šestka, která je v nabídce u novějších kusů, je považována za méně spolehlivou, dvoulitrové motory mají zase potíže s filtry pevných částic.

„Benzinové pětiválce 2.5 Turbo často mají nižší nájezdy, ale pokud jim bývalý majitel dával zabrat, můžou mít unavené turbodmychadlo a nepotěší ani vyšší spotřebou oleje. Velmi spolehlivé jsou atmosférické šestiválce. U těch si ale dejte pozor na automatické převodovky a pohony všech kol (jestli byly měněny oleje). Benzinovým čtyřválcům, které Volvu dodával Ford, se radši vyhněte. Raritou i spolehlivým motorem je osmiválec 4.4-litru, ale ten v nabídce jen tak nenajdete,“ doplňuje zkušenosti mluvčí autobazaru.

Dobrou zprávou je, že podvozek nebývá i přes vyšší hmotnost vozu problémový, časem ale mohou odejít silentbloky. Není ovšem nutné měnit celá ramena, tak jak to často u podobných vozů bývá, ale silentbloky se dají veskrze měnit i samotné. To pak oprava vyjde celkem levně. Největším strašákem tak zůstává automatická převodovka, která by sice měla vydržet také stovky tisíc kilometrů, ale jen tehdy, pokud u ní majitel nezanedbával výměnu oleje. Jestliže na ni zapomněl, hrozí obvykle opotřebování pouzder hřídelů i mechatroniky. Repase převodovky pak vyjde na 65 tisíc korun.

Jediná správná volba

Z výše uvedeného vyplývá, že ideální volbou je Volvo S80 s motorem D5 v kombinaci s manuální převodovkou, nicméně automat se k němu hodí víc a my bychom se ho nebáli. Stačí se při koupi zaměřit na jeho chování a vzápětí nechat olej v převodovce za zhruba tři až čtyři tisíce korun vyměnit. Problémem modelu je ale fakt, že i když nejlevnější kusy seženete už od 150 tisíc korun, výběr je na rozdíl od některých konkurentů celkem omezený.

To potvrzuje i Filip Kučera: „Volvo S80 je v českých bazarech poměrně ojedinělé. Na každé prodané Volvo S80 připadá víc než 10 BMW řady 5, asi osm Audi A6 a sedm Mercedesů třídy E. Volvo a Mercedes jsou z této čtveřice nejkomfortnější a řekněme i nejelegantnější limuzíny. BMW je nejsportovnější a Audi se nachází na půl cesty. Pokud už ale máme hledat náhradu, tou nejčastější je právě poslední zmíněná, tedy Mercedes.“

My bychom ale klidně nějaký čas pátrali ve snaze najít zajímavý kus, který nabídne dobrou kombinaci zachovalosti a ceny. Vzhledem ke slabšímu zájmu o tyto vozy se dá očekávat, že dřív nebo později se nějaký najde. A pak vám bude klidně sloužit třeba na dalšího půl milionu kilometrů.

Redakce Autosalon.tv děkuje společnosti Auto ESA za zapůjčení vozu k testu.
Reklama

Diskuze

Michal - 14.03.2023 15:04:13
Uplna blost.. mam disco, auto je to dobry kdyz se nesype.. napriklad, ve 140tkm mi odesel motor, kalkulade od Landroveru 480k holy notor, 110 turba 100k prace plus pridruzeny material. Takze bych opravdu neporovnaval s fabii :D jinak super auto
PICHAV - 13.02.2023 17:47:39
EEEE UTŘÍT PROSÍM

Auto na české silnice, levná německá ojetina a extravagance proti klasice. Nový Autosalonu připraven

Otestujeme nové DS7, Volkswageny T-Cross a Taigo, Mitsubishi Eclipse Cross PHEV a ojetý Opel Astra J
30.01.2023 11:20
|
0
Reklama

Subaru Forester není levná ojetina, ale dlouho vydrží. Jen pozor na naftový motor a korozi

Martin Müller alias Muldix otestoval rodinné SUV Subaru Forester 2015 s benzinovým motorem Boxer
11.01.2023 16:19
|
2
Reklama

Bazar: Volkswagen Passat B6, B7 (2005-2014). Oblíbená ojetina trpí hlavně na podvozek a brzdy

Téměř každý ojetý VW Passat ve verzi kombi našel svůj druhý život jako rodinný parťák
12.12.2022 12:53
|
0

Němci ve své podrobné analýze ukázali na pětileté ojetiny, kterým je lepší se obloukem vyhnout

Tradiční každoroční přehled TÜV Report prozradil i vyloženě podprůměrné bazarovky
23.11.2022 07:30
|
7

Škoda odhaluje další detail chystaného elektromobilu. Elroq dostane chytrá světla

Nová čistě elektrická škodovka se veřejnosti odhalí na podzim letošního roku
22.05.2024 11:58
|
2

První svezení: Nová Toyota Yaris Cross je svižnější a tišší. Už bude jen hybrid, zvykněte si

Automobilka výrazně zapracovala na odhlučnění. Bezstupňová převodovka ale nemá ráda plný plyn
21.05.2024 16:06
|
1
Reklama

Kvíz: Multikára pomáhala socialistickým budovatelům. Jak se vyznáte v její historii?

Kdy konečně mohla vyjet ze skladů na silnice a kolik toho opravdu uvezla? Na to se ptáme v kvízu
19.05.2024 09:43
|
1

Elektromobilita není jediné řešení. Miliarda spalovacích aut ve světě nezmizí, říká šéf Stellantisu

Autosalon hovořil se šéfem koncernu Stellantis Carlosem Tavaresem o budoucnosti aut nejen v EU
15.05.2024 08:05
|
1
Reklama
Autosalon TV