Nejdostupnější Honda na trhu stojí méně než kdejaké kolo. Jezdí se s ní levněji než v MHD

Se zdražením benzinu a příchodem teplejšího počasí přemýšlí řada řidičů nad tím, že by přesedala na skútr. Už jen proto, že do MHD se jim prostě nechce. Jak se ale ukazuje, skútr může být i levnější alternativou k hromadné dopravě. O to víc, když se jeho cena drží na úrovni, za kterou se aktuálně nedá pořídit kvalitní elektrokolo. To je přesně případ skútru Honda SH125 Mode, který jsme si vzali do dvoutýdenního intenzivního redakčního testu. Až na pár drobností nás v něm mile překvapil.

Honda platí v kategorii motocyklů a skútrů za výrobce, který sice svým strojům nepropůjčuje tak výrazné emoce jako některé italské značky, ale zase nabízí většinou kvalitní zpracování. Dobrou zprávou je, že se to týká i kategorie levných skútrů, ve které už před lety Honda velmi zabodovala svým modelem PCX. To když se i lidem s řidičákem skupiny B na osobní auto otevřela možnost řídit skútry do 125 ccm. PCX je stále v nabídce, ale už je dražší. My jsme našli zajímavou alternativu, která má totožnou cenovku, jakou mělo PCX před lety.

Jde o základní skútr Honda SH125 Mode, který se aktuálně prodává za 64 900 korun, tedy o 10 tisíc méně než PCX. Jde to ruku v ruce s tím, že si k němu není možné objednat nějakou speciální sadu, třeba vyhřívané rukojeti nebo výbavu do města. Je to prostě holátko, ke kterému dokoupíte maximálně box na zadní nosič. Na druhou stranu je ve výbavě bezklíčové odemykání a startování. Je to velmi příjemná výhoda, díky které nemusíte neustále pátrat po klíčku a dolovat ho z kapsy poté, co jste na něj zapomněli a už jste si navlékli rukavice. Naopak jsme ve výbavě postrádali palubní počítač (je tu jen počítadlo ujetých kilometrů, spotřebu se nedozvíte).

Honda SH125 Mode je prostě jednoduše pojatý lehký městský skútr s typickou stavbou karoserie, k dispozici má rovnou podlahu. Nad ní najdete háček na tašku, kterou si tak můžete dát mezi nohy a popojet po městě i s větším nákupem. Sedlo je ve výšce 765 mm nad zemí, takže i drobnější řidiči a řidičky nebudou mít problém s manipulací na místě a nasedáním. Dobrou zprávou je, že kromě klasického bočního stojanu je k dispozici i centrální, takže se dá motorka dobře a s jistotou zaparkovat. I když je potřeba mít na paměti, že k zamknutí řídítek může dojít až při jejich plném otočení doleva.

Skútr je to i docela praktický. Pod sedlem najdete schránku o objemu 18,5 litru, do které se vejde i otevřená helma. Lépe ji ale využijete třeba pro drobný nákup. Kromě už zmíněného háčku je tu také ještě přihrádka na drobnosti, ta ale není uzamykatelná. Pokud do ní dáte třeba klíče od domu, neměli byste je v ní pak při parkování zapomenout. Na sedlo se vejdou dva jezdci.

Hondu SH125 Mode pohání čtyřventilový kapalinou chlazený jednoválec o výkonu 8,7 kW a točivém momentu 12,1 Nm. To nejsou vůbec vzrušující hodnoty, na základní skútr s lehkou konstrukcí, který se má pohybovat hlavně po městě, ale bohatě stačí. S variátorem motor funguje příjemně a třeba od semaforu umí SH125 Mode vyrazit podobně rychle jako řada jiných výkonnějších, ale také těžších skútrů. Určitě bez problémů ujede všem startujícím autům, leda by si nějaký elektromobilista chtěl zazávodit.

K dispozici je také systém start-stop, který jednak snižuje celkovou spotřebu, jednak je velmi příjemný při delším čekání na semaforech. Prostě vám „pod zadkem“ skútr přestane vibrovat a je klid. Při zatažení za plyn se pak motor zase bleskově nahodí. Na rozdíl od aut je ho možné pomocí velkého překlopného tlačítka vypnout, a to na jakkoliv dlouhou dobu, ne jen do dalšího nastartování. Je to spíš tedy přidaný bonus než že by šlo o obtěžující zařízení.

A právě nízká spotřeba je hlavní devízou tohoto stroje. Honda hovoří o průměru 2,1 litru benzinu na 100 km, my jsme hrubým odhadem naměřili asi 2,4 litru benzinu na 100 km. A to jsme kromě města SH125 Mode vzali i na výlet po okreskách a pár kilometrů ujeli i po dálnici. Jde tedy o vynikající výsledek, se kterým můžete jezdit asi za korunu na ujetý kilometr. S nádrží o objemu 5,5 litru pak ujede bohatě přes 200 km. Neduhem je fakt, že skútr nemá ukazatel dojezdu a také nemá příliš přesný ukazatel stavu paliva, který mění údaje jen podle toho, na jak křivém povrchu právě stojíte.

Motor funguje velmi příjemně v městských rychlostech, pak je ale potřeba se připravit na to, že mu pomalu dochází dech. Na 80 km/h se ještě dostanete snadno, k dosáhnutí 90 nebo 100 km/h je už ale potřeba mít dlouhou rovinu, nejlépe nakloněnou směrem dolů. I proto to ani není úplný ideál na okresky. Když dojedete dědu ve Škodě Favorit, co se šine 70 km/h, budete potřebovat hodně místa k tomu, abyste ho předjeli.

Hondu je ale třeba pochválit za velmi dobrou ovladatelnost. Náklony na ní jsou příjemné, chování v zatáčkách je předvídatelné. Navíc vám odpustí i začátečnické chyby včetně brzdění v zatáčce, takže je bezpečná také těm, pro které to bude první seznámení s jednostopým vozidlem. Navíc má i docela pohodlný podvozek. Nehoupe, ale ani nebouchá, jde zkrátka o dobře nastavený neutrální styl. Krom toho má vpředu 16“ kolo, vzadu 14“ disk, což také přispívá k dobrému filtrování nerovností.

Pokud tedy hledáte dostupnější alternativu za auto a třeba jste ještě na skútru neseděli, jde o ideální volbu. Ano, provoz skútru bude levnější, než si kupovat lístky na MHD (měsíční vyjde v Praze na 550 Kč a tolik asi za měsíc po městě neprojezdíte). Kromě toho s ním můžete snadno projet zácpou a navíc parkovat prakticky kdekoliv (ale s rozumem!) a samozřejmě zcela zdarma. Jde tedy s přehledem nejen o nejlevnější, ale také nejrychlejší způsob přesunu. Za 65 tisíc to není vůbec špatná propozice.

Má to ale logicky i své háčky. Jezdec je odhalen rozmarům počasí, pár měsíců v roce možná i cestování na skútru kvůli zimě vzdá. Také může v případě nehody dopadnout poněkud hůř než řidič auta. Kdo ale jezdí s rozumem, dostane se velmi brzy do situace, kdy častěji sáhne právě po klíčkách od skútru než od auta.