Honda Forza 125 Special Edition je městský král, který se umí tvářit dospěle. Nevadí mu ani dálky

Forza 125 už roky platí za jeden z nejpříjemnějších a nejdospěleji působících skútrů, který můžete řídit s řidičákem skupiny B, tedy tím na auto. Verze Special Edition pak k tomu přidává ještě atraktivnější vzhled a pár detailů, díky nimž se z běžné každodenní dopravní pomůcky stává stroj, který vás bude bavit i po práci.

U stopětadvacítek se často rozhoduje očima a Forza to dobře ví. Special Edition stojí na stejně elegantních proporcích jako běžná verze, jen díky matné barvě a bronzovým kolům působí o trochu prémiověji. Kapotáž je uhlazená, nic tu nekřičí, ale zároveň máte pocit, že sedíte na něčem, co patří o třídu výš. Přední část je široká tak akorát, aby nabídla slušný komfort, ale v kolonách se s ní pořád dá proplétat s jistotou.

K tomu přidejte typicky hondí přesnost zpracování, kdy plasty lícují, nic nevrže a celkově to působí poctivě i po pár dnech každodenního ježdění. Co se týče námi testovaného modelového roku 2025, tak ten přinesl zejména upravený výfuk kvůli splnění normy Euro 5+, nový TFT displej s konektivitou přes Honda RoadSync a také svěží paletu barev. Ve výbavě však dále nechybí ani inteligentní klíč Smart Key, protiprokluzový systém HSTC, kompletní LED osvětlení nebo USB-C zásuvka.

Praktická stránka jde potom ruku v ruce s tou vizuální. Forza umí být hezká, ale zároveň nezapomíná, že v ní sem tam budete potřebovat něco převézt nebo nechat. Velký zamykatelný úložný prostor pod sedlem je tedy její nedílnou součástí a ve finále i jedním z hlavních důvodů, proč ji tolik lidí upřednostňuje před klasickou motorkou. Helmu tu schováte bez přemýšlení a zbyde místo i na další drobnosti.

A když zrovna nevozíte přilbu, zjistíte, že se do ní vejde klidně i menší nákup nebo batoh, což je v reálném životě často důležitější než jakýkoli katalogový údaj. Za zmínku nicméně stojí i praktický elektricky výsuvný přední štít s rozsahem až 180 milimetrů, který výrazně zpříjemňuje jízdu na delších cestách. Jen musíte počítat s tím, že se lehce chvěje a rezonuje.

Otázkou ovšem je, není už takto velký, bohatě vybavený stroj na 125 kubíků příliš? Odpověď je, ne není. Motor zůstává na limitu řidičáku B a papírově nabízí výkon 10,7 kW a točivý moment 12,3 Nm. To z něj sice nedělá závodní náčiní, ale ve finále je stále velmi příjemně svižným městským dopravním prostředkem.

Do padesátky se umí nadechnout překvapivě ochotně a ve městě působí živě hlavně díky plynulému zátahu variátoru. V praxi to znamená, že rozjezdy z křižovatek a krátké sprinty mezi semafory zvládá s lehkostí, orientačně kolem šesti sekund z 0 na 50 km/h, a ani mimo město nepůsobí vyloženě ufuněně.

Maximálka vychází zhruba na 108 km/h, na budících obvykle uvidíte o něco víc, takže na rychlejší průjezdy a krátké dálniční přesuny to ještě jde. Jen je potřeba počítat s tím, že nad stovkou už výkonu není nazbyt a každé protivětrné pofouknutí je znát. I tak ale platí, že na stopětadvacítku působí Forza nesmírně dospěle.

Na někoho, kdo není vyloženě motorkář, pak může působit téměř jako plnohodnotná motorka, ale tady to berte samozřejmě s rezervou. Chceme tím říct, že nejde o jeden z těch skútrů, se kterým se bojíte vjet na hlavní silnici, aby vás nesmetl vítr. Samotný podvozek je tvrdší, ale přesto většinu času komfortní. Problém mu dělají jen větší nerovnosti, například v podobě zpomalovacích prahů, které s řidičem pořádně natřásají.

O to lépe však skútr drží stopu při náhlých změnách směru a řidiči zároveň dává dostatečnou porci jistoty, takže se rychle přestane bát i hlubších náklonů. Brzdy se dávkují předvídatelně a pro městské tempo jsou víc než dostatečné. Velké plus je pocit bezpečí, který z Forzy při řízení jde. Máte dojem, že vás podrží i tehdy, když z tramvajového pásu někdo bez koukání uhne před vás, což je bohužel běžná součást městské reality.

Kapitolou samou o sobě je pak spotřeba, která je jednou z největších předností tohoto skútru. Výrobce uvádí hodnotu 2,4 l/100 km, což je pouze o 0,3 litru méně, než za co jsme my doopravdy jezdili. V kombinaci s 11,7litrovou nádrží to pak znamená dojezd necelých 500 kilometrů. K nízké spotřebě pak bezpochyby přispívá i funkce start-stop, která funguje překvapivě dobře.

Motor naskakuje bez povšimnutí a rozjezdy jsou hladké a plynulé. Jednoduše vlastně ani nevíte, že tam nějaká taková funkce vůbec je. O něco příznivější je pak také cena, která dříve patřila naopak k hlavním problémům Forzy 125. Aktuálně totiž vychází na 139 900 Kč, což je pouze o pět tisíc korun více než dáte za největšího rivala Yamahu XMAX 125.

I když tedy stále nejde o cenu úplně nejnižší, z pohledu každodenního používání si ji Honda Forza 125 Special Edition dokáže rychle obhájit. Ve městě je svižná, klidná a příjemně jistá, mimo něj zase překvapí stabilitou a ochranou před větrem, takže se nezalekne ani delší trasy. K tomu přidává výbavu, která dává smysl v praxi, a spotřebu, díky níž neztrávíte většinu času na čerpacích stanicích.

Drobné výtky typu lehce chvějícího se štítu a občas tvrdšího charakteru tlumičů na celkovém dojmu nic moc nemění, protože těch skutečných chyb je tu minimum. Forza tak zůstává jednou z nejdospělejších stopětadvacítek na trhu a ideální volbou pro každého, kdo chce pohodlný a reprezentativní skútr na každý den, ale nechce se omezovat jen na cestu do práce a zpátky.