Tři oblíbená malá SUV se v bazarech prodávají už za 200 tisíc korun. Mohou být nečekaně dobrou koupí

Stejně jako konkurence, i Opel se vydal stejnou cestou. Na zesílené platformě Corsy postavil vůz připomínající zmenšeninu modelu Antara. Na rozdíl od francouzských konkurentů bylo možné Mokku pořídit také s pohonem všech kol. S pouhými šestnácti centimetry světlé výšky si v terénu nemůže vyskakovat, zasněžený kopec ale zdolá bezpečně. Zklamáním je fakt, že i verze s pohonem všech kol mají pouze jednoduchou zadní nápravu.

Palubní deska před omlazením spoléhala na velké množství tlačítek. Jejich vysoký počet a jistou nepřehlednost kritizoval snad každý novinář. Po faceliftu tlačítek ubylo a jejich funkce se přesunuly do dotykové obrazovky, kde bylo nutné v menu listovat. Nic příjemného.

Mokka není ani přeborníkem v poskytovaném prostoru pro zavazadla. Kufr s 356 litry patří k slabšímu průměru a nejvíce pojme na výšku.

Nejčastěji narazíte na Mokku s benzínovou čtrnáctistovkou Turbo MPI (103 kW), litinovým blokem a nepřímým vstřikem paliva dopovanou turbodmychadlem. Ta funguje za předpokladu pravidelného servisu obvykle bez zásadnějších problémů (dokonce i v případě tovární zástavbě LPG). Horší je to s výkonnější variantou Turbo DI (112 kW) s přímým vstřikem paliva. Ta se pojila výhradně s pohonem všech kol 4x4 a automatickou převodovkou, což přineslo zvýšení spotřeby zhruba o 2 l/100 km. Výsledná kombinace nepředvádí o moc lepší dynamiku a časem se postará o nejeden problém.

Kdo se bude držet při zemi, udělá nejlépe. Základ v podobě šestnáctistovky s pětistupňovým manuálem je odolný a spolehlivý. Stačí u něj pravidelně po 15 000 km měnit olej a po 150 000 km vyměnit rozvody. Čtyřválec dobře snáší cesty kolem komína a špatně na tom není ani se spotřebou paliva. Krátké převody (při stotřicítce točí přes 4000 otáček) ho předurčují pro cesty mimo dálnice.

Moderní diesel 1.6 CDTi plnící Euro6 bez nutnosti AdBlue vyniká jemným chodem a rychlými reakcemi. Je ovšem poměrně složitý, z čehož do budoucna pramení nejedna komplikace (zakarbované sání, zanesené chladiče EGR atd.).

Léty prověřená sedmnáctistovka CDTi slibuje o něco přívětivější soužití. Čtyřválec je úderným pracantem, který se chlubí šestilitrovou spotřebou paliva i v případě spojení se čtyřkolkou a v praxi vydrží dost. Na straně druhé trpí výrazným turboefektem a hrubším chodem. Zapomenout nesmíte na výměnu rozvodového řemene každým 6 roků, nebo po ujetí 150 000 km, přičemž doporučujeme spolu s rozvody investovat také do nových gufer vačkové a klikové hřídele a hřídele pohonu olejového čerpadla.

Šestistupňová manuální převodovka dostala v případě Mokky robustnější zadní ložiska a platí za plně opravitelnou skříň. S automatem GM problémy zatím nebývají.

Model od Opelu vyniká spolehlivostí (patří například mezi nejúspěšnější vozy statistik TÜV Auto Report) a odolným podvozkem. U velkých devatenáctipalcových kol se ozývají tyčky stabilizátoru, které jsou shodné s Antarou/Captivou.

Zatím se neobjevují ani elektrické závady. Narazit můžete jen na vadné snímače TMPS (kus za 1 800 Kč) nebo nerovnoměrný brzdný účinek zadních brzd za kterým stojí zatuhlé vodící čepy brzdových třmenů (sada nových přijde zhruba na šest tisíc korun). Slavné to není ani s vydrží brdových kotoučů – ty v lepším případě vydrží šedesát tisíc kilometrů. Pohon všech kol je řešen elektromagneticky ovládanou vícelamelovou spojkou, se kterou vždy dostanete i asistent sjezdu kopců HDC.

Captur sjíždí z výrobních pásů ve španělské Valencii a stojí na prodloužené a zesílené platformě Clia čtvrté generace. Podvozek je jednoduchý a odolný, vzadu ale dostanete vždy jen bubnové brzdy.

Ve voze potěší zadní posuvná lavice, originální šuplík před spolujezdcem, odnímatelné barevné potahy "Zip Collection", slušná konektivita a ve srovnání s Cliem vyšší míra pohodlí. Naopak vadit může širší áčkový sloupek, slabší brzdy nebo méně účinné ostřikovače.

Captur převeze čtyři dospělé osob, což je na rozdíl od takového Clia Grandtour hlavní přednost. Oproti němu vyniká nevídanou světlou výškou podvozku (200 mm) a krátkými převisy karoserie. Protikorozní ochrana je špičková.

Z pohonných jednotek obejděte obloukem zážehový přímovstřikový agregát 1.2 TCe, který pohání například Nissan Pulsar nebo některé dacie. U čtyřválce dochází ke stržení aretačních zubů hydraulického napínáku rozvodů. Řetěz sice nepřeskočí, ale rachotí a samozřejmě se rychleji opotřebovává. Vždy se proto mění kompletní rozvody včetně lišt. Ve verzi Euro5 (do roku 2015) se vydírají určitá místa ve válcích a motor si bere olej. Řadu motorů proto Renault v záruce měnil. Agregáty Euro6 se mechanicky zásadně neliší, přesto na závady tolik netrpí. U nich je ovšem extrémní citlivost na kvalitu benzínu.

Pro krátké jízdy berte raději tříválec 0.9 TCe, který je daleko odolnější. Nemá přímé vstřikování, nebere olej, není citlivý na kvalitu paliva a nezná problémy v podobě mechanických závad. Jízdně to není žádné terno, ale dá se zvyknout.

Za označením 1.5 dCi se skrývá průběžně modernizovaný naftový čtyřválec řady K9K, který těží ze zesílené mechaniky a chytře řešeného okruhu EGR. Počítejte s dražší běžnou údržbou, jelikož například rozvody přijdou na třináct tisíc korun. Na straně druhé vyšší servisní náklady vyvažuje pětilitrová spotřeba paliva. U novějších verzí Euro 6 dostal přednost zásobníkový katalyzátor před AdBlue, z čehož pramení nepatrně vyšší spotřeba paliva při jednoduší technice.

Silnější 81 kW varianta patnáctistovky přišla pod kapotu capturů v roce 2015. Dostala turbodmychadlo VGT a šestistupňový manuál, který díky kratšímu odstupňovaní rychlostních stupňů točí na šestý rychlostní stupeň při dálniční rychlosti stejné otáčky jako slabší verze na pětku. Pozor si musíte dávat na kvalitu čepované nafty - piezoelektrické vstřikování od Continentalu je hodně citlivé.

Automat EDC u 1.2 TCe před faceliftem tvoří šestistupňová skříň Getrac se suchými spojkami, která svým chování připomíná robotizované manuály. Bát se ho ovšem nemusíte, už existují exempláře, které vydržely i čtvrt milionu kilometrů.

Benzínové motory žádají výměnu rozvodový řetězu až v momentě zvýšené hlučnosti, u dieselů se rozvodový řemen mění po 160 000km. Olej má výměnu předepsanou po 30 000 km nebo dvou letech provozu. My doporučujeme zkrátit minimálně na polovinu.

Renault Captur patří mezi nečekaně spolehlivé vozy. Například v žebříčku TÜV Auto Report 2021 se čtyř až pětileté vozy umístily mezi úplně nejspolehlivějšími modely ze všech, o moc hůře na tom nejsou ani mladší kusy.