Československý traktor není jen Zetor. Nejúspěšnější Svoboda na renovaci se teď prodává za 250 tisíc

Když se v Česku řekne „traktor“, hlavní pozornost přitahuje zejména brněnský Zetor. Ten byl založen krátce po druhé světové válce jako nová značka Brněnské zbrojovky se specializací na zemědělskou techniku, avšak v československé historii nebyl jedinou továrnou produkující traktory. Už před válkou se jim věnovala i méně slavná společnost Svoboda motor sídlící v Kosmonosech u Mladé Boleslavi, kousek od automobilky Škoda.

Václav Svoboda se výrobě zemědělských strojů začal věnovat už ve dvacátých letech minulého století, když současně vyráběl stacionární spalovací a elektrické motory. Vůbec nejúspěšnějším a nejoblíbenějším traktorem z jeho produkce se na podzim 1939, ve stínu začínající druhé světové války, stal typ Diesel Kar 12, rovněž označovaný jako DK 12. Popularitu si získal hlavně díky jednoduché konstrukci a vysokým užitným vlastnostem.

Svoboda DK 12 byl evolucí modelu DK 10, tehdy už čtyřkolového traktoru s nezvykle řešenou „kočárovou“ nápravou. Konstrukce předního zavěšení se totiž natáčela celá, nikoli jen samotná kola, protože to bylo levnější řešení než náprava s rejdovými čepy. Z pohledu komfortu a bezpečnosti to však nebylo ideální řešení, proto byly traktory v průběhu provozu upravovány, nebo dokonce nahrazovány pokročilejšími stroji.

„Dvanáctka“ tehdy navázala na svého předchůdce, který byl charakteristický nejen nízkou nákupní cenou, ale také bezporuchovostí a laciným provozem. Dokonce se vyráběla ve dvou variantách – standardní bez elektroinstalace a blatníků a silniční s blatníky a elektroinstalací Bosch s dynamem, osvětlením a žhavicí svíčkou. Už tenkrát byly v nabídce i volitelné prvky, jako byla uzávěrka diferenciálu, lištová sekačka nebo kovová kola.

A jakou měl sílu? Typové označení DK 12 odkazovalo na ležatý vznětový čtyřdobý jednoválec o výkonu 12 koní. Startování se provádělo při dekompresi roztočením setrvačníku klikou, přičemž u traktorů bez žhavící svíčky bylo nutno využít doutnáku k předehřevu spalovacího prostoru. Třístupňová převodovka pak umožnila maximální rychlost vpřed až 12 kilometrů za hodinu, zatímco couvání zvládal rychlostí necelé tři kilometry v hodině.

V současnosti se s traktorem Svoboda DK 12 můžete setkat především u vstupu do Národního technického muzea v Praze a další kousek je k vidění uvnitř expozice. Pokud vás však oslovuje natolik, že byste ho chtěli doma, právě máte šanci si jeden takový koupit, byť potřebuje vrátit zašlou slávu.

Při prohlížení nových strojů v inzerci jsme náhodou narazili na exemplář z prvního roku výroby v plně pojízdném stavu, který už 15 let stojí a čeká na další příležitost. Až doposud byl v rukou prvního majitele a je zajímavý i nezvyklým zastřešením místa řidiče. A kolik stojí? Aktuálně se prodává za 250 tisíc korun.

Traktor Svoboda DK 12 se přitom nejprve vyráběl v letech 1939 až 1943 a po skončení druhé světové války byla produkce obnovena až do roku 1949. Továrna však musela udělat nucenou evoluci, protože podle nařízení říšského protektora musela montovat sjednocené typy traktorů s motory Deutz, avšak stroje s německou technikou se oproti domácím příliš neosvědčily.