Česká značka traktorů Zetor se dnes potýká s ekonomickými těžkostmi, ale v minulých dekádách byla velkým výrobcem zemědělských strojů. Oficiálně byla založena až v roce 1946, ale už o několik měsíců dříve přivedla na svět prototyp svého prvního modelu vůbec. Letos to bude už 80 let od vzniku prvního Zetoru 25, který vyjel z dílen Brněnské zbrojovky v listopadu 1945.
V poválečném Československu, stejně jako ve zbytku válkou zničené Evropy, byla zemědělská technika jedním z největších nedostatků pro obnovu země. Vždyť ze stejných důvodů o dva roky později vzniklo také italské Lamborghini, nejprve vyrábějící traktory. Brněnská zbrojovka se výrobě motorových kolových vozidel věnovala už před druhou světovou válkou a s přípravou prvního Zetoru začala krátce po osvobození.
Už od roku 1935 v podniku působil Ing. František Musil, konstruktér automobilových a leteckých motorů, a na prvním traktoru spolupracoval s Dr. Ing. Jaroslavem Mikschem a svým týmem. Během necelých šesti měsíců sestavili první funkční prototyp a dokončili jej 14. listopadu 1945, aby ho následně poslali do zkušebního provozu. V tu chvíli začali pracovat na evoluci a vývoji produkční verze.
Technickým základem prvního Zetoru byl kapalinou chlazený vznětový dvouválec se zdvihovým objemem 2078 kubických centimetrů. Na nejvyšší výkon 25 koní odkazovalo typové označení. Startování předcházelo předehřátí žhavících svíček šestivoltovým žhavením a následně se motor roztáčel klikou, aby chytil. Převodovka byla šestistupňová se třemi rychlostmi na pole a třemi na silnici.
Zetor 25 se poprvé představil na veletrhu v Praze dne 15. března 1946 a postupně se rozběhla sériová výroba. Během následujícího měsíce v brněnské zbrojovce vznikla padesátka traktorů a už na začátku produkce se z něj stal exportní hit. Komunistický režim využil nový traktor pro svou propagandu a československé novinky dokonce informovaly o jeho vývozu třeba do Tibetu.
K úspěchu novinky v Československu pomohlo i státní rozhodnutí, díky němuž neměl konkurenci. Ministerstvo rozhodlo, že v socialistické republice se budou vyrábět traktory výhradně v Brně a jediným přeživším soupeřem byl typ Škoda 30, který zůstal ve výrobě až do roku 1954. Zetor však uspěl hlavně v zahraničí, protože víc než polovina vyrobených kusů odcestovala do cizích krajin.
Nejpraktičtější byl na polích, ale našel i další hospodářské využití. K velké univerzálnosti stroje pomohla i možnost změny rozchodu kol podle potřeby a postupem let se ve výrobě objevila různá provedení – základní typ 25, agregační 25A, kultivační 25K nebo polopásové provedení 25A Z-76. Největšími rozdíly byly konstrukce přední nápravy, rozměry zadních pneumatik, maximální otáčky motorů, zpřevodování nebo provedení závěsů.
S evolucí se navíc objevila další různá vylepšení pro lepší komfort nebo širší využití. Podle pamětníků se s prvním Zetorem nedalo jezdit příliš rychle, protože byl tvrdý a uskákaný. Cestou ke komfortnějšímu posazu byla modernější odpružená polštářovaná sedačka s opěrkou spodní části zad místo původní miskové konstrukce. Dostupnou výbavu rozšířilo také hydraulické zdvihací zařízení pro ovládání pluhů, kultivátorů a dalších zemědělských zařízení.
A za revoluci ve výbavě Zetoru 25 by se dala považovat ochranná kabina pro řidiče, která se na něm objevila na samotném sklonku výroby v letech 1960 až 1961. První Zetor se vyráběl přibližně patnáct let a ze Zbrojovky Brno vyjelo 158 570 kusů, z nichž se víc než 97 tisíc vyvezlo do osmdesáti zemí světa. Zetor 25 je tak jednou z největších československých technických ikon a co do objemu výrob patří k nejúspěšnějším evropským traktorům z počátků moderního motorizovaného zemědělství.
