Udělej si sám
Startoval se jako každý dobový automobil s karburátorem; po delším stání otevřít zadní kapotu, napumpovat spadlý benzin, vytáhnout vzduchovou přívěru (nesprávné označení sytič je ale zvukomalebnější), pokud ji dotyčná stovka už ovšem měla ručně ovládanou, a pak bez plynu startovat. Pokud měl motor nějakou kompresi, svíčky aspoň zbytky elektrod a z jednoduchého karburátoru Jikov 3170 vyloženě nestříkalo palivo, chytla stovka zpravidla na první drcnutí.
Pak poměrně rychle zavřít přívěru, skomírajícímu čtyřválečku trochu pomoct plynem, pak spojka, jednička, hodně plynu, pouštět a autíčko se rozjelo.
Dále hodně záleželo na tom, jak se o něj majitel staral. Orezlé, štětkou přelakované polovraky, jakých byly ještě v první polovině 90. let plné ulice, měly vůle v řízení i řazení, špatně topily a ještě hůř brzdily. Pokud se ale našel kutil, ochotný své škodověnce věnovat péči podle příručky, a v ní bylo pokynů požehnaně, bylo všechno, jak má být. Jen si člověk musel dávat pozor, kolik toho veze vpředu v kufru.