Retro: Facelift Favoritu pozbyl původní šmrnc, zato mohl mít pořádný motor. Místo něj přišla Felicia

I dnes je naprosto běžné, že v těsné návaznosti na návrh nového modelu auta je připravován jeho facelift, tedy odlišně stylizovaná verze původního designu, jejímž smyslem je zamezit morálnímu zastarání modelu a oživení zájmu zákazníků, který po pár letech výroby zákonitě upadá. Málokdo ví, že se naprosto stejně postupovalo i při vývoji Škody Favorit, která v 80. letech položila základy dnešního úspěchu firmy z Mladé Boleslavi.

Když v roce 1983 Andrej Barčák s Petrem Hrdličkou pouhými stisky rukou uzavřeli na autosalonu v Ženevě dohodu o návrhu designu budoucího lidového vozu značky Škoda, nemohli tušit, jak dobrý v tu chvíli udělali obchod. Italská karosárna Bertone dodala za 28 milionů československých korun v krátkém čase nejen design základního pětidveřového hatchbacku Š 781, který vešel ve známost jako Favorit, ale také řady jeho variant.

Patřilo mezi ně pohledné třídveřové kupé, praktické kombi, které se mělo jmenovat Tourist, ale nakonec z něj byl Forman, velmi nepohledný čtyřdveřový sedan i jeho užitková varianta a také skříňová minidodávka Savana, z níž se později vyvinul populární model pick-up.

Jak už ale bylo naznačeno v úvodu, Bertone počítal ve svých plánech i s modernizací původního Favoritu, tedy nikoliv se zcela novým modelem. Co už ale asi Italové úplně do detailu nevěděli, byl smutný fakt, že vývoj a zavedení výroby Favoritu automobilku úpící v komunistickém nedostatku úplně všeho v čele s financemi, natolik vysílily, že na další investice nebylo ani pomyšlení.

Nakonec vše vyřešila sametová revoluce a nástup Volkswagenu, který Favorit v roce 1994 významně kvalitativně posunul do  „stádia Felicia“. Kdyby však těchto dějinných peripetií nebylo, dost možná by se v podobné době dostal do výroby méně radikálně omlazený Favorit připravený původními designéry - tedy pokud by na to v AZNP nějakým zázrakem sehnali peníze. 

Návrh faceliftu základního pětidveřového hatchbacku se datuje zhruba do roku 1987, tedy do doby zahájení sériové výroby Favoritu. První pohled na sádrovou maketu v reálné velikosti neodhaluje podstatné odlišnosti, při bližším zkoumání nekvalitního snímku jsou ale patrné.

Italům ležela od počátku v žaludku ohavná velká světla Favoritu z Autopalu Nový Jičín - mnohem nižší světlomety podle originálního návrhu nebyl v ČSSR nikdo schopen vyrobit a na nákup v kapitalistické cizině nebyly peníze.

U faceliftu se počítalo s tím, že se tento neduh podaří nějakým způsobem překonat a vůz tedy bude moct dostat nižší a navíc atraktivněji tvarované lampy s lomem ve spodní části a bočním protažením do blatníků.

Přesazeny měly být také dveřní kliky, s jejichž umístěním se počítalo o něco výše, přesněji do horního zlomu charakteristického bočního prolisu. Eliminována měla být i další ohavnost Favoritu v podobě neskrytého víčka nádrže. Nově se mělo skrývat pod jinde obvyklými dvířky.

Italskou iniciativu bez ohledu na peníze v Boleslavi kvitovali a vývojové oddělení se návrh modernizace Favoritu rozhodlo dále rozvinout - tentokrát však na bázi nikdy nevyráběného Favoritu sedan. Psal se rok 1989, když byla sestavena první maketa, kterou boleslavští odeslali do Itálie k posouzení. Brzy na to byl svařen skutečný prototyp, jenž už na zádi nesl nápis Felicia.

Auto mělo zcela jinou záď než původní Favorit sedan, přední světla připomínala dobový Ford Escort (Facelift třetí generace z roku 1987) a zaujal také menší znáček výrobce umístěný tentokrát už symetricky do středu přídě. Peníze ale stále nebyly a tak šel projekt začátkem 90. let k ledu. Počítalo se pro něj přitom mj. s moderním hliníkovým motorem 1,6 litru s rozvodem OHC o výkonu 100 koní. Místo něj se do pozdějších Felicií stěhovala „stará volkswagenovská litina" s výkonem 75 koní.

Automobilce na pokrají krachu nakonec hodil záchranné lano německý Volkswagen, který do ní v roce 1991 kapitálově vstoupil, aby ji později celou převzal. Pro modernizaci Favoritu to mělo za následek „zaříznutí“ veškerých oficiálních aktivit v tomto směru.

Sochař a architekt Václav Capouch ve spolupráci s vývojovým oddělením Škodovky v Česaně navrhne v roce 1991 čistě z pilnosti vnější design vozu, který se nápadně blíží později uvedené Felicii. Když jej odveze prezentovat novým pánům do Wolfsburgu, dostane se mu prý pochvaly, ovšem s tím, že Němci už jsou s novým vozem podle jejich standardů prakticky hotovi. Výsledný design novinky uvedené v roce 1994 je přesto velmi blízký Capouchovým návrhům...

Zdroj: Autorský text