Stroje pro hospodaření na horských svazích měly v Krkonoších svůj první festival. Vydařil se

Hloučky tvořené převážně muži v různě barevných montérkách postávají na stráni nad známým horským střediskem. Z řady traktůrků, traktorů a nejrůznějších příslušenství pro sekání, obracení a sběr sena vyjíždí terénní náklaďáček, aby se zakousl do nejbližší horské louky. Žací lištou vepředu seká a podavačem vzadu čerstvou trávu ihned futruje do valníku s klecí. Jeho zdvojená kola s tlustými pneumatikami mu přitom umožňují vyjet i velmi prudké svahy s lehkostí kamzíka a bez zaváhání překonat i nepříjemné terénní nerovnosti. Českým sedlákům ho přivezli ukázat technici z rakouské společnosti Reform zaměřující se na výrobu horské zemědělské techniky určenou i pro extrémní alpské svahy.

Čeští sedláci uznale pokyvují hlavami, někteří si proces nadšeně natáčejí na mobily. Z hovorů je mimo jiné zřejmé, co si myslí o turistech z velkých měst, kteří si do hor přijedou jednou za rok zalyžovat v luxusním oblečení na umělém sněhu. „My jsme horalové, máme úplně jiné starosti,” říká jeden z účastníků prvního ročníku Berg Agro Festu, který pro horské sedláky uspořádal hospodář z krkonošské boudy Klínovka František Zálešák, všeobecně známý jako Fanda.

Akce má podle něj měla usnadnit výměnu informací ohledně materiálů. technologií, dotací či nákupu věcí nutných k hospodaření týkajících se zvířat, náhradních dílů i strojů. „Je jen málo možností, jak si stroje vyzkoušet, takže mnoho z nás nakupuje zajíce v pytli jen podle obrázků a specifikací v katalogu,” říká Fanda s tím, že Berg Agro Fest umožňuje zájemcům si do strojů sednout a vyzkoušet, co umí, což je v alpských zemích běžná praxe. Účastníky oslovil mimo jiné prostřednictvím komunitního členu, kde si sedláci vyměňují informace ohledně pohybu vlků. „Současně jsem se obrátil i na prodejce techniky, kteří získali příležitost ukázat horským sedlákům svoje novinky,” říká Zálešák.
 
Třiapadesátiletý horal byl mládí atletickým reprezentantem, a protože na jaře i na podzim jezdíval do hor na soustředění, vytvořil si k nim vřelý vztah. Mezitím podnikal a na čas se vrátil i ke sportu, když trénoval nadějnou mladou tenistku pohybující se kolem 300. místa na světě. Pak přišel okamžik, kdy se cítil ze všeho unavený. „Nelíbilo se mi, co se děje ve společnosti, a moje snažení mi přestalo dávat smysl,” říká pořadatel Berg Agro Festu.

Rozhodnutí přestěhovat z nížiny udělal před deseti lety, ale víc jak dva roky hledal místo, kde by se usadil. Díval se po samotách v Česku, ale přemýšlel i o Alpách či Britské Kolumbii a Albertě v Kanadě. „Nemohl jsem nic pořádného najít, pořád jsem čekal na ten oříšek, který mě cvrnkne do nosu. Až pak se objevily Krkonoše. Manželka byla myslím ráda, že to není za oceánem,” směje se sedlák. Kdo ho zná, ví, že je to trochu samorost, jednou vlídný a pak za bouřlivák, ale vždycky v krátkých kalhotách bez ohledu na počasí a roční dobu.
 
Zatímco většina lidí z měst odchází do hor se záměrem provozovat penzion, hotel nebo poskytovat nějaké jiné služby turistům, Fandu to táhlo k soběstačnému životu. „Horal je podle mě člověk, který si na to jenom nehraje. Je to ten, kdo žije na horách a umí si tam pro sebe a svou rodinu zajistit živobytí. Poté, co si koupil chatu v Krkonoších, pustil se spolu se sousedem do chovu ovcí. Skočili do toho rovnýma nohama - rovnou si jich pořídili sto dvacet kusů. Za rok ale soused řekl, že půjde raději vařit, a Fanda v tom zůstal sám.

Ovce časem vyměnil za skotský horský skot, jehož v současnosti chová hned čtyřicet kusů. Vedle nich má čtyři bernardýny a čerstvě také několik včelstev. „Obul jsem se do toho a zase se mi potvrdilo, že když je člověku dobře tam, kam ho Bůh postaví, věci začnou skládat samy,” pochvaluje si. Odměnou mu je nejen dobrý pocit, ale hezká zpětná vazba od zvířat i od hospodářů, když na hřebeny Krkonoš zabrousí z údolí a řeknou, že má ve stádě klid a mír.

Velký zlom přišel s covidem, protože jestli před ním bylo těžké najít lidi na práci, po skončení pandemie už to bylo prakticky nemožné. „Nechci říct, že lidé zlenivěli, ale spíš začali žít jinak,” poznamenává Fanda, který nahradil lidskou sílu silou strojů a svůj stávající zastaralý strojový park důkladně obnovil. „Dneska si troufnu říct, že jsem nejen nejvýše položená farma v Česku, ale také nejlépe strojově vybavená,” říká Fanda.
 
„Snažím se, aby naše stroje tvořily praktický celek, protože každý stroj má trochu jinou funkci a svahovou dostupnost. Když se používají pro daný účel, tak vám dlouho vydrží. Hospodařím se synem, a tak jsem plánoval nákup s ohledem na další generace,” vysvětluje Fanda. Přestože jsou náklady nutné k zajištění krmiva na horách jsou mnohem větší než v nížině, snaží vyjít s tím, co mu příroda nabízí.

„Když se bavím s klukama, co hospodaří dole, dozvím se, že za den udělají třeba stopadesát balíků, kdežto já jenom pět nebo devět. Pro mě by bylo jednodušší koupit balík za 550 Kč a pak sedět na lavičce a kochat se výhledy na krajinu, tím spíš, že mě jeden balík stojí na nákladech na čtyři tisíce, ale zase vím co moje krávy žerou,” vysvětluje Fanda a dodává, že navazuje na tradici původních - německých - obyvatel Krkonoš, kteří věděli, že je horské seno kvalitnější a tak jej od nich sedláci v údolích ochotně směňovali za jiné plodiny.

„Dalším rozměrem je ochrana přírody. Chci dělat věci, které mi dávají smysl a tady nahoře mám pocit, že jsme blíž k Bohu. Jsme tady sami, není tady ten městský šrumec. Na všechno máme víc času a to nám dává možnost o věcech přemýšlet,” říká Fanda, který během hospodaření na horách zjistil, že mu chybí prostor, kde by horští sedláci, jako je on, mohli sdílet zkušenosti, a tak přišel s nápadem uspořádat Berg Agro Fest. „Všem se to moc líbilo a já doufám, že se z toho stane hezká tradice, kdy se potkáme a popovídáme si o tom, co nám v životě přináší starosti i o tom, co nás těší. Uvidíme se příští rok,” věří Fanda Zálešák.