Škoda Epiq se ještě neprodává, ale už má dalšího rivala. Toyota Urban Cruiser však potřebuje vylepšit

Už dlouhá kooperace japonských značek Toyota a Suzuki se teď otočila. Poté, co si Suzuki půjčilo Corollu a RAV4 pro vznik vlastních modelů se rozhodlo vstřícnost vrátit a dát Toyotě svůj první elektromobil, aby mohla pokračovat s elektrifikací a uvést na evropský trh novinku Urban Cruiser. S tou chce automobilka konkurovat zejména Renaultu 4, Kie EV3, Fordu Puma Gen-E a dalším soupeřům. Jaký tedy nejnovější elektromobil značky je a jak jezdí?

Elektrická novinka Toyoty přitahuje velkou pozornost, protože ve vlastních řadách konkuruje populárnímu spalovacímu Yarisu Cross a poprvé jsem se s ní mohl seznámit na silnicích kolem toskánské Florencie. Už na první pohled je zřejmé, že nijak neskrývá svůj technický základ, protože při pohledu zezadu vypadá úplně stejně, jako výchozí elektromobil od Suzuki. Tím je nová e Vitara s architekturou Heartect-e, vycházející ze spalovacích modelů Vitara nebo Swift.

Toyota Urban Cruiser má specifický design hlavně zepředu, s nímž navazuje na nejmodernější elektrická SUV značky, jako jsou faceliftovaná Toyota bZ4X Touring nebo C-HR+. Urban Cruiser se v závislosti na výbavě vyrábí na osmnácti- nebo devatenáctipalcových kolech, je dlouhý 4285 milimetrů a disponuje rozvorem náprav 2700 milimetrů. S takovými parametry může nabídnout slušnou vnitřní prostornost.

Při prvních novinářských jízdách to byla jedna z prvních vlastností, co mě na novince zaujala. Na zadních sedadlech je přijatelný prostor i pro dospělé osoby, avšak na úkor menšího zavazadlového prostoru. Byť je o 140 milimetrů delší než Yaris Cross a má podélně posuvná zadní sedadla, pro změnu rozestupu mezi cestujícími na předních a zadních sedadlech, s lavicí v nejpřednější poloze má objem zavazadelníku pouhých 310 litrů (238 litrů při sedadlech úplně vzadu). Japonci přitom nijak nevyužili prostor pod přední kapotou, kvůli čemuž není k dispozici žádný frunk.

Celkový dojem z interiéru je přitom typicky japonský. Už v minulosti Toyota říkala, že architektura kabiny nemusí odrážet nejnovější módní trendy, ale musí mít kvalitní dílenské zpracování i materiály a bezproblémovou funkčnost. Spolupráce se Suzuki pak pokračuje v této filozofii, protože ač je v kabině spousta tvrdých plastů a ne moc stylových míst, interiér nijak nevrže a působí robustně. Rozhodně však nejde o luxusní elektromobil.

Naneštěstí, velkou výtku musím mít i k multimediálnímu systému, který je u elektrických aut alfou a omegou jejich funkčnosti. Infotainment v Toyotě Urban Cruiser je trochu zastaralý a zasloužil by si aktualizaci. Pod centrálním displejem se sice nachází několik fyzických tlačítek pro základní nastavení klimatizace, ale kvůli pokročilejším funkcím a nastavením budete muset pracovat s dotykovou obrazovkou.

Infotainment bohužel reaguje pomalu a k některým komfortním funkcím se musíte proklikat hlouběji do nabídky. Teď v zimních měsících je ideálním příkladem zapínání, respektive vypínání, výhřevu sedadel. Kvůli tomu musíte provést čtyři dotyky prstem skrze virtuální ovládání klimatizace, abyste se dostali k výběru intenzity, tzn. zapnutí výhřevu. Vypnutí je jednodušší, protože se následně objeví zrychlená volba na horní liště obrazovky.

Podobně je na tom také vyhřívání volantu nebo deaktivace asistenčních systémů, jako je upozornění na překročení maximální povolené rychlosti. Když si ho však ponecháte zapnuté, třeba při kratších trasách, nijak zvlášť vás nebude obtěžovat. Akustický tón je decentní a obávat se nemusíte ani asistence pro vedení v pruhu, protože ta neškube volantem a je spíše plynulá, přičemž ucítíte větší odpor ve volantu.

Postupně se dostáváme k tomu, jak se nová Toyota Urban Cruiser vlastně řídí. Už při prvním usednutí za volant překvapí relativně vysokou pozicí sedadla řidiče, ale na tu se dá rychle zvyknout a přináší bezpečnější výhled na dění před vozidlem. Volič jízdních směrů musíte zamáčknout směrem dolu a vybrat D nebo R. Nabídka jízdních režimů je pak jednoduchá – standardem jsou Eco, normální a Sport. Nejsilnější varianta s pohonem všech kol disponuje i „terénním“ módem Trail.

Všechny Toyoty Urban Cruiser mají synchronní elektromotory s permanentními magnety a pro úplně první jízdu si beru silnější variantu s pohonem předních kol. Disponuje lithium-iontovým akumulátorem s chemií článků LFP (lithium-železo-fosfát) s technologií BYD Blade a kapacitou 61 kWh, maximálním výkonem 128 kW (174 k) a točivým momentem 193 Nm. A jelikož je v Itálii klasický všední den a na silnicích až nekonečný provoz, mohu se věnovat zejména celkové efektivitě pohonu.

Vybraná předokolka má pro normální život ve městech i na přilehlých okreskách dostatečný výkon a s progresivním plynem si nechává příjemně dávkovat točivý moment, aniž by měla tendence hrabat, což je častý přirozený jev elektromobilů s předním pohonem. Pro akceptovatelnou elektrickou spotřebu se však s plynem musí zacházet citlivě a ideálně se vyhnout razantním akceleracím.

Mimo město se mi v koloně daří jet i za méně než 10 kWh/100 km, ale pravdou je, že při rychlostech do 70 km/h. Reálná spotřeba ve městech se při defenzivní jízdě může vejít do 14 kWh/100 km, pokud vám bude přát plynulost provozu, ale protože tady kolem Florencie je spousta kopcovitých silnic, nakonec se mi daří absolvovat 40kilometrovou trasu s výslednou spotřebou 16,1 kWh/100 km.

Toyota uvádí, že oficiální dojezd při testovacím cyklu WLTP je až 426 kilometrů při udávané kombinované spotřebě 14,9 kWh/100 km, jenže ve zdejších podmínkách se pohybuje kolem skutečných 350 kilometrů, pokud to nebudete přehánět s dynamikou a vyhnete se jízdě po dálnici. Tu jsem si bohužel nemohl sám vyzkoušet, ale ze zkušeností zahraničních kolegů vyplývá, že při vyšších rychlostech reálná spotřeba výrazně roste.

Výkonnější předokolka se zatím zdá jako ideální volba pro všechny, kdo se svým Urban Cruiserem budou jezdit především ve městech. S relativně slabým DC nabíjecím výkonem až 90 kW se na delší cestování ani příliš nehodí, byť Toyota uvádí, že rychlé nabíjení z 10 na 80 procent trvá přibližně 45 minut. S takovou hodnotou je bohužel slabší než celá řada konkurentů.

Druhou variantou, jakou si ve Florencii mohu vyzkoušet, je vrcholná verze s pohonem všech kol. Má stejný akumulátor s kapacitou 61 kWh, avšak díky zadnímu elektromotoru s dalšími 48 kW (65 k) disponuje systémovým výkonem 135 kW (184 k). Už během prvních kilometrů je znát, že je mnohem dynamičtější, protože zatímco silnější předokolka zrychluje z 0 na 100 km/h za 8,7 sekundy, nejvýkonnější čtyřkolka to zvládá na 7,4 sekundy. Maximální rychlost 150 km/h je ale pro všechny tři dostupné varianty stejná.

S Urban Cruiserem s pohonem všech kol vyrážím na jinou trasu než s předokolkou, kde mám více příležitostí si vyzkoušet dynamiku v rychlostech kolem stovky. Ve městech i nižších rychlostech na okreskách je tato elektrická Toyota příjemně komfortní, za což vděčí měkčímu a lehce houpavému nastavení podvozku. Při rychlejší jízdě na okreskách se však projevuje i negativum v podobě menší jistoty v zatáčkách.

Přední zavěšení působí pevným a stabilním dojmem, ale v několika rychlejších obloucích na méně kvalitním asfaltu si všímám, že to zadní neustále pracuje. I pod plynem, kdy by Urban Cruiser měl být stabilně zasednutý na zadní kola, se zadní část lehce pohupuje a působí neklidná. V ostřejších zatáčkách se navíc projevuje preference silnějšího předního elektromotoru, protože když razantněji přidáte do vytočených kol, má tendence je protočit a vyrazit vstříc nedotáčivosti.

Rozporuplně přitom působí i reálná spotřeba elektrické energie. Čtyřkolka se mi sice nedostala do rukou úplně nabitá, ale při 80 procentech stavu nabití slibovala dojezd 250 kilometrů (udávaný dojezd v cyklu WLTP je 395 kilometrů). Oficiálně udávaná spotřeba přitom je 16,6 kWh/100 km, jenže realita je výrazně vyšší.

Nezřídka se skutečný hlad po energii blíží až ke 30 kWh/100 km, zejména při dynamičtějším tempu i ve stoupáních, a když se trochu ustálí při jízdě na rovině, jede za 20 až 25 kWh/100 km. Po necelých 30 kilometrech testovací jízdy se pak můj průměr zastavil na hodnotě 20,4 kWh/100 km, přičemž jsem stoupal, klesal i se ploužil městským provozem.

Jestli něco o nové Toyotě Urban Cruiser zatím nevíme, pak je to oficiální česká cena. Ta je zatím tajemstvím, avšak zástupci značky nám na náš dotaz odpověděli, že se připravují na konkurenci nových koncernových elektromobilů, mezi nimiž bude i nejmenší elektrická Škoda Epiq. S takovým plánem by tedy novinka z Japonska mohla stát i méně než 800 tisíc korun, protože tolik stojí větší Škoda Elroq.

Na zveřejnění oficiálního českého ceníku si tedy stále musíme počkat, stejně jako tomu je u technického sourozence Suzuki e Vitara. První tuzemskou cenu bychom se u obou vozů měli dozvědět už v příštím roce.