Vozy na benzin a naftu je třeba uměle zdražit. Pak lidé budou chtít jen elektromobily, píše studie

Organizace Platform for electromobility nedávno zveřejnila studii zaměřenou na zájem evropských zákazníků o elektromobily. V rámci výzkumu bylo osloveno 14 052 respondentů ze sedmi různých evropských trhů. Konkrétně šlo o Španělsko, Francii, Velkou Británii, Nizozemí, Německo, Itálii a Polsko. Tisková zpráva hodnotící výsledky studie hovoří zcela jasně. Tazatelé prokázali, že už nic jiného, než elektromobily v budoucnu chtít nebudou, a proto je přechod na elektromobilitu pro Evropu nevyhnutelný. 

Od roku 2025 se mají elektromobily podle odhadů studie Platform for electromobility stát nejprodávanějším druhem osobních automobilů. „Přechod na elektromobily probíhá rychleji, než průmysl a zákonodárci očekávali. Všichni musíme vhodně reagovat, abychom zajistili splnění požadavků spotřebitelů. Je naší společnou odpovědností zajistit, aby každý, ať už žije kdekoli v Evropě, mohl přejít na elektrická vozidla tak brzy, jak bude chtít,“ komentuje výsledky studie Amélie Pansová, nová předsedkyně organizace Platform for electromobility. Realita ale nakonec není tak černobílá, jak by se mohlo zdát, což ostatně dokazuje i studie samotná.

Důvodem je kromě jiného už současný stav. Jestliže se má od roku 2025 stát elektrický pohon v Evropě tím nejžádanějším, pak v nadcházejících třech letech musí zájem o tento druh automobilů raketově vzrůst. Podíl na celkovém počtu v Evropě nově registrovaných vozů byl v případě elektromobilů za loňský rok jen 8,9 %. Navíc je v jednotlivých státech Evropy výrazně odlišný.

Studie se podrobněji zaobírá ve státech zahrnutých do průzkumu rokem 2020. Nejvíce se dařilo elektromobilům na nizozemském trhu, kde dosáhly v pandemií poznamenaném roce podílu 21 procent. Ve všech ostatních státech to jsou jednotky procent (maximálně 7 procent). V Německu se pak daří velmi dobře plug-in hybridům. Pro kontext, podíl elektromobilů mezi novými automobily v Česku byl v roce 2020 pouze 1,41 % a minulý rok klesl na 1,16 %. Důvodem bylo ukončení výroby elektrické Škody Citigo, která tuzemskému trhu s elektromobily dominovala, a současně konstantní nezájem tuzemských zákazníků o elektromobily. Prodej těchto vozů totiž meziročně poklesl, přestože loni přišla na trh spousta nových elektrických modelů. 

Respondenti v rámci výzkumu odpovídali kromě jiného také na otázku, jakému druhu pohonu by dali přednost. V průměru 73 % by upřednostnilo elektromobil, 27 % by sáhlo po plug-in hybridu. S výsledkem 0 % skončil spalovací motor. Má to ale háček. Studie pracovala s teoretickým předpokladem, kdy náklady na pořízení vozů s různým druhem pohonu budou identické, kdy plug-in hybrid nabídne dojezd 80 km a elektromobil ujede 500 km. V případě elektromobilů se sice už dnes objevují v tabulkách normovaných dojezdů hodnoty přes 500 km, jenže zdaleka nejde o většinu vozů na trhu. Jde o automobily, které obvykle stojí přes milion korun. Navíc dojezd elektromobilů výrazně ovlivňuje počasí. V zimě může být i poloviční. 

Jako naprosto zásadní se z pohledu potenciálních zákazníků ukazuje faktor pořizovací ceny. Jde o obecně známý fakt a český trh je toho důkazem. Tam, kde nejsou žádné cenové pobídky, se elektromobily neprodávají. Právě cena bude podle autorů studie klíčová. Pokud by se vyrovnala ceně vozů s benzinovými motory do roku 2028, pak by podle předpokladů studie byl podíl elektromobilů na prodejích devadesátiprocentní už v roce 2035. Stát se tak má zlevněním akumulátorů díky jejich masové výrobě a současně má průměrná cena elektromobilů klesnout díky uvedení cenově dostupných modelů na trh. Je ale velkou otázkou, zda budou zákazníci alespoň v našich končinách ochotní přesednout třeba z fabie do jednoúčelových vozů typu Dacie Spring, za kterou zaplatí alespoň v současnosti stejné peníze.

I pro to má ale studie řešení. Úřady by měly motivovat výrobce k produkci elektromobilů pomocí vyšších daní uvalených na nákup jakéhokoliv jiného druhu pohonu přesně tak, jak postupují v Holandsku nebo Norsku. Že se cena spalovacích vozů časem protne s cenou elektromobilů, to je jisté. Nebude to ale pouze kvůli nižším cenám elektromobilů, nýbrž kvůli zdražení ostatních vozů. Ve finále se stanou automobily obecně méně dostupné. Tento trend lze pozorovat už dnes.

Průzkum rozdělil dotázané do šesti různých kategorií podle toho, jak moc jsou zapálení pro elektrickou mobilitu. Podíl jednotlivých skupin se liší stát od státu. Nejvíce nakloněni elektromobilitě jsou v Holandsku (66 %). Zajímavé ale je, že v Německu, Velké Británii a ve Francii připadl největší podíl dotázaných na skupinu „odmítačů“ (33, 42 a 42 %), přestože tyto západní země se již delší dobu snaží elektromobilitě vyjít vstříc. 

Největšími nadšenci do elektromobility jsou finančně dobře zajištění starší lidé. Průměr této skupiny je 56 let a 40 % z dotázaných už bylo v důchodu. Druhá nejvíce nadšená skupina jsou pracující lidé v průměrném věku 46 let s nejvyššími příjmy. Naopak největší odpor vyjádřila skupina relativně mladých lidí (průměr 36 let) s nízkými příjmy. Tito lidé by upřednostnili plug-in hybridy před spalovacími motory a až na třetím místě jejich preferencí jsou elektromobily. Jak je vidět v grafu níže, přesvědčení o nákupu elektromobilů rozhodně není tak jednoznačné a i na prodejně velmi silných trzích stále existuje velká skupina lidí, které bude nutné v lepším případě přesvědčit (v tom horším donutit) k přechodu na tzv. čistou mobilitu. 

Jen sekundárními problémy bránícími masovému rozšíření elektromobility jsou pak podle studie věci typu dobíjecí infrastruktury. Nárůst zájmu o elektromobily v případě, že by od roku 2030 byl garantován majitelům elektromobilů přístup k veřejným stanicím, respondenti projevili jen velmi malý. Totéž platí také o udávaném dojezdu a provozních nákladech. Většina zákazníků v současnosti řeší především vysokou pořizovací cenu. S výstavou dobíjecích stanic by ale brzy problém být mohl. Podle sdružení evropských výrobců automobilů (ACEA) by mělo do roku 2030 být v Evropě v provozu zhruba 7 milionů nabíjecích bodů, zatímco odhady EU počítají s počtem jen 3,9 milionů. Aktuálně je v Evropě k dispozici přibližně 225 000 nabíjecích bodů, které jsou navíc napříč státy rozmístěné velmi nerovnoměrně.

Snaha přejít v krátké době na elektrickou mobilitu nebude jednoduchá a bude stát spoustu peněz. Jak ale připomíná aktuální studie organizace Platform for electromobility, osobní automobily je nutné rychle dekarbonizovat, jinak se nepodaří naplnit cíle ohledně produkce emisí CO₂. Podíl osobní automobilové dopravy na celkových emisí CO₂ v rámci EU je ovšem zhruba jen 12 procent.