Nejbezpečnější Volvo v historii jsme otestovali velmi netradičně. Driftovali jsme na zamrzlém jezeře

Sever Švédska, to je domovina aut proslulých svou bezpečností a robustností. Že se tu vozy se značkou Volvo na kapotě cítí jako sobi ve sněhu, mi dokázaly nové modely EX90, XC90 a EX30 Cross Country. Ty jsem si mohl jako jeden z prvních českých motoristických novinářů vyzkoušet na zamrzlém jezeře nedaleko malebného města Luleå. 

Právě přilétám do cílové destinace, kde je mým úkolem otestoval nové Volvo EX90 a EX30 Cross Country. Avšak po výstupu z letadla dostávám klíče od novinky XC90. To proto, abych si mohl vyzkoušet, jaký je rozdíl mezi vlajkovým modelem se spalovacím motorem a čistě elektrickým pohonem. Přicházím na parkoviště a koukám, zda najdu rozdíly mezi předchozí a současnou „devadesátkou“. Nebudu lhát, pro laika je těžké je nalézt. Přeci jen se spíš jedná o rozsáhlejší modernizaci než novou generaci. Avšak několika diferencí si přeci jen všímám.

Jako první mě zaujala nová maska chladiče, která má extravagantní na sebe kolmé žebrování, jež oproti starému designu působí velmi moderně. Futuristickou tvář vozu skvěle doplňují užší Matrix-LED světlomety ve tvaru Thorova kladiva. Změn si všímám i na prolisech přední kapoty, která nově působí agresivněji.

Sportovnější postoj pak dotvářejí vytažené blatníky kol, jež neslouží pouze jako designový prvek, ale pomáhají k tomu, aby se bok vozu v zimních měsících méně znečišťoval. Což se mi na severu Švédska náramně hodí. Při obchůzce celého auta jsem si také všiml, že návrháři decentně přepracovali podobu zadních světel a u mnou testovaného plug-in hybridu změnili tvar krytky nabíjecího konektoru.

To mi zároveň napovědělo, že právě sedám do nejvýkonnější varianty T8, která z benzinového čtyřválce a elektromotoru dokáže vygenerovat 455 koňských sil. „To už je pořádné stádo lichokopytníků,“ říkám svému spolujezdci, který v modelu XC90 sedí vůbec poprvé. Já už nějakou zkušenost mám, jelikož jsem novinku nedávno testoval i v Česku. A jelikož je to jeho poprvé, popisuji mu i své dosavadní dojmy:

Sedmimístné rodinné Volvo mě náramně překvapuje svou úchvatnou dynamikou. Reakce plynu je díky elektrickému pomocníkovi okamžitá a výkonu má auto opravdu na rozdávání. Zároveň se mi líbí i chování auta na limitu při jízdě po zledovatělých silnicích. Pohon 4x4 je v zatáčkách neutrální, tudíž bezpečný. Sice má občas tendenci hrnout se nedotáčet, ale na plug-in hybridní SUV je to stále velmi dobré. Také mě mile překvapilo, že navzdory pohodlnému vzduchovému podvozku se karosérie jen decentně naklání. Jediné, co bych zkritizoval, je řízení, které je na mě až moc přeposilované a nedává mi dostatečnou zpětnou vazbu od předních kol.

Volvo XC90 ale není ten důvod, proč jsem na sever Švédska přijel. Je druhý den ráno a já při východu slunce nasedám do zbrusu nového modelu EX90. Údajně se jedná o vůbec nejbezpečnější a zároveň to nejlepší auto, které kdy automobilka ze země losů, sněhu a polárních září kdy vyrobila. Plný očekávání vyrážím vstříc mé cílové destinaci, kterou je dnes zamrzlé jezero, kde si novinku společně s dalším elektrickým modelem budu moc vyzkoušet na ledové dráze.

Už po prvních kilometrech si všímám, že EX90 je oproti svému sourozenci s plug-in hybridním pohonem ještě komfortnější. Vzduchový podvozek dokonale žehlí nerovnosti a dává mi pocit, jako bych plul na nadýchaném obláčku. To jsem naposledy zažil u limuzín značek BMW a Mercedes-Benz. Tohle ale není limuzína za pět milionů korun, nýbrž sedmimístný rodinný vůz s cenovkou od 2,1 milionu.

Baví mě i to neuvěřitelné ticho v kabině a samozřejmě luxus. Interiér je plný přepychových materiálů a těch nejmodernějších technologií. Nicméně to nejlepší je ta atmosféra. Na palubě elektrického SUV se cítím jako v oáze klidu - odpočívám, relaxuji a kochám se zasněženou krajinou. Do toho poslouchám hudbu, která vychází z reproduktorů Bowers & Wilkins. „To je snad ten nejlepší audiosystém, který jsem v autě zažil,“ říkám svému spolujezdci. A ten pouze přikyvuje.

To už ale přijíždím k zamrzlému jezeru, kde vidím vyhrnuté dva klikaté okruhy. Jak se dozvídám od organizátorů, ten větší je určený pro Volvo EX90, a ten menší slouží k testování výrazně kompaktnějšímu modelu EX30 Cross Country. O tom vám ale povím později, protože teď je čas na vlajkový model se dvěma elektromotory, které pohání všechna čtyři kola a dohromady dávají výkon 517 koní. „To je síla!“ křičím nadšením bez sebe, když vjíždím do prvního kola na ledové dráze. „Jen doufám, že nám vystačí baterka,“ dodávám. „To se vůbec nemusíš bát, tohle elektrické SUV má obrovskou 111kWh baterii, díky které ujedeš přes 600 kilometrů na jedno nabití,“ odpovídá mi spolujezdec.

To už ale najíždím do první zatáčky a zkouším, jakou mají zimní pneumatiky s železnými hroty přilnavost. Zjišťuji, že poměrně dobrou. Tudíž dávám plný plyn a bokem napřed se řídím do zbylých zákrut. Konečně si mohu na vlastní kůži vyzkoušet, jak funguje nový systém pohonu všech čtyř kol bez mechanické vazby mezi nápravami. Zjišťuji, že zadní kola mě tlačí víc než ta přední. Díky tomu mohu velké a těžké auto krásně řídit plynem a při dobré práci s těžištěm se i při zapnuté kontrole trakce a stability (nejdou vypnout) parádně svezu skandinávským flickem (driftem). Nicméně jezdit dveřmi napřed mi vůz nedovoluje. Je to kvůli bezpečnosti - Volvo usiluje o to, aby v jejich modelech už žádný člověk nepřišel o život.

I proto je elektromobil EX90 vybaven těmi nejpokročilejšími bezpečnostními systémy. Volvo je doslova prošpikované počítačovou technikou řízenou umělou inteligencí a kromě toho má i takzvaný LiDAR. Jde o zařízení umístěné nad čelním sklem, které monitoruje kompletně celé okolí vozu a dokáže rozpoznat auta, chodce nebo jiné nebezpečí až na vzdálenost 250 metrů. Ve spolupráci s kamerami a dalšími systémy pak spolehlivěji vyhodnocuje krizové situace. To je věc, kterou by podle mého názoru měla mít všechna auta, jelikož se jedná o opravdu revoluční technologii, která běžné radary strčí do kapsy.

Po víc než hodině blbnutí na velkém okruhu se vracím zpátky do depa, kde už na mě čeká druhá novinka, a to Volvo EX30 ve variantě Cross Country. Jde o první model švédské automobilky, které toto označení vozí na své kapotě. Doposud ho měla pouze auta se spalovacím motorem. A co označení Cross Country vůbec znamená? Volvo takto pojmenovává modely, které jsou uzpůsobeny pro jízdu v lehkém terénu. Vyznačují se pohonem všech kol, vyšší světlou výškou, poddajnějším podvozkem a výrazným oplastováním karosérie.

Všechny tyto atributy má i nový elektromobil EX30 Cross Country. O pohon se starají dva elektromotory (každý na jedné nápravě), které generují výkon 426 koňských sil. Jak se dozvídám od expertů, tak novinka má zároveň o 19 mm vyšší světlou výšku než běžná verze a zároveň měkčí naladění tlumičů, aby lépe pohlcovala nerovnosti. Po krátkém briefingu jsem si do Volva EX30 Cross Country sedl. Jako první mě zaujalo nové modro-šedé čalounění sedadel, které vypadá opravdu stylově. Jinak jsem v kabině žádné jiné rozdíly nenašel.

„Tak jdeme jezdit!“ volám na svého spolujezdce. Ten s nadšením nastupuje a naviguje mě k menšímu testovacímu okruhu. Ten je výrazně techničtější a nachází se na něm více utažených zatáček. To znamená jediné. Vypínám kontrolu trakce a omezuji stabilizační systém, abych mohl zákruty projíždět v kontrolovaném smyku. A zatímco Volvo EX90 mě drželo neustále na uzdě, menší model mi dovoloval klouzat se bočními dveřmi napřed.

„A prý, že je s Volvem nuda!“ křičím sarkasticky na svého spolujezdce, který se s vyděšeným výrazem drží stropního madla. Ve stejném rytmu pokračuji dalších několik kol a začínám vnímat chování elektromotorů. U EX30 Cross Country bylo díky vypnuté trakci ještě více znát, že větší část výkonu putuje na zadní kola. Díky tomu je vůz krásně řiditelný a bez přemlouvání se stáčí k vrcholům zatáček. „Je to neskutečná zábava!“ říkám s úsměvem od ucha k uchu.

Moje hodina na ledové dráze uplynula a se zklamáním, že už je konec, se vracím do depa. Byl to skvělý zážitek. Konečně jsem se mohl svést v dlouho očekávané novince EX90 a zároveň si užít spoustu zábavy s novou dobrodružnou variantou EX30 Cross Country. Už se jen těším, až si oba elektromobily vyzkouším v běžném provozu na českých silnicích, kde je budu moc poznat do hloubky. Tohle totiž byla pouze malá ochutnávka toho, čeho jsou elektrické modely schopny.