Test Mazdy CX-60 PHEV: Na první pohled skvělá koupě, ale po svezení některé řidiče přejde chuť

Mazda byla vždy automobilkou, která šla tak trošku proti proudu. Ve svých autech začala jako první používat unikátní Wankelův motor. V době, kdy všechny značky začaly do svých modelů montovat turbodmychadla, začala vyrábět pouze atmosférické agregáty. A nedávno dokonce stvořila benzínovou pohonnou jednotku Skyactive-X, která funguje na principu chodu vznětových motorů. Mazda se jednoduše nedrží stanovených trendů a snaží se jít svou vlastní cestou. To nás přivádí i k novému modelu CX-60. Rozměrné SUV velikosti Hyundaie Santa Fe přijelo na trh se zcela nečekanou paletou motorizací. Žádné malé motůrky podřízené downsizingu, ale pořádné vysokoobjemové šestiválce hltající benzín i naftu. Aby ale Evropská unie ihned neoznačila novou "CéX šedesátku" za kacíře, Mazda představila i ekologickou verzi s plug-in hybridní pohonnou jednotkou pod kapotou, která by podle tabulek měla být úsporná a tím pádem i šetrná k životnímu prostřední.

Zmíněné benzinové šestiválcové motory ale přijdou na trh až zhruba za rok (naftové motory se už dají předobjednat). Přednost totiž dostal pro Evropu přijatelnější plug-in hybrid, který svými technickými parametry rozhodně neurazí. Skládá se z 2,5litrového benzínového čtyřválce, elektromotoru na zadní nápravě a 17,8kWh baterie. Celkový výkon hybridního systému je pěkných 241 kW (327 koní). Dojezd čistě na elektřinu je pak podle výrobce 63 kilometrů (v reálném provozu tak 50 km).

Samozřejmě kvůli rozměrnému akumulátoru SUV výrazně ztěžklo, váží téměř 2,1 tuny, ale pod plným plynem dokáže akcelerovat z nuly na 100 km/h za 5,8 sekundy a může zrychlovat až do maximální rychlost 200 km/h. To na takto rozměrné auto nejsou vůbec špatné hodnoty. 

Co se rozměrů týče, tak se Mazda CX-60 řadí na vrchol nabídky japonské automobilky. Převýšila tak model CX-5, který je o zhruba 20 centimetrů kratší. Novinka proto patří do segmentu velkých SUV, kde soupeří proti vozům Hyundai Santa Fe, Kia Sorento nebo prémiovkám Audi Q5, Mercedes-Benz GLC, BMW X3 či Volvo XC-60. Vzájemné porovnání vybraných modelů s plug-in hybridními agregáty najdete ZDE.

Při pohledu na ceníkovou nabídku je jasné, že japonské SUV patří v porovnání s konkurenty k nejlevnějším. Základní cenovka 1 343 090 korun (ve verzi PHEV) je srovnatelná s modelem KIA Sorento. Oproti BMW či Volvu je dokonce o několik stovek tisíc levnější. Přitom nabídne slušnou standardní výbavu, řadu bezpečnostních a asistenčních systémů a opravdu povedený design exteriéru i interiéru. 
 
Podrobnější informace o kabině Mazdy CX-60 a naše první dojmy naleznete v článku pod tímto textem. 

S novinkou jsme se už svezli na mezinárodní prezentaci v Lisabonu. Nicméně i tak jsme se rozhodli vzít si elektrifikovanou verzi do plnohodnotného redakčního testu, abychom zjistili, jaké to je s japonským mohykánem jezdit každý den. Začněme pozitivy: naše verze byla v nádherné konfiguraci s typickým červeným lakováním karoserie a luxusním bílým interiérem, který se vyrovná prémiové konkurenci. Kokpit řidiče má intuitivně rozmístěné ovládací prvky. Mazda naštěstí nepodlehla trendu maximální digitalizace, takže všechny důležité funkce a přepínače na nastavování rádia či ventilace zůstaly ve staré dobré analogové podobě. I samotný displej a infotainment se nese v duchu jednoduchosti. Prostě Mazda tak, jak ji známe. 

Potěšila nás i prostornost kabiny, i když v porovnání s menším modelem CX-5 pocitově o moc nevyrostla, na zadních sedadlech najdou dostatek místa i urostlí "dospěláci". Potěší i kufr s objemem 570 litrů.

Upřímně jsem rád, že čím dál tím víc automobilek používá stejný recept na plug-in hybridy. Ono totiž spojení velkého atmosférického motoru s elektrickým dopingem funguje prostě nejlépe. Světu to dokázala Toyota (i její luxusní značka Lexus), Ford a nově i Mazda. Turbo není potřeba, protože v nízkých otáčkách, kde benzínové agregáty ztrácí dynamiku, pomůže elektřina. 

Bohužel v novém modelu CX-60 se Japoncům nepovedlo systém vyladit tak, aby dokázal překonat brilantně jezdící Toyotu RAV4 PHEV nebo Lexus NX 450h+. Například spolupráce motoru a 8stupňové převodovky ne vždy fungovala  bez problémů, občas totiž docházelo k prodlevě po sešlápnutí akcelerátoru. Jakoby auto nevědělo, jaký pohon má zrovna použít. Nicméně ve srovnání s francouzskými nebo korejskými "pluginy" fungoval ten od Mazdy lépe. Navíc měl eso v rukávu, a tím byl ohromující výkon. Ani jednou se nám nestalo, že by při předjížděcím manévru 327 koníků pod kapotou nestačilo.

Zklamáním pro nás byla spotřeba paliva a poměrně nízký elektrický dojezd, který v reálném provozu a chladných podzimních podmínkách vystačil na zhruba 45 až 50 kilometrů. Po vybití baterek nám navíc palubní počítač hlásil průměrnou spotřebu ve městě okolo 11,4 l/100 km. Podrobný test spotřeby naleznete v tabulce.

Na závěr jsme si nechali samotné jízdní vlastnosti, ze kterých jsme byli po týdenním testování v rozpacích. V podstatě všechny modely od Mazdy jezdí a vždy jezdily skvěle, ať se bavíme o malém sporťáku MX-5, crossoveru CX-30 nebo o manažérském kombíku či sedanu 6. Japonská automobilka vždy vyráběla auta, která nesloužila jen k přepravě z bodu A do bodu B, ale dokázala řidiče pobavit a přinést mu jedinečný pocit z jízdy. To kouzlo se z nového "SUVéčka" vytratilo. A může za to pochopitelně podvozek. Mazda CX-60 byla při testu na náš vkus nepohodlná, tvrdá, udrncaná a její tlumiče nedokázaly filtrovat malé ani velké nerovnosti (a to nebyla obuta do nízkoprofilových pneumatik). 

Na druhou stranu velké SUV od Mazdy mělo přesné řízení a na elektrifikovaný vůz s rekuperací kinetické energie i dobře "dávkovatelné" brzdy. Ani váha přes 2,1 tuny nezabraňovala tomu, abychom si s autem užili zábavu na klikatých okreskách. Těžkotonážní Japonec se při ostřejším tempu nedopouštěl nedotáčivosti, ale naopak bylo cítit, že zadek má tendenci předbíhat předek.

Na Mazdu CX-60 jsme se opravdu těšili a měli jsme od ní obrovská očekávání. Jenže i když nás v mnoha ohledech příjemně překvapila, na konci testu v nás zanechala pocit, že to japonská automobilka mohla zvládnout lépe. Začněme ale pozitivy. Naprosto nás uchvátil krásně zpracovaný interiér (především pak v bílé konfiguraci), který působí honosně a řidič se v něm cítí jako v luxusním pokojíčku. Pochvalu musíme udělit přesnému řízení s ideální tuhostí a pokud přehlédneme váhavost převodovky, tak i dobře fungujícímu plug-in hybridnímu ústrojí. 

Teď přejdeme k té méně příjemné části, a to k negativům. Nejvíce nás zklamal podvozek, který byl přehnaně tuhý, nepoddajný a tím pádem nedokázal filtrovat nerovnosti. Oproti zbytku auta navíc působil tak nějak nedotaženě. Jsme si vědomi toho, že s těžkými baterkami na palubě je náročné najít kompromis v nastavení odpružení. Nicméně konkurenční automobilky ukázaly, že trefit ideální střed lze, ale Mazda to bohužel tak dobře nezvládla. Také spotřeba v hybridním režimu nebyla bůhvíjak slavná, takže na dlouhých cestách bez nabíjení musí řidič počítat s tím, že bude jezdit v průměru za 10 litrů/100km. Upřímně se těšíme na plánované vznětové a zážehové motorizace se šestiválci, se kterými by CX-60 měla jezdit o poznání lépe.

Podrobný ceník a technické specifikace naleznete v našem katalogu ZDE.