Test BMW iX M60 aneb jak se jezdí s autem, jehož zvuk zkomponoval hudební skladatel

Co ve vás evokuje písmeno M na karoserii vozů BMW? Rychlou jízdu, adrenalin a lomoz výkonného motoru? Doba se změnila a najednou se „emkem“ chlubí i elektromobil. Možná proto je v jeho případě nikoliv barevné, ale černé. Nic proti výkonu, toho má tohle obrovské auto na rozdávání, jen zvuk pro něj museli vymyslet. Zkomponoval ho známý hudební skladatel Hans Zimmer. My jsme s BMW iX M60 na cestách strávili 1200 kilometrů. A byl to velmi zajímavý týden.

BMW iX M60 je s cenovkou blížící se 3,5 milionům korun nejdražším SUV, které si od mnichovské automobilky můžete aktuálně koupit (kompletní ceník BMW iX M60 včetně technických údajů a výbavy najdete v našem katalogu zde). Obr s délkou blížící se pěti metrům a s třímetrovým rozvorem se proto pro značku stal výkladní skříní technologií. Je to cítit snad na každém detailu, až se někdy zdá, že BMW možná příliš tlačí na pilu.

Upřímně řečeno, model s označením M moc nevystupuje ze zbytku nabídky této modelové řady, snad jen že nabízí pěkné decentní tmavé logo. Ostatní detaily, jako například obrovská 21“ kola, si můžete dokoupit i k levnějším „motorizacím“. Je to ale dobře, zavalité SUV by s přehnanými sportovními prvky nevypadalo ideálně. Auto už tak na sebe poutá pozornost, třeba díky obří masce chladiče protažené až do nárazníku, úzkými diodovými světlomety nebo zádí, která se otvírá vzhůru spolu s brzdovými světly jako jeden obrovský monolit. I venku už lze narazit na zajímavé technologické prvky. Třeba kliky, kterými jsou vlastně jen otvory ve dveřích se skrytým tlačítkem nebo příď, jež má samoopravovací schopnosti. Pokud ji poškrábete, měly by se šrámy vlivem tepla zacelit.

Obra si můžete prohlédnout kolem dokola v následující fotogalerii:

Vstup do kabiny bezrámovými dveřmi vás přenese do atmosféry, která připomíná lobby pětihvězdičkového hotelu. Díky tomu, že auto nepotřebuje převodovku, není tu klasický tunel mezi řidičem a spolujezdcem. A i když bylo zapotřebí nainstalovat vysokou skříňku, která poslouží jako opěrka, úložiště a centrum ovládání, působí kabina velmi vzdušně. Pomáhá tomu navíc i masivní střešní okno, které se nekryje clonou, ale elektricky ztmavuje.

Vesmírně zprvu působí i posaz za dvouramenným volantem, který je z nějakého důvodu šišatý, což opravdu nebylo nutné. Ostatně, křesla, ve kterých sedíte, jsou velmi pohodlná a nabízí velké množství nastavení pomocí tlačítek na dveřích, které připomínají krystaly. Má to ale háček, pokud je například spolujezdkyně jako ta naše menšího vzrůstu, bude se neustále bouchat hlavou do plastového rámečku, který někdo nepatřičně nainstaloval do části s hlavovou opěrkou. Protože jsou sedadla z jednoho kusu, nelze s tím nic udělat.

Palubní deska je sice velká, ale pocitově v prostoru nepřekáží, protože díky ostré hraně a tmavému zbarvení jakoby plave. Dvojice obrovských obrazovek přístrojového štítu a multimediálního systému iDrive se zase vznáší nad ní. Obrazovky mají minimální rámečky a stojí na skrytých nožičkách. Vše se ovládá na panelu uprostřed, který lze prohlásit za malé umělecké dílo. Je tu dřevěná destička s dotykovými tlačítky, jejíž dominantu tvoří nízký kruhový volič s křišťálovým designem. Moc pěkná je i minimalistická páčka pro jízdní volby a možná i proto, že už to není převodovka jako v běžném voze, nemá volbu P. Prostě jakmile dojedete na místo, jen vypnete motor a auto se samo zajistí. Je dobře, že zůstalo i fyzické ovládání audia, kterým je otočný váleček, jak jinak než v křišťálovém designu.

Zajmavé detaily uvnitř vozu a postřehy z jízdy s BMW iX M60 najdete v následující komentované galerii:

Po nastartování se auto ohlásí jemnou znělkou a můžete vyrazit. Přes jeho velikost se s ním dobře manévruje, protože pomáhá natáčení zadních kol. Navíc posilovač řízení je velmi aktivní a nenutí vás tedy se příliš při otáčení volantem sem a tam namáhat. BMW iX M60 pohání dva elektromotory, které dohromady produkují až obscénní výkon 455 kW, nebo-li 619 koní. Ještě šílenější je točivý moment 1100 Nm. Výsledkem je, že i když tento elektromobil váží 2,6 tuny, dokáže z nuly na 100 km/h vystřelit za 3,8 sekundy, což je stejně rychle jako Porsche 911 Carrera S. Maximum je obligátních 250 km/h.

Způsob, jakým tohle auto zrychluje, je šokující. Tedy nejen pro spolujezdkyni, která se pokaždé praští do hlavy o plastový rámeček na sedadle. I pro řidiče. Po sešlápnutí plynu se dostaví pocit, jakoby vůz nakopl rozzuřený kůň. Auto pak letí jako na nekonečné gumě z praku a nejeví náznaky zpomalení ani ve vysoce nelegálních rychlostech. Výsledkem je, že se z okolní dopravy stane spíš statická překážka, kterou vy jednoduše přeskáčete velmi kvapným předjížděním.

Protože elektromobilu chybí přirozeně zajímavý zvuk motoru, nahrazuje ho iX M60 jinými tóny. Ve sportovním režimu se zdá, jako byste řídili hvězdnou loď, která právě vstupuje do nadsvětelné rychlosti. Je to šílené a intenzivní. Skladatel filmové hudby Hans Zimmer ale navíc vytvořil zvuky pro dva přidané módy (dostupné právě jen pro model M60). Jeden se nazývá expresivní, kdy se při akceleraci a brzdění ozývají smyčce a hlasitost se mění podle toho, jak sešlápnete pedál. Zní to jako když se kvarteto připravuje na koncert. To relaxační mód je jakýmsi sborovým mručením, které kabině dodává až sakrální atmosféru. Je to bezesporu zajímavé, ale nejsme si jistí, jak dlouho to řidič vydrží. My jsme nakonec během dlouhé cesty nejraději jezdili prostě jen tiše.

Vzduchový podvozek (má nastavitelnou výšku pro případnou cestu do terénu, kterou ale kvůli velkým drahým kolům nedoporučujeme) nepatří sice k nejměkčím, ale i nerovné české silnice dokáže solidně vyhladit. Rázy od kol prakticky neexistují a auto i díky natáčení zadních kol působí za jízdy sebejistě. Vzhledem k vysoké hmotnosti je potřeba počítat s náklony, ale nejde o zásadní problém, přece jen je těžiště nízko. Hlavní doménou tohoto modelu je i tak hlavně velmi pohodlné cestování na dlouhé vzdálenosti. Nebyli jsme unavení ani po celodenní cestě.

BWM iX M60 má jednu z největších baterií mezi elektromobily. Její využitelná kapacita je 105 kWh, k tomu ji lze nabíjet výkonem až 200 kW, čistě teoreticky ji tedy na ultra rychlé veřejné stanici doplníte za půl hodiny. Výkonné a těžké auto má ale také velmi vysokou spotřebu. Při naší cestě z Prahy do Krakova a zpět si na dálnici při dodržování povolené rychlosti řeklo o 28 kWh na 100 km, na okreskách a ve městě pak spotřeba klesala k 22 kWh. Udávaný dojezd až 566 kilometrů na jedno nabití je tedy na takové cestě nedosažitelný, spíš je dobré počítat tak se 400 až 430 kilometry, 500 se dá dosáhnout ve městě. Naštěstí chytrá navigace dojezd propočítá podle toho, po jakých silnicích jedete do svého cíle, takže nebudete překvapeni.

Kombinace velké baterie a vysoké spotřeby ale znamená nutnost hledat jen velmi výkonné nabíječky. I zastávka na 50kW stanici by totiž mohla znamenat dvě hodiny čekání. Nabíječek, které umí 100, 150 a více kW je zatím stále málo. Není od věci také upozornit na fakt, že za rychlé dobíjení se platí velmi vysoké částky. Například síť Ionity chce za jednu kWh 21 korun. Při dálniční spotřebě by tak jeden ujetý kilometr vyšel na 5,88 Kč, což je jako byste jeli s benzinovým autem se spotřebou 14 litrů na 100 km. BMW ovšem k vozu dodává nabíjecí kartu, která umožňuje připojení ke čtvrt milionu stanic napříč Evropou a u některých nabízí i určité slevy. Rychlé dobíjení pak vyjde na 8,50 Kč za kWh. Ionity se to sice netýká, ale pro tuto síť si lze na kartu nahrát tarif za 335 Kč měsíčně, kdy pak jedna kWh vyjde na 7,90 Kč.

Samotná karta BMW Charging je na rok zdarma, pak se platí 150 Kč měsíčně. BMW má přesně vyjednané i ceny v dalších zemích, všechny jsou dostupné v ceníku. Během naší cesty jsme se přitom setkali jen s jednou stanicí, která se odmítala s vozem spojit. Šlo o polskou síť Orlen, která k aktivaci vyžaduje aplikaci. Naopak anonymní nabíječka u hotelu ve Vratislavi fungovala. Vyúčtování za nabíjení pak chodí jednou měsíčně, podobně jako třeba od vašeho telefonního operátora.

Relativní zmatek v cenách a tarifech ale není problém BMW, nýbrž energetických společností. Ukazuje se ale, že jakmile s vozem vyjedete mimo dosah svého domácího připojení, budete povětšinou platit částky, které už dnes odpovídají nebo dokonce přesahují vozy se spalovacím motorem. I proto je BMW iX M60 úžasným elektromobilem pro ty, kteří nehledí na náklady, ale spíš chtějí řídit to nejlepší, co v daný moment existuje.

My bychom přesto raději sáhli po méně výkonných variantách. I základní iX xDrive40 má víc než dostatečný výkon 240 kW a 77kWh baterii. Přitom stojí o jeden a čtvrt milionu korun méně. Tuto verzi jsme také srovnali s konkurencí v podobě Audi e-tron, protože jí je cenově blíže. Na to, jak obstála, se můžete podívat v našem porovnávači. Najdete ho pod tímto odkazem. Na další konkurenty BMW iX teprvé čeká. Jde třeba o chystané Volvo EX90 nebo Mercedes-Benz EQS SUV. Oba tyto vozy budou cenově blíž právě verzi M60, jejich ceníky ale ještě nejsou k dispozici.