Šnek, ale jen někdy
Dacia Spring je v našem případě stále stejný šnek. Její motor totiž produkuje jen 33 kW výkonu a 125 Nm točivého momentu. To má za následek vůbec nejpomalejší akceleraci mezi osobními vozy na trhu. Z nuly na stovku potřebuje 19,1 sekundy. Plně faceliftovaná verze přitom získala motor o výkonu 48 kW, díky kterému tento čas stáhla na 13,7 sekundy. Maximální rychlost 125 km/h zůstala stejná. Pokud tedy budete mít zájem o Springa, berte novou variantu. Proč ale píšeme o staré? Třeba proto, abyste si dali pozor u skladových vozů nebo v budoucnu při nákupu auta z druhé ruky. Nyní totiž víte, že určitě existují Dacie Spring, které vypadají, že mají výkonnější motor, ale ve skutečnosti používají starší slabší variantu pohonu.
A věřte, že pokud byste chtěli Spring používat jako běžné auto, není to nic moc. Cesta mimo město je totiž daleka ideálu. Naopak ve městě se dá s pomalým elektromobilem celkem sžít. Sice vás u semaforu porazí skútrista i majitel naftové Octavie s automatem, ale brzdou provozu určitě nebudete. Spring působí mrštně a navíc se odvděčí i rozumným dojezdem, který bohatě stačí na několik dní městského ježdění. S baterií o kapacitě 24,7 kWh dosáhne na víc než 200 km úplně bez problémů. My jsme dokonce jednu chvíli jezdili i za pouhých 9 kWh na 100 km. Kdybychom spotřebu udrželi, měli bychom teoreticky dosáhnout na 274 kilometrů na jedno nabití. Takových 220 až 230 je ale přece jen reálnějších.
Mimo město už je spotřeba vyšší, zejména na dálnici, kde se musíte automaticky držet v pravém pruhu. Auto už výrazně ztrácí na dynamice a stejně tak před očima poměrně rychle utíká kapacita baterie a s ní spojený dojezd. Moc nepomůže ani vypnutí klimatizace. Dacia Spring by proto měla hranice měst opouštět jen zřídka a dá se hádat, že případným zájemcům poslouží hlavně jako druhé, nebo spíš třetí auto, se kterým využijí i možnost parkovat v metropoli zadarmo.