Stesk po dieselu mizí. Hybridní Hyundai Santa Fe ve spoustě ohledů naftového předchůdce překonal

Pátá generace velkého SUV Hyundai Santa Fe chce tuzemské motoristy zaujmout zejména netradičním designem, pohodlím a luxusem za nižší cenu, než musejí platit u prémiových značek. Testovali jsme hybridní variantu s pohonem přední nápravy 1.6 T-GDI HEV 4x2 v druhé nejvyšší výbavě Style s paketem Premium za 1 369 990 korun. Hybrid se ve městě i mimo dálnice chlubí srovnatelnou, nebo dokonce nižší spotřebou než naftový motor 2.2 CRDi. Auto pohání plynuleji a méně hlučně.

Existují auta, která se v průběhu jednotlivých generací téměř neliší, nebo minimálně ponechávají některé základní rysy stejné. Třeba jako Porsche 911 nebo VW Golf. A pak existují auta, která dokáží mezi jednotlivými generacemi udělat úplný designový veletoč. Jako třeba Honda Civic nebo ... Hyundai Santa Fe. Kdybyste byli absolutními laiky a někdo vám ukázal vedle sebe Santa Fe čtvrté a páté generace, tak rozhodně nebudete tipovat, že jde o stejnojmenný model. Jediné, co zůstalo zachováno, je kategorie vozu - stále se jedná o velké, až sedmimístné SUV, s pohonem pouze přední nápravy, nebo všech kol.

Nový Hyundai Santa Fe už jsem prolézal při jeho statické premiéře a kolega Honza Markovič jej testoval ve variantě s pohonem všech kol při české premiéře (odkaz na článek najdete vedle tohoto textu). Nebudu se tedy opakovat a zkusím se soustředit výhradně na specifika testované hybridní varianty s pohonem přední nápravy ve výbavě Style, která je třetí ze čtyř v nabídce, navíc opepřené bohatým paketem Premium.

Ale nejdříve se prostě musím zastavit u designu auta. Z jednoduchého důvodu - prostě mě velmi přitahuje. Zvenčí i zevnitř. Bývaly doby, kdy designéři korejských značek kopírovali evropská a japonská auta (dá se říct, že tomu tak částečně bylo i u minulé generace Santa Fe), ale novinka je příkladem toho, že dnes už Korejci v řadě směrů včetně designu udávají trend. Pátá generace Hyundaie Santa Fe není ani náznakem kopií některého z konkurentů. Jestli se nějakému autu trochu podobá, pak je to elektromobil Ioniq5. Jak kolega Honza trefně konstatoval, vypadá jako auto postavené z Lega. Světelný podpis zase připomíná grafiku prvních počítačů, ale neopakuje se pixelový motiv z Ioniqu5. Středobodem všeho je tentokrát písmeno H naležato. Hyundai to nazývá "parametrickým designem".

Testované Santa Fe se mi ale moc líbilo i uvnitř. Kombinace světlé béžové kůže s dřevěnými dekory, měkkými plasty a klavírním lakem vypadá zkrátka prémiově. Za podobný interiér by se rozhodně nemusely stydět ani vozy značek BMW či Mercedes-Benz.

Relaxační přední sedala, která patří ke standardu nejvyšší verze Calligraphy, nebo námi testované úrovně Style s paketem Premium nabízejí nejen luxusní a zároveň anatomický tvar, elektrické ovládání, vyhřívání či ventilování, ale také elektricky ovládanou opěrku nohou, díky které lze docílit polohy skoro jako v business class v letadle.

Jeden detail: Když jsem při nastupování na místo řidiče otevřel dveře, tak sedadlo poodjelo směrem dozadu a volant směrem nahoru, abych mohl "na trůnu" spočinout jednoduše a pohodlně. Paráda! I v nejnižší poloze sedadla sedí řidič vysoko a má i díky chytře umístěným zrcátkům velmi dobrý výhled do předoboku. Vše působí naprosto antistresově.

Ovšem jen do té doby, než se rozjedete. Ať totiž děláte, co děláte, bude to doprovázet neustálé pípání v různých tónech,. Auto bude pípat, když překročíte povolenou rychlost, když přejedete středovou čáru na silnici, když se podíváte na tlačítka na volantu, telefon umístěný na nabíječce, středový displej nebo třeba volič řazení. Pípání vyvolá i řazení neutrálu nebo přiblížení se vozidlu před sebou. „Tati, proč to auto pořád pípá? To je hrozný“, pohoršovala se i pětiletá dcerka, která to u jiného auta nikdy neřešila.

Před každou jízdou s novým Hyundaiem Santa Fe tak je potřeba vykonat rituál spočívající se vypnutí všech často pípajících asistentů. Například varování před překročením rychlosti se dá deaktivovat celkem snadno podržením tlačítka MUTE na volantu. Zato kvůli eliminaci agresivní špionáže ze strany kamery za volantem se musíte vydat do hloubi infotainmentu. Nakonec jsem se naučil celý ten cirkus povypínat během 15 vteřin. Jen si pak musíte zvyknout na to, že jakmile zapalování vypnete, čeká vás to celé znovu. Podotýkám, že v podstatě nejsem odpůrce těchto upozornění. Auta, která je dávkují snesitelně, nechávám pracovat bez omezení. Novinky značek Hyundai a Kia jsou ale v tomto směru snad úplně nejagresivnější a nejotravnější.

Druhá řada sedadel nabízí na krajích velmi podobný komfort jako vpředu. Cestující tu navíc nejsou obklopeni masivním středovým sloupkem, takže si užívají ještě více vzdušnosti. Před koleny i nad hlavou je tu tolik místa, že si v autě pohoví i čtyři osoby s výškou nad 190 cm. Líbí se mi tu držáky na nápoje nejen po sklopení středové opěrky, ale i ve výplních dveří. Obě části zadní lavice dělené v poměru 60:40 se navíc dají podélně posouvat, opěradla lze nastavit v různých polohách - obojí hodně velkoryse. Tomu říkám variabilita! 

Zavazadlový prostor v pětimístné konfiguraci nabízí značných 711 litrů, posuvem zadních sedadel a sklápěním opěradel směrem dopředu se samozřejmě zvětšuje. Nechybí ani unikátní praktická vychytávka v podobě jakési pláštěnky spojené s koberečkem, která pomůže proti zašpinění o zadní nárazník. Zkrátka škodovácké „simply clever“ by se dalo použít i u velkého SUV značky Hyundai.

Hyundai Santa Fe vám na následujícím videu ve zkratce představíme:

Při jízdě nás samozřejmě nejvíce zajímalo, zda dokáže hybridní verze nahradit oblíbený turbodiesel, který s koncem čtvrté generace dostal červenou. Čísla tak jednoznačně nehovoří. Poslední specifikace naftového Santa Fe s automatickou převodovkou a pohonem předních kol zrychlovala z 0 na 100 km za 9 sekund a spotřebovala v průměru 6,1 l nafty na 100 km, nové Santa Fe 1.6 T-GDI HEV 4x2 to přes vyšší výkon zvládá za 9,6 s a spotřeba se podle výbavy pohybuje v rozmezí 6,4 až 6,9 l.

Subjektivně však novinka zrychluje ve většině situací lépe, zejména při potřebě předjíždění třeba z 90 km/h. Také spotřeba se reálně pohybuje zejména ve městském provozu a mezi vesnicemi a městy mimo dálnice buď na úrovni naftového motoru, nebo dokonce pod ním. Testy spotřeby při ustálených rychlostech 90 km/h (7,3 l) a 130 km/h (9,5 l) sice dopadly nepřesvědčivě, ale hybrid při nich nemůže využít svou hlavní zbraň v podobě rekuperace elektrické energie. K té nejvíce dochází při střídání rozjíždění a zpomalování, nebo v členitém terénu. Díky nasbírané elektřině pak auto dokázalo uhánět rychlostí i přes 80 km/h se zcela vypnutým spalovacím motorem. S lehkou nohou jsme se dokázali pod sedm litrů dostat v pohodě i v kombinaci s dálničním provozem, ve městě to často bylo i pod šest litrů.

Největší rozdíl mezi turbodieselem a hybridní kombinací benzinového motoru s elektromotorem ale spočívá v plynulosti a tichosti jízdy. Tady novinka naprosto dominuje. Shrnul bych to, že majitelé vozu, kteří netráví většinu času na dálnici, rozhodně naftový čtyřválec s objemem 2,2 litru oplakávat nebudou.

Naladění podvozku souzní s charakteristikou motoru. Hyundai Santa Fe dopřává posádce zejména velmi pohodlnou a tichou jízdu. Dvacetipalcová kola (ve dvou vyšších verzích výbavy patří ke standardu) se přes nerovnosti přehupují sebevědomě, bezpečně a velmi tlumivě. O sportovní jízdě vůbec nemá cenu psát. Nový Hyundai Santa Fe potěší spoustu řidičů, jen ne ty, kteří někam spěchají. I svižnější jízda po úzkých okreskách může někdy být s širokým a těžkopádným autem trochu nepříjemná. 

S naladěním auta koresponduje i velmi pohodlné řízení, které potěší nejen lehkostí, ale i přesností. Pochvalu si po našem testu zaslouží i rekuperační brzdy, které fungovaly až překvapivě plynule.

Pohon pouze přední nápravy se v testované verzi projevoval tendencí ke ztrátě trakce při prudkém rozjíždění nebo v prudkých zatáčkách projížděných pod plynem. Kdo chce velké SUV, které se občas vydá i do zasněžených hor nebo mimo asfalt, měl by si připlatit padesát tisíc korun za pohon všech kol. Na druhou stranu po běžné hliněné polňačce se Santa Fe s pohonem přední nápravy pohybuje podobně suverénně jako na asfaltu. Fascinuje zejména schopnost tlumit nerovnosti.

Hyundai Santa Fe páté generace patří mezi velká SUV a jeho největším konkurentem na českém trhu je bezesporu nová Škoda Kodiaq, což ale tak úplně neplatí o testované hybridní variantě s pohonem pouze přední nápravy. Škodovka totiž nemá full hybridní pohonné ústrojí a nabízí pouze plug-in hybrid. Ten je k dostání i u Santa Fe, ale není předmětem tohoto testu. Výhodu škodovky naopak představují benzinové a naftové motory, které nemá v nabídce nové Santa Fe. A právě verzi s naftovým motorem a pohonem pouze přední nápravy jsme pro zajímavost proti testovanému hyundaii postavili do našeho srovnání.

Nejbližším soupeřem zkoušené varianty se tak stává technicky příbuzná Kia Sorento, do porovnání jsme přiřadili také o něco menší SUV s full hybridními pohony - Renault Espace a Toyotu RAV4. Všechna auta jsme zvolili v nejlevnější možné variantě, Santa Fe tedy v základní výbavě Comfort za 1 099 990 korun. Ta proti testované verzi Style Premium za 1 369 990 korun postrádá například anatomicky tvarovaná kožená sedadla s elektrickým nastavením, akustickou fólii snižující hluk v interiéru, full LED přední světlomety, digitální přístrojový panel, řadu bezpečnostních asistentů i komfortních prvků a vyjíždí na osmnáctipalcových místo dvacetipalcových kol. Zřejmě by tedy šlo o mnohem méně fascinující auto než to testované. Na porovnání nového Hyundaie Santa Fe 1.6 T-GDI 4x2 Comfort se zmíněnými soupeři se můžete podívat po kliknutí ZDE. Můžete prozkoumat i kompletní ceník a technická data nového Santa Fe.

Testovaný Hyundai Santa Fe může přetáhnout některé zákazníky i dražším SUV prémiových značek jako je Audi, BMW, Mercedes-Benz či Volvo. Přímé konkuremty mezi jejich velkými SUV ale nemá. Nabízejí totiž plug-in hybridy místo full hybridů. Případně pouze pohon všech kol v případě Lexusu RX. Zkoušený hyundai je auto, které bychom doporučili zejména rodinám cestujícím spíše po městech a jejich okolích na kratších trasách s dětmi, po nákupech nebo do práce, kde není pohon všech kol tak důležitý. Při tomto typu využití považujeme zdařilý hybrid za rozhodně lepší volbu než naftový motor, o který přišel.