Sorento omládlo a tváří se elektricky. Přesto je i dál skvělým rodinným přítelem s velkou nádrží

Modely značky Kia dávno nejsou na trhu jen výplní a neoslovují zákazníky pouze díky výhodné ceně. Jejich design a kvalita zpracování patří mezi to lepší co je k dispozici, hlavně při porovnání cena vs. kvalita. Kia už rozhodně není nejlevnější, úměrně k tomu ale stoupá i jízdní pohodlí či výbava.

Facelift čtvrté generace Sorenta se výrazně podepsal na přídi vozu, ta stále velkému a hranatému autu dodává moderní vzhled ve stylu elektrického SUV s názvem EV9. Hlavně proto, že kromě nového nárazníku dorazily futuristické přimhouřené LED světlomety ve tvaru T. Logo značky se z chladiče naopak posunulo na kapotu.

Silueta vozu, který do testu dorazil s devatenáctipalcovými koly a barvou Volcanic Sand, se nezměnila. Výraznější zásahy nečekejme ani na zádi. Jen vnitřní grafika světel je jiná. Že řídíte skutečně obra, poznáte, až když Sorento zaparkujete na některém ze sídlišť.

Vedle tradičních okupantů těchto prostor, jakými jsou například Renault Clio či Toyota Yaris, je Sorento rozměrově alfa samcem. Celkem 4,8 metru na délku a hlavně 1,9 metru na šířku budí respekt jak za jízdy, tak i v momentě, kdy se vůz nepohybuje.

Uvnitř přichází výraznější proměna, která v lecčems připomene menší, ale dosud novější Sportage. Jenže tady je vše ještě uhlazenější. Oproti verzi z roku 2020 zmizelo velké množství tlačítek, ale problém to vyloženě není. A to proto, že ovládání ventilace a médií se přesunulo na dotykovou lištu, která nezanechává otisky, je snadno a rychle dosažitelná, praktická a navíc dobře vypadá.

Jinak vše důležité nově ovládá samostatný panel palubní desky, který je rozdělen na dvě 12,3 palcové obrazovky. V jedné se schovávají „budíky“, v té druhé samozřejmě infotainment. Jeho grafické zpracování se vylepšilo, menu je přehledné a není přeplácané. Vypíchnu z něj dvě věci.

Sorento tu překvapí a zároveň potěší srdce snad každého sportovce. Kia totiž umí živě sledovat sportovní utkání špičkových světových soutěží. Je jedno, jestli jste fanouškem elitních fotbalových lig jako je Premier League či Bundesliga, nebo zámořské hokejové NHL. Tohle všechno pokrývá, a to tak, že živě.

V kolonce „Sportovní výsledky“ si dokonce můžete zakliknout své oblíbené celky a když váš tým hraje, můžete sledovat průběh i s živě se měnícím skóre a časomírou (sledujete ale jen stav, není to živý videopřenos). Zpomalení proti reálnému zápasu není vysoké a nechybí třeba ikonky všech mužstev. Odpustit se softwaru dají drobné nedokonalosti, jako například to, že v případě fotbalové Sparty nabízí ještě staré logo, které klub měnil v roce 2021. Tak, konec se sportovním okénkem.

Další velmi specifickou maličkostí je položka s názvem „režim mytí“. Před vjezdem do myčky nám jeden stisk ukáže, že máme sklopená zrcátka, že máme uzavřená okna, že je vypnutý režim automatických stěračů a že se nám během mytí nedopatřením neotevřou páté dveře.

Jízdní asistenty patří k těm lepším v moderních vozech, nevstupují za řidiče příliš do hry a jsou skutečně v první řadě nápomocné. Líbilo se mi třeba vibrování volantu v případě parkování a blížící se překážky. Rozumně je vyřešena eliminace inteligentního asistentu rychlosti. Stačí dlouze na volantu zmáčknout tlačítko ovládání hlasitosti a od tohoto otrapy je pokoj.

Velmi pohodlná jsou nová přední sedadla, která nabízí vyhřívání i ventilaci. Řidič si může dopřát také masáž a nastavitelnou bederní opěrku. Na zadních sedadlech je Sorento špičkovým rodinným vozem, rádi tam ale budou sedět i dospělí. Pohodlí dělených sedadel je příkladné a nechybí jim ani vyhřívání.

Chytře jsou udělané držáky na nápoje, které se bezpečně vkládají přímo do dveří a USB-C konektor je zase šikovně umístěn do boků předních sedadel. Místa pro nohy je spousta, auto je zkrátka rodinný kočár.

Sorento má k dispozici i třetí řadu sklopných sedadel, během jejího využití nabízí 179 litrů zavazadlového prostoru. Naopak v případě jejího sklopení a složení i druhé řady najednou poskytuje téměř dva tisíce litrů. Další důkaz toho, jak je auto obrovské.

Nabídka pohonů Sorenta je celkem slušná, od dieselu přes plug-in hybrid až ke klasickému hybridu. Právě ten mi dělal společnost. Pod kapotou má benzinovou jedna-šestku se čtyřmi válci. Systémový výkon je 158 kW, točivý moment dosahuje 367 Nm. Maximální rychlost je 183 km/h.

Na stovku se tato čtyřkolka zvládne dostat za 9,7 sekundy a abychom klíčová čísla shrnuli hned na začátek, přidám ještě dvě: 1884 a 67. To první je pohotovostní hmotnost, to druhé objem palivové nádrže. Dojezd je i díky její velikosti vysoký, Kia se totiž umí vzhledem ke své velikosti pohybovat velmi šetrně. Podívejte se také, jak dopadla v porovnání s konkurencí.

Do čísel spotřeby vstupuje právě elektrická část pohonu, která Sorento prohání po městě a nemusí to nutně být třeba v nižších rychlostech okolo 40 km/h. SUV umí jezdit elektricky i rychleji. Spolupráce obou pohonů se nijak výrazně řidiči nepřipomíná, jde takřka o perfektní symbiózu. Ta pak umí vyčarovat kombinovanou spotřebu klidně lehce pod sedmi litry.

Protože jde přece jen o relativně malý motor, hluk při sešlápnutí pedálu například na dálnici je vyšší, s tím je třeba počítat. Jinak se autu kultivovanost upřít nedá, pomáhá navíc solidní odhlučnění.

Z jízdních režimů Eco, Sport a Smart jsem nejčastěji používal ten třetí, který se opravdu inteligentně přizpůsobí stylu řidiče. Komfortní podvozek sice občas trochu zahoupe, ale díky němu se z jízdy stává vlastně pohoda. U Sportu se mi zase líbilo citlivé podřazování, ale stejně jsem si Sorento představoval spíš jako kliďase. Zatáčky bych s ním úplně neřezal.

Sorento patří v mých očích mezi velmi kvalitní auta, do kterých se těžko trefuje s nějakou výraznou kritikou. Dobře vypadá, solidně jede a slušně plní všechny funkce rodinného přítele. Testovaný sedmimístný kus 1.6 T-GDI 4x4 ve výbavě TOP patří mezi ty úplně nejdražší v ceníku, ale s částkou 1 514 980 Kč stejně strčí mnoho soupeřů do kapsy. Kompletní ceník vozu najdete v našem katalogu.