Nové Mini Countryman už přerostlo Škodu Karoq. Při jízdě umí nadchnout i štvát, silnější je lepší

Nové Mini Countryman se výrazně mezigeneračně zvětšilo a s původním miníkem už zvenčí nemá nic společného, jde o relativně velké rodinné SUV. Atributy původních modelů Mini mu nechybí uvnitř a z některých hledisek i při jízdě. To ale není jen pochvala, protože posádku na nerovnostech dokáže slušně vytřást. Po testu nejslabší benzinové verze C a nejsilnější JCW bychom rozhodně sáhli po výkonnější verzi, byť je ta slabší mnohem úspornější a levnější.

Už myšlenka začít vyrábět Mini jako SUV znamenala velký odklon od koncepce původního miniauta. První generace Countrymanu vyráběná od roku 2010 by se ale ještě dala s přimhouřenýma očima označit za miniSUV. Vždyť měřila na délkou pouhých 4,1 metru. Ta druhá, která začala sjíždět z linek od roku 2017, už s délkou 4,31 m patřila k nejnarostlejším malým SUV. A ta současná, která se vyrábí od loňska, už díky karoserii dlouhé 4,44 m patří mezi rodinná auta. Vždyť přerůstá i takovou Škodu Karoq, která má na délku o pět centimetrů méně!

A i když spoustu centimetrů vyplýtvali designéři, takže prostor v interiéru není tak velkorysý jako u některých podobně velkých konkurentů včetně škodovky, tak prostě jde o velké auto, které s původní myšlenkou Mini nemá na první pohled skoro nic společného. Při testu dvou variant nového Countrymana jsem přemítal, které z původních atributů značky zůstaly. Vzhled karoserie? Ani omylem! Vždyť testovaný Countryman C z boku vypadá spíš jako Range Rover. Místo kulaté hravosti vzývá SUV nabubřelost. Jízdně? Možná tak prkenným motokárovým podvozkem, ale o hbitosti v zatáčkách nelze zejména v souvislosti s Countrymanem C psát. Nejsilnějším odkazem na původní Mini tak je kulatý středový displej se senzačně hravou grafikou.

Každý jízdní režim (lze jich mít až osm, v základní verzi tři) má svůj vlastní design, barvy, a dokonce zvuky. Zatímco v příbuzných vozech BMW podobné kreace konstruktérů působí cirkusácky, k hravé značce Mini podle mě patří. Režimy nejsou pojmenované klasicky Sport či Eco, ale také velmi kreativně: Go-Kart, Timeless, Green, Vivid či Balance.

Design a hravost přístrojové desky se mi líbí, méně už fakt, že některé funkce jsou v menu ukryté jako nápovědy v únikové hře. Při přepínání módů se například stalo, že mi testovaný Countryman C začal z ničeho nic masírovat záda. Trvalo mi dobrých deset minut, než jsem při jízdě dokázal v menu masážní funkci deaktivovat. Sedačky vůbec nejsou zrovna místo, které bych na novém Countrymanu miloval. Opěrka hlavy v testovaných sedadlech měla totiž takový tvar, že mi z ní hlava neustále vypadávala a ujížděla do stran. Volant měl u obou testovaných aut v místě úchopu tak nesmyslnou tloušťku, že jsem ho pomalu nebyl schopen obejmout. A co teprve nějaká křehká dívka s malou ručkou? A v kontrastu s ním je miniaturní ovladač na volantu sloužící k upravování vzdálenosti od nejbližšího auta při použití adaptivního tempomatu.

Na druhou stranu se u některých řešení myslelo nejen na extravagantní design, ale i praktičnost. Plošky na bezdrátové nabíjení mobilních telefonů jsou otočené směrem k šoférovi, takže může ovládat telefon, aniž by ho musel brát do ruky. Rozlišení parkovací kamery je dokonalé. Spárování telefonu s infotainmentem bleskové a jeho zobrazení na kruhovém displeji perfektní.

Nové Mini Countryman tak řidiče každou chvíli nadchne, ale také každou chvíli naštve. Rozhodně jsme se uvnitř nenudili. Druhá řada sedadel nabízí v rámci rodinných SUV podprůměrný prostor na kolena i nad hlavou, ale čtyři dospělí cestující s výškou kolem 180 cm se tu relativně pohodlně vejdou. Prostřední místo ve druhé řadě je tvrdá a nepohodlná nouzovka pro děti. Sedadla druhé řady lze sklápět v praktickém poměru 40:20:40, u verze JCW standardně a u ostatních za příplatek jsou podélně posuvná o 13 cm a mají nastavitelný sklon opěradel. Zavazadlový prostor s objemem 450 l v rámci rodinných SUV rozhodně nenadchne, ale nabídne docela velký prostor pod podlahou.

Velkou výhodu třetí generace Mini Countryman představuje pestrost pohonných jednotek. Ty označují písmena abecedy. Zájemce může mít Mini Countryman C (benzinový), D (dieselový), E (elektrický), S (sportovní), SE (sportovní elektrický) a JCW (nejnadupanější). Na výběr je z pohonu přední nápravy (C, D, E) a pohonu všech kol (S, SE, JCW). Převodovky jsou výhradně automatické.

My jsme dva týdny testovali a zároveň porovnávali základní benzinovou variantu C poháněnou benzinovým tříválcem s objemem 1,5 l a mild-hybridním systémem o výkonu až 125 kW (170 koní) s nejnadupanější benzinovou verzí JCW ALL4 poháněnou dvoulitrovým čtyřválcem o výkonu až 221 kW (300 koní). Ještě vyšším výkonem až 306 koní se chlubí úplně nejvýkonnější elektrická verze, naopak ještě slabší než základní benzin je naftová varianta s výkonem jen 163 koní.

Dlouho jsme si mysleli, že Mini Countryman C pohání nějaká slabší verze čtyřválcového dvoulitru. Všechna čest, jak kultivovaného chodu tříválce se podařilo konstruktérům dosáhnout. Díky za to patří i malému elektromotoru, který dokáže vyhladit slabší místa tříválce, takže jeho chod působí plynule. Vůbec špatná není ani jeho dynamika, nejvíc ze všeho ale potěší spotřeba, která při našem testování dosáhla pouhých 4,6 l benzinu na 100 km při ustálené rychlosti 90 km/h a 7,2 l při rychlosti 130 km/h. Nutno ale dodat, že při jízdě stylem brzda-plyn spotřeba zásadně roste, takže jsme dokázali jezdit s těžší nohou i mezi osmi až devíti litry. Výrobcem udávaných 6,2 l na 100 km lze ale v pohodě při troše snahy dosáhnout. Nejslabší stránkou motoru je dlouhá prodleva při prudkém sešlápnutí plynu - trvá fakt dlouho, než motor "chytí vítr do plachet".

To dvoulitrový čtyřválec z verze JCW je z tohoto hlediska výrazně lepší, což samozřejmě platí i o dynamice a v přímém porovnání i o kultivovanosti chodu. Na druhou stranu je ale vysoký výkon, pořádný zátah a pohon všech čtyř kol místo pouze dvou předních vykoupen výrazně vyšší spotřebou. při ustálených 90 km/h jsme naměřili 7,2 l a při dálničních 130 km/h dokonce 9,8 l. Motor je však mnohem méně citlivý na hrubé zacházení, takže při sportovnějším stylu jízdy se spotřeba obou pohonných jednotek prakticky vyrovnala.

Největší rozdíl mezi Countrymanem C a Countrymanem JCW přinesly jízdní vlastnosti. Ty byly u základní verze velkým zklamáním. SUV bylo na příplatkových dvacetipalcových kolech s rozměrem pneumatik 245/40 R20 na nerovnostech velmi tvrdé, a co mi vadilo ještě mnohem více, tak mělo tendenci na nich v zatáčkách uskakovat. Řízení při průjezdech oblouků pod plynem tahalo za ruce tak, jak už jsem to dlouho u žádného nového auta nezažil, což v kombinaci s extrémně tlustým volantem dělalo sportovnější jízdu až nepříjemnou. Navíc mi chyběla možnost řadit pádly pod volantem, převodovce jsem mohl dávat pokyny pouze plynovým pedálem.

Naopak za volantem varianty JCW jsem se královsky bavil. Jakmile jsem aktivoval sportovní režim Go-Kart a z repráků se ozvalo chytlavé "woohoo", automaticky došlo k deaktivaci stabilizačního systému a začal pekelný taneček. Ne, že by byl Countryman JCW na hrbolatých okreskách o moc klidnější než Countryman C. Neustále s sebou neklidně šil a lehce pohazoval ze strany na stranu, tahal také v zatáčkách za ruce, ale čím víc jsem mu šlapal na krk, tím víc jsem vnímal, jak se pohon všech čtyř kol asfaltu nádherně drží a poslouchá mě. Mini Countryman JCW má totiž vlastnost, která byla dříve typická pro velkou část sportovních aut - že čím více využíváte jeho potenciál, tím lépe jede. Nesmíte se jím nechat řídit, ale musíte řídit vy jeho. A ve finále mi připadal na stejných pneumatikách překvapivě i o něco pohodlnější než Countryman C.

Mini Countryman C překvapí nečekaně nízkou cenou od 874 900 korun. Říkáte si, že za mini je to až moc, ale za rodinné SUV o pět centimetrů delší než Škoda Karoq to vůbec není špatné. Posuďte sami při porovnání se srovnatelnou Škodou Karoq 1.5 TSI a BMW X1 18i sDrive. Nový Countryman C se nachází někde na půli cesty mezi cenami lidovek a prémiového segmentu. Jenže námi testovaná verze se kvůli obrovskému množství příplatkové výbavy dostala s cenou na 1,3 milionu korun a to už je na SUV velikosti Karoqu opravdu moc.

To Mini Countryman JCW ALL4 základní cenou 1 261 000 korun nepotěší. Jde o nejdražší variantu nového Countrymanu (kompletní ceník ZDE). Pořád ale vychází o dost levněji než výkonově srovnatelné BMW X1 M35i xDrive nebo Mercedes GLA AMG 4MATIC - podívejte se ZDE. Navíc popis příplatkové výbavy tady nebyl zdaleka tak dlouhý jako u Countrymanu C, takže se cena zkoušeného kusu vyšplhala necelých 1,5 milionu.

A v tu chvíli pro mne není co řešit a okamžitě bych sáhl pro Countrymanu JCW. Z mého úhlu pohledu jde o zajímavé auto pro bohatší mladé lidi s extravagantním životním stylem. Zato u Countrymanu C bych jeho cílovou skupinu definoval jen těžko. Pro rodiny je i přes relativně příznivou základní cenu drahý, a hlavně nepohodlný. Pro bohatší singles nebo páry zase s tříválcem méně charismatický a málo reprezentativní.