Tři válce, manuál a ruční brzda. Kia XCeed dokazuje, že skvělá obyčejná auta jsou stále mezi námi

Dostat do ruky na test auto se spalovacím motorem je čím dál vzácnější. A já se přiznám, že si to užívám, a to z velké části i proto, že na rozdíl od elektrických modelů na mě většina vozidel s benzínovým či naftovým pohonem nepůsobí, jako kdybych řídil velký notebook. Modernizovaná Kia XCeed s litrovým tříválcem šla navíc ještě o kus dál, testovaná verze totiž má manuální řazení a klasickou ruční brzdu - a tohle retro v novém autě si nechám líbit.

Crossover velikosti "tak akorát" je na trhu už dlouhých sedm let a aby mohl dál mezi svými sourozenci z rodiny značky Kia fungovat, musel si pořídit nový kabát. Vpředu se tedy připravte na novou masku chladiče, na - pro automobilku u posledních modelů už tradiční a zaběhlá - úzká a vertikální světla a jiný design kol.

Velké změny jsou také na zádi, ze dvou světlometů se stala lišta táhnoucí se přes celé páté dveře a vynikne i jinak tvarovaný nárazník. Auto zůstává designově primárně stejné, ale vzhledově vlastně působí jako úplně jiný model. Na první dojem bych se ani nedivil, kdyby mělo "espézetku" začínající písmeny EL.

Všechno je modernější logicky také uvnitř. Dorazil nový volant, dvouramenný a známý z ostatních současných modelů. Příjemně se drží a zanechává si tlačítkové funkce, které se při jízdě hojně využívají. Přístrojovému štítu a infotainmentu patří každému jedna 12,3palcová obrazovka s nejnovější verzí systému. Už v dřívějších modelech mi bylo sympatické její prostředí, které kombinuje černou barvu s uklidňující fialovou.

Bohužel v porovnání s naprostou modernou je systém zkrátka pomalý. Nejdříve se musí zbytečně dlouho probírat než se nastartuje a třeba při propojení se systémem Bluetooth sice po každém mém dalším příchodu do auta dál spolupracuje s chytrým telefonem, ale zatímco hudební aplikaci Spotify spouští hned, vytáčení telefonu ne.

Ale jinak cením jednoduché ovládání, dobré vyhledávání a přehlednou navigaci, u které je fajn, že při zadání cíle ukazuje také trasu vzdušnou čarou.

Klimatizace se ovládá na stejné liště jako média a navigace a panel se změní dotykem. Výborný nápad, jak ušetřit prostor a udržet přehlednost. Už dříve jsem ho v mnoha modelech značky chválil. Přesto to neznamená, že se mi běžně nestává, že místo hlasitosti si měním teplotu a naopak.

Obecně je interiér tak nějak primitivně milý a kloubí dohromady moderní vychytávky s úplnými obyčejnostmi. Mezi ně patří startování klíčem či klasická ruční brzda. V nižších výbavách dorazí i obyčejné sedačky, ale přestože nemají takřka žádné boční vedení, příjemně drží i v ostřeji projetých zatáčkách.

Ani ne 4,4 metru dlouhé auto nemá překvapivě žádné potíže s prostorem pro cestující, i dozadu se usadí dva dospěláci a nebudou vyloženě strádat. Potíže nejsou ani při vystupování a nastupování. Zavazadlový prostor poskytuje 426 litrů, podlaha má dvě výškové úrovně a nechybí dojezdové kolo. Podívejte se také na srovnání s konkurencí.

Testovaný model měl pod kapotou naprostý základ, litrový přeplňovaný tříválec T-GDI s výkonem 115 koní, točivým momentem 200 Nm a zrychlením na stovku za 11,7 sekundy. Pohotovostní hmotnost auta je jen 1,2 tuny. A když k tomu přidáme nádrž o padesáti litrech, má člověk pocit, že si čte statistiky vozu, který se vyráběl někdy před patnácti lety.

A nepatrně podobná je i jízda. Za zvuku rotujícího, ale nijak výkonného tříválce si vzpomenete na malá auta, která dříve byla všude kolem a sloužila primárně k přesouvání z bodu A do bodu B. Moderní vozy už nabízí mnoho jiných zážitků - a umí to i XCeed -, ale jízdně tomu tak vyloženě není.

Tím chci říct, že pokud z městského crossoveru chcete něco vyždímat, opíráním o plynový pedál k tomu nedojdete. Je třeba na něj pořádně stoupnout a dostat se aspoň ke třem tisícům otáček. Pak se začíná vůz celkem slušně pohybovat, do té doby je to trochu mrzutý lenoch. Ale s tím asi každý papírově počítá.

Fajn je to, že auto i při vyšších otáčkách umí být za jízdy docela tiché a obyčejná šestnáctipalcová kola zase navyšují komfort, takže celek je tím pádem pozitivní. S Kiou XCeed se jezdí každý den prostě pohodově, navíc spotřeba se dá stlačit lehce nad pět litrů.

Samozřejmě v tom nejekonomičtějším případě, na dálnici se posune mezi 7-8 litrů, protože tam je potřeba litrovou "strojovnu" trochu víc bičovat. Když se motor dostane do vyšších dálničních rychlostí, umí se tam příjemně udržet a nenutí sledovat nadměrnou žíznivost. Ale třeba taková populární česká D1, která svými tvary občas připomíná obraz EKG, donutí řidiče přemýšlet o možnostech tříválce. Projet si lehký kopec stotřicítkou na šestku se nedá, na to prostě motor nemá kapacitu.

Fakt je ten, že jsem si náš společný týden vážně užil a měl jsem najednou za volantem příjemného, normálního a dobře vybaveného auta pocit, že svět neletí tak šíleně technologicky dopředu.

A jako potenciálního majitele by mě k tomu navíc nadchlo, že okolo půl milionu si svedu pořídit spolehlivý vůz, který má například vyhřívaná přední sedadla i volant, světla s LED technologií, dešťový senzor... Zkrátka víc než by člověk mohl očekávat.

Kia xCeed možná pomalu odchází, ale odchází ve velkém stylu a s grácií. Aktuálně její cena začíná na 489 900 Kč, kompletní ceník si prohlédněte zde.