Překvapení v dlouhodobém testu: Renault Trafic nežere a jede jako pila. Odpadávají z něj ale plasty

Renault Trafic v dlouhodobém testu Autosalonu slouží jako "děvče pro všechno" - a to nejen pro potřeby televizního štábu, ale i dalších členů redakce. Převeze dvě europalety stavebnin, dá se z něj udělat hotelový pokoj, a zároveň minibus pro šest lidí. I plně naložený dokáže jezdit za osm litrů nafty. A nečekaně svižně. Větší stížnosti zatím máme jen ke kvalitě zpracování a uchycení některých plastových dílů, které nedrží na svých místech.

Redakce televizního i webového Autosalonu si vzala na roční test středně velkou dodávku Renault Trafic v povedení COMBI VAN Blue dCi 170 EDC. Že vám to označení nic neříká? Tak si ho trochu rozpitváme.

Řekněme, že jsme chtěli co nejvíce univerzální vozidlo, které by vyhovělo požadavkům televizního štábu i všech členů redakce na pomocníka s prací i dovolenou. Takže jsme sáhli po provedení COMBI VAN (Renault ho ve svém ceníku označuje také jako dvoukabina), které nabízí dost míst pro sezení i obří zavazadlový, nebo spíš nákladový prostor. Ten jsme navíc naboostovali prodlouženým rozvorem označovaným jako L2, což vzdálenost nejen mezi koly, ale i celé karoserie prodloužilo o 40 cm proti základnímu provedení. Výsledkem je auto dlouhé téměř 4,5 m, které odveze šest lidí, a zároveň se do něj vejdou dvě europalety, nebo také gigantická matrace, spousta bicyklů, či obytná vestavba.

Na co všechno jsme auto konkrétně využili, to se můžete podívat ve fotogalerii pod tímto textem. Jen namátkou - jako doprovodné vozidlo pro televizní štáb při reportáži o rekordním počtu projetých zemí elektromobilem během 24 hodin, při reportáži o cestě do Chorvatska, jako třígenerační auto na dovolenou, jako obytný vůz, jako pracanta na stavbě převážejícího palety ztraceného bednění nebo betonové dlažby, jako zahrádkářské auto převážející spousty rostlin a vzrostlých keřů...

Za dvě lavice a šest míst se vejdou nejen ony dvě zmiňované europalety, ale například několik nerozložených bicyklů, obří matrace i s peřinami nebo obytná vestavba s postelí a kuchyní. Užitečnost vozidla jsme ještě posílili tažným zařízením, na které lze například nasadit nosič na kola, když si z nákladového prostoru uděláme ložnici.

Druhá řada sedadel se dá jednoduše složit - ve smyslu položení opěradel na sedáky. Mnohem složitěji ji lze z auta i zcela vyjmout, což jsme zatím ale neudělali.

Vpředu si nemůžeme vynachválit dvousedadlo spolujezdce. Prostřední místo je ideální pro zamilovanou partnerku, když se chce tulit k řidiči, případně se dá použít i jako další nákladový prostor, protože jeho sedák lze vyklopit a schovat pod něj spoustu věcí.

Druhá řada nabízí tři plnohodnotná místa. Její největší nevýhodou pro rodinné využití je absence systému Isofix, který nenajdete ani na předních sedadlech. Pro děti jsme tak museli pořídit sedačky s poutáním na pásy.

Nejpříjemnější překvapení nám nový Renault Trafic přinesl při jízdě. Než ale přejdeme ke konkrétním zážitkům, dokončíme rozklíčování naší specifikace.

Označení Blue dCi znamená naftový motor. Nic jiného než dieselový čtyřválcový dvoulitr pod kapotou ani najít nemůžete. Existují však čtyři varianty 110, 130, 150 a 170 podle výkonu v koňských silách. Jak jste správně pochopili, disponujeme tou nejsilnější a nelitujeme ani na okamžik.

Navíc je spřažena s EDC, tedy dvouspojkovou šestistupňovou automatickou převodovkou. A i když z toho konkrétně autor tohoto článku na začátku testu velkou radost neměl, od první jízdy také nelituje ani na okamžik. Tak dokonalou spolupráci naftového čtyřválce s automatickou převodovkou, aby člověk pohledal. Kam se hrabe koncernové TDI a převodovka DSG. Spolupráce Blue dCi a EDC, to je dokonale ladící symfonie. Automat řadí přesně tak, jak mu řidič dává plynovým pedálem najevo. Popravdě, teprve teď při psaní tohoto článku, tedy po půl roce testování, jsem zjistil, že lze řadit i manuálně. Je to ale úplně zbytečné. Převodovka vybrala vždy přesně takový kvalt, jaký jsem si představoval. Při ubrání plynu okamžitě řadí směrem nahoru, při sešlápnutí citlivě podřazuje. Funguje to nejen při jízdě, ale i při popojíždění, couvání, parkování. Plynule, bez cukání. 

Motor běžel i v zimě po studeném startu hladce a kultivovaně, v běžných otáčkách o sobě nedává zvukem téměř znát. Zato zátahem?! To je síla! Po šlápnutí na plyn se dějí věci. Výrobce sice u této verze neuvádí zrychlení z 0 na 100 km, ale z praxe vím, že auto má výborný odpich z křižovatek a předjíždí se s ním lépe než s ledajakým osobákem. A to i při plném naložení. Brzdou nebudete ani na německé dálnici. Rychlost 160 km/h lze v pohodě udržet i ve všech dálničních kopcích. Maximum sice výrobce neudává, ale bude ještě mnohem výš.

Příjemné zážitky za volantem doplňuje výborný výhled z auta a přehled o dění kolem něj. Díky parkovací kameře není problém ani částečně zaplechovaná záď. Plynule naladěné řízení potěší výborným rejdem i nečekaně dobrou odezvou od kol. Odpružení je na dodávku až nečekaně pohodlné a ani vnitřní hluk není nijak tragický.

Auto sice na rozdíl od většiny konkurentů postrádá možnost pohonu všech kol, ale světlá výška 160 mm je lepší než u ledajakého SUV, a zejména v kombinaci se zimními pneumatikami si Trafic dobře poradil i s kdejakou rozbahněnou polňačkou.

Zlatý hřeb? Spotřeba paliva! Kolik byste tipovali u tak výkonné dodávky s automatem? Deset na sto? Jezdím hooodně svižně a často zcela zatížený v průměru za osm. Podle výrobce lze dosáhnout ještě o litr nižší spotřeby, čemuž pevně věřím. Při jízdě ustálenou rychlostí 90 km/h jsem totiž na šestku naměřil spotřebu lehce přes šest litrů (motor v tu chvíli točí cca 1750 otáček), při dálničních 130 km/h si řekne o devět litrů nafty na sto kilometrů (1500 otáček). Na plnou nádrž lze i svižnou jízdou ujet více než 1000 kilometrů bez dotankování.

Renault Trafic po půl roce služby v redakci Autosalonu splnil očekávání ohledně užitné hodnoty a dalece jej překonal ohledně jízdních vlastností. Nejvíc nás asi štve malá odolnost plastů v interiéru. Už nám odpadl kryt zámku pravých zadních dveří a kryt mechanismu ovládání pravého zrcátka. Drcnutí naloženou europaletou lehce změnilo polohu jednoho plastu v nákladovém prostoru. Všechny tyto díly působí lacině a málo odolně. Naopak výbornou službu odvádí podlaha z odolného plastu.

Přivítali bychom vyšší užitečné zatížení. Jakmile jsme do auta naložili maximální povolenou hmotnost lehce přes tunu, kleklo si tak, že se kola schovala do podběhů. Na jízdních vlastnostech to však kupodivu nebylo moc znát a silák motor o tom skoro nevěděl.

Vybrali jsme si nejdražší specifikaci s cenou lehce přesahující milión korun s DPH. S příplatkovou výbavou činí ceníková cena našeho auta téměř 1,1 miliónu korun. Jde o podobnou sumu jako například za o něco slabší Mercedes-Benz Vito Mixto s dlouhým rozvorem a devítistupňovým automatem. Uměli bychom si rozhodně představit u Renaultu nižší částku, ale zároveň nejde vzhledem ke kvalitám vozu o cifru vyloženě přestřelenou. Základní provedení Renaultu Trafic furgon L1H1 Blue Dci 110 startuje na 598 tisících korunách bez daně.