Poprvé za volantem Renaultu Austral. Díky natáčení zadních kol je mrštný jako malé auto

Renault neměl příliš velký úspěch se svým kompaktním SUV Kadjar. A tak to zkouší znovu s autem, které nepojí s jeho předchůdcem nic, dokonce ani jméno. Renault Austral vsadil na novou platformu, hybridní motory i legendární systém natáčení zadních kol 4Control, který z něj dělá v některých případech velmi mrštné auto. Stane se novinka respektovaným SUV? To jsme vyrazili zjistit do okolí Madridu, kde jsme Austral protáhli po dálnici i horských okreskách.

Na trhu s kompaktními SUV je těsno a to může některé modely semlít, což ukazuje neúspěch Kadjaru. Na druhou stranu je zřejmé, že je potřeba tu nějaký model mít. Australu se daří vystoupit z řady třeba nápaditým designem hrajícím si s LED-Matrix světlomety nebo obřími koly, zkoušený vůz měl obuté dvacítky! Někomu by tohle 4,5 metru dlouhé SUV mohlo z dálky připomínat škodovku, ale obrovské logo v masce chladiče a typická brzdová světla vložená do pátých dveří dávají jasně na srozuměnou, o jakou značku se ve skutečnosti jedná. Dobrým krokem je i výbavové provedení Esprit Alpine, které odkazuje na sportovní značku pod křídly Renaultu, jež před nedávnem vstoupila i na český trh.

Když jsme na jaře letošního roku řídili elektrický Megane E-Tech, bylo nám jasné, že se jeho povedená palubní deska rozšíří i na další modely. A ejhle, po nastoupení do Australu se naše předtucha potvrdila. Interiéry jsou si podobné jako vejce vejci. Jistě, hranatý volant nemusí být po chuti každému, ale masivní středová obrazovka s integrovanými aplikacemi Googlu je velmi dobrý krok. Konečně něco funguje stejně rychle, jako náš chytrý telefon v kapse. Austral nicméně přidává jeden specifický detail – posuvnou opěrku na pravou ruku, díky které se lze pohodlně za jízdy strefovat do dotykového displeje. Konečně to někoho napadlo! Posouvání opěrky má navíc i další praktický důvod, ukrývá se pod ní velká kapsa na cokoliv, na jejím vrchu pak najdeme plochu pro bezdrátové dobíjení telefonu, který tak máte pořád na očích.

Verze Esprit Alpine posádku hýčká i dalšími detaily. Lahůdkou je Alcantarou vystlaná spodní část volantu, stejně tak vršek palubní desky. Stropnice v našem voze byla černá, což je také pěkný detail, na který se občas zapomíná. A pak ta sedadla! Nabízí široké možnosti nastavení, jsou z pěkné a očividně odolné látky a mají vynikající boční vedení. Detailem navrch je už jen logo verze vyšité v hlavové opěrce. Interiér Renaultu Austral je tedy pohledný, komfortní a slibuje, že zřejmě dlouho vydrží bez pazvuků a znaků opotřebení.

Vůz změříme až při testu v Česku, nicméně kabina působí prostorně. V druhé řadě jsme neměli problém před koleny, nad hlavou to ale bylo jen tak tak. Může za to částečně i velké střešní okno, které potřebuje o něco snížený strop. Variabilitě auta přispívají podélně posuvná zadní sedadla, která umožní rozšířit kufr z 500 až na 575 litrů objemu. U variant s full-hybridním pohonem je ale potřeba počítat s menším objemem 430, respektive 555 litrů.

Jak to vypadalo na palubě testovaného vozu se můžete podívat v přiložené fotogalerii:

Sázka na novou platformu CMF-CD se vyplatila, Renault mohl pod kapotou Australu vložit celou paletu motorů. Diesely sice chybí, ale k mání bude hned několik verzí mild-hybridních benzinových jednotek a dvě full-hybridní. Hybrid do zásuvky ale nebude. Přestože přijdou full-hybridy na trh jako poslední motory pro Austral, vyzkoušeli jsme na španělských silnicích právě ty. Tedy konkrétně E-Tech 200, jehož základem je pro hybridní pohon speciálně vyvinutý tříválec s objemem 1,2 litru. Má přímý vstřik, turbo s proměnnou geometrií nebo rozvody řetězem. Má výkon 96 kW a pojí se s elektromotorem o síle 50 kW (146 kW / 199 k v kombinaci), kterému dodává energii baterka s kapacitou 1,7 kWh. Systém pracuje ve 400V síti a slibuje kombinovanou spotřebu 4,6 litru na 100 km.

My jsme při projíždění klikatých okresech v nadmořské výšce převyšující Sněžku dosáhli na 7,5 litru. Chtěli jsme si ale prověřit, jak hybrid spolupracuje se zajímavou automatickou převodovkou, která má dva stupně pro elektrický a čtyři pro spalovací motor. Systém umožňuje vybírat z několika jízdních režimů, které ovlivňují jeho chování, lze si samozřejmě také detaily nastavit individuálně. Páčkami pod volantem si řidič volí několik úrovní rekuperace, kterou pak lze částečně používat místo brzd. To jsou dobré předpoklady k tomu, aby bylo auto svižné a zároveň ekonomické.

Motor je skvěle odhlučněn, jen stěží jsme postřehli chvíli, kdy se elektřina, se kterou se vždy startuje, přepínala na spalovací pohon. Auto umí jet na proud klidně i ve 120 km/h, navíc nám přišlo, že poměrně dlouho, což je u full-hybridů nezvyklé. Podle palubního počítače jsme v prvním úseku na trase Madrid – San Idelfonso dlouhé 170 km jeli 57 km čistě na elektřinu. To je skoro třetina cesty, měst přitom na cestě bylo minimum, šlo spíš o dálnici a malé zatočené silnice.

Ze spolupráce hybridu s převodovkou jsme ale příliš nadšení nebyli v momentě, kdy jsme potřebovali předjíždět. Pokud jsme měli mírně sešlápnutý plynový pedál kolem rychlosti 80 km/h, a pak silně přidali, převodovce trvalo velmi dlouho, než vyhodnotila situaci a zachovala se správně. To způsobilo opravdu velkou prodlevu, takže jsme dokonce museli poprvé předjíždění vzdát. Prodleva přitom není tak velká při prudkém rozjezdu z nízké rychlosti, jako právě při potřebě dynamiky ve vyšších rychlostech. Jistě, hybridy mívají tyto potíže, ale Renault Austral má zdaleka největší prodlevu, jakou jsme kdy zaznamenali. „Zřejmě se bude chování systému v tomto případě ještě upravovat,“ ubezpečil nás po kritice produktový manažer Renaultu Austral Miroslav Dvořák. Doufejme.

Podívejte se na následující video, které jsme natočili během testovací jízdy. Je na něm vidět velká prodleva při akceleraci z 90 km/h v komfortním režimu se zapnutým spalovacím motorem:

Tím ale kritika na Renault Austral musí skončit. Tohle auto má totiž dokonalý podvozek. Tedy jeho full-hybridní verze, která dostala zadní víceprvkovou nápravu s hliníkovými díly. Nejenže je podvozek velmi tichý a přispívá tak k celkovému klidu na palubě, ale navíc z Australu dělá o poznání dospělejší auto, než jakým byl Kadjar. Nekymácí se, neposkakuje, naopak je jistý v zatáčkách a stabilní ve vysokých rychlostech. A ke všemu je velmi komfortní a to i přes 20“ kola. Škoda, že mild-hybridy budou jezdit s levnější torzní příčkou.

Jen pro full-hybridy je také vyhrazen systém natáčení zadních kol 4Control. S tím Renault proslul už v dobách Laguny Coupé a tady funguje ještě líp. Zadní kola se v nízkých rychlostech natáčí proti směru předních kol (do 5 stupňů), ve vyšších s nimi o 1,2 stupně. Způsob natáčení se mění podle zvoleného jízdního režimu a zátěže, přibližně kolem 60 až 80 km/h. To dělá z kompaktního SUV velmi mrštné auto, které se dokáže proplétat garážemi a malými uličkami stejně jako malé Clio. Cítit to bylo i na španělských serpentinách, do kterých se Austral vrhal opravdu ostře. To ještě podtrhovalo řízení bez sebemenší středové vůle, stačilo tedy pohnout volantem a auto už řezalo zatáčku. Systém spojený navíc s velmi aktivním posilovačem má ale i svou nevýhodu – hůř se u něj předvídá limit, a tak vás o nadcházející nedotáčivosti neinformuje auto pohybem, ale nastupujícím hvízdáním pneumatik.

I proto si po prvních 300 kilometrech za volantem Renaultu Austral myslíme, že full-hybridní verze bude ideálním vozem pro ty, kteří vsadí na úspornou a pohodlnou jízdu a užijí si obrovské množství moderních technologických „vychytávek“. Ti, kteří by preferovali spíš auto s chováním běžného osobního vozu, ať si raději počkají na mild-hybridní motory. Snad ani ne s CVT převodovkami, k mání totiž bude i šestistupňový manuál. Jsme si jistí, že je Austral potěší i přes chybějící víceprvek. První mild hybridní vozy se objeví na českých silnicích na jaře příštího roku, full-hybridní verze přijdou až později, v létě.