Má pár dětských nemocí a stojí jako byt v Praze. Přesto je Aston Martin DB12 automobilovým skvostem

Mezi prvními novináři v Česku jsem měl možnost vyzkoušet Aston Martin DB12. Novinka vznikla k 110. výročí značky a přináší řadu velkých inovací. Oproti předchozímu modelu DB11 má menší, ale výkonnější motor, přepracovaný podvozek a kvalitněji zpracovaný interiér. Jaké další inovace Aston Martin přivezl a jak se nové super GT chová na českých silnicích?

Než se ale vrhneme na mé první dojmy z DB12, pojďme se podívat na zoubek samotné značce. Aston Martin má mezi motoristy jedinečné renomé - neexistuje snad nikdo, kdo by tradiční britskou automobilku neměl rád. Ta si díky filmové sérii James Bond vydobyla takřka nesmrtelnou pověst a stala se symbolem elegance, luxusu a výkonu. Nicméně auta s křídly na kapotě to neměla v poslední dekádě vůbec jednoduché a už několikrát byla takřka před krachem.

Naštěstí společnost z Gaydonu před třemi lety získala nového investora – kanadského miliardáře Lawrence Strolla, díky kterému se znovu postavila na nohy a zároveň začala závodit ve formuli 1. Strollovi se navíc povedlo protlačit modely Aston Martin DBX a Vantage do role Safety caru a Medical caru F1 a tím je znovu dostal do povědomí milionům lidí. Z nevýrazného hráče na trhu se tak stal plnohodnotný soupeř konkurující Maserati, Bentley, Porsche či Ferrari.

Má se ale konkurence čeho obávat? Rozhodně má, jelikož nový Aston Martin je tu, a má co nabídnout. Dlouho očekávaný model DB12 totiž přijíždí s novou technikou, díky které je super „GTčko“ ještě rychlejší, ovladatelnější a schopnější. Britové vyměnili původní legendární dvanáctiválec za menší dvakrát přeplňovaný motor V8 4.0 litru z dílny Mercedesu. Ten je výrazně lehčí a dokáže ze sebe vymáčknout až 680 koní a 800 Nm točivého momentu. To je dostatečný výkon k tomu, aby model DB12 se zadním pohonem zrychlil z 0 na 100 km/h za 3,6 sekundy a mohl jet maximální rychlostí až 325 kilometrů za hodinu.

Evoluce proběhla i mimo motorový prostor. Aston Martin zapracoval i na podvozku. Ten je osazen tužšími stabilizátory a novými adaptivními tlumiči. Vývojem prošel také elektronicky ovládaný samosvorný diferenciál či systém kontroly trakce. Nezapomnělo se ani na výkonnější brzdy, které je možné obohatit o karbon-keramické kotouče s vyšší odolností a úsporou hmotnosti až o 27 kilogramů. Na papíře to vypadá, že by DB12 měla jezdit výrazně lépe než předchůdce. Tak to pojďme zjistit.

Jelikož je Aston Martin DB12 opravdu exkluzivní zboží, měl jsem ho půjčený pouze na jeden den. Avšak stále to bylo dost času k tomu, abych se do auta zamiloval. No, upřímně k tomu stačilo přesně pět minut, a to jsem Aston Martin ani nemusel řídit. Stačilo se na něj pouze dívat...

Design nového „GTčka“ je zkrátka kapitola sama o sobě. Jen se na tu krásu podívejte sami. Britská automobilka nezklamala a opět stvořila umělecké dílo na čtyřech kolech. Model DB12 si zachoval tradiční prvky svých předchůdců a pouze je přenesl do moderní doby. Zcela upřímně mi při pohledu na novinku spadla brada. Uchvátila mě dynamická silueta s výraznou splývavou zádí, na kterou krásně navazují upravené zadní světlomety. Aston Martin DB12 zkrátka vypadá nesmírně elegantně, ale zároveň působí agresivně a sportovně – jako kdyby se atlet oblékl do luxusního smokingu.

To samé se dá říci o interiéru, kterému vévodí prvotřídní materiály a moderní technologie. Na laciné plasty rovnou zapomeňte, kabina je samá kůže a karbon. I když se ale DB12 řadí mezi nejmodernější modely značky, má na své palubě značný počet tradičních ovladačů na ovládání ventilace, médií, jízdních režimů a dalších funkcí vozu, díky čemuž stále působí analogově.

Nicméně částečné digitalizaci se Aston Martin přeci jen nevyhnul. Dominantou „snobské“ palubní desky je totiž 10palcový displej s novým multimediálním rozhraním, kterému sekunduje plně digitální přístrojový štít. No a tady musím britskou ikonu poprvé zkritizovat, jelikož samotná funkčnost a ovladatelnost infotainmentu je bez nadsázky špatná.

Systém se zasekává, prostředí je nepřehledné, vše je napsané malinkým písmem, které při jízdě v podstatě nelze přečíst a ani samotná grafika mě nijak neuchvátila. V tomto ohledu má Aston Martin ještě co zlepšovat. Mám ale informace, že systém má projít velkou aktualizací, která by aspoň část těchto problémů měla vyřešit. Tak snad se to povede!

Je ale nutno podotknout, že na tyto nedostatky jsem po nastartování motoru okamžitě zapomněl. Protože to, jak DB12 jezdí a jaký má osobitý charakter, zcela zastiňuje veškeré nedostatky spojené s elektronikou. I když má ručně skládaná pohonná jednotka z dílny Mercedesu o čtyři válce méně, je výrazně živější a schopnější než předchozí přeplňovaný dvanáctiválec. Díky tomu, že je osmiválec kompaktnější a lehčí, auto působí více agilně a extrémně dravě.

Ovšem když jsem seděl za volantem, tak mi vlastně došlo, že mi charakter motoru vůbec nesedí k samotné povaze Aston Martinu DB12. A to hned z několika důvodů. Luxusní GT je vybaveno adaptivním podvozkem, který je paradoxně velmi komfortní a skvěle pohlcuje nerovnosti. Zároveň karosérie auta je elegantní a noblesa z ní doslova vyzařuje. A to jsou faktory naprosto stvořené pro ten starý vznešený vidlicový dvanáctiválec o objemu 5,2 litru, který se vyznačuje svým sametovým chodem.

Britové se ale rozhodli, že motor V12 patří výhradně pod kapotou modelu Vanquish, a že DB12 bude mít kompaktní osmiválec s výrazně sportovnějším duchem. A výsledek je zvrácený. Samozřejmě v tom dobrém slova smyslu. Ve standardním režimu GT umí být i tento agregát velmi kultivovaný a pod maskou elektronických asistenčních systémů i klidný, nicméně když jsem pomocí středového otočného ovladače nastavil režim Sport+ a začal jsem hnát všech 680 koní na zadní nápravu, přetvářka šla stranou. Přirovnal bych to tomu, jako by si vždy galantní James Bond v kvádru šňupl kokain a začal se chovat jako nespoutaný šílenec.

Pohonná jednotka je zkrátka nekompromisní sportovní náčiní a řidiči svou dynamikou doslova bere dech. Zároveň má návykově chuligánský charakter, který jsem si okamžitě zamiloval. Naštěstí i přes svou dravost a brutální výkon není motor vyloženě zákeřný, a to hlavně díky skvěle fungující kontrole trakce, která zaručuje, aby se těch 680 koníků nesplašilo. Zároveň úroveň trakce je nastavitelná v osmi stupních, tudíž si ji můžete v průběhu jízdy konfigurovat podle potřeby. To je věc, která se mi opravdu líbí.

Chování nové pohonné jednotky jsme rozebrali, myslím si, do podrobna. Samozřejmě bych tu o ní mohl napsat dalších tisíc slov, ale nový Aston Martin DB12 už není jen o motoru. Inženýři si vzali na paškál podvozek a výrazně vylepšili jízdní vlastnosti luxusního sporťáku. To znamená, že model DB12 je první opravdu schopný člen z rodiny „DB“. Jezdil jsem s generacemi DB9 i DB11, a ani jedna mě jízdou vyloženě nenadchla. Chováním na silnici mi připomínaly nadupaná americká auta - mají skvělý motor, ale nejsou to sportovní vozy.

To už je ale minulost, jelikož novinka se díky aktivním tlumičům, stabilizátorům, nižší hmotnosti, lepšímu rozložení váhy a tužší konstrukci naučila příkladně zatáčet. Lehčí předek má za následek to, že se Aston Martin lépe stáčí do zatáček, má velmi skvělý grip a chová se při jízdě na limitu čitelně. V zásadě jezdí dost podobně jako kompaktnější Vantage. Akorát s tím rozdílem, že vám na českých okreskách díky pohodlnému podvozku nepřeráží všechny kosti v těle.

Vlastně jediné, co bych v rámci jízdních vlastností mohl novince vytknout, jsou brzdy. I když mnou testovaný kousek byl vybaven příplatkovými karbon-keramickými kotouči, brzdový systém měl tendenci po chvíli ostré jízdy vadnout, což je u auta s relativně nízkou hmotností (1,7 tuny) poměrně zvláštní.

Pokud bych to měl shrnout, tak podle mého názoru je nový Aston Martin DB12 tím nejlépe jezdícím „DéBéčkem“, které kdy vyjelo z továrny. Má sice pár dětských nemocí, nicméně věřím, že problémy s multimediálním systémem i s brzdami se brzy vyřeší a z novinky se tak stane dokonalé kupé.

Protože jinak je nový Aston naprosto unikátní stroj, do kterého je takřka nemožné se nezamilovat. Ovšem abyste si takovou lásku mohli na vlastní kůži užít, bude vás to stát nemalé peníze. Konkrétně 6 milionů korun, a to bez příplatků.