Když máte hodně velkou rodinu. Toyota Proace Verso nabízí 5,3 metru pohodlí i slušnou výbavu

Na začátku vypadala spolupráce Toyoty s koncernem Stellantis poněkud kostrbatě. Nějak jsme nechápali, proč má potřebu mít dodávku, která je naprosto stejná jako francouzské modely, jen s jiným logem. To platilo zejména pro předchozí generaci Toyoty Proace. Ta aktuální je ale úplně jiné kafe, vzhledem i výbavou. Navíc se zdá, že tahle dodávka s japonským logem toho teď mezi ostatními sourozenci nabízí za svou cenu nejvíc. I to jsme zjistili během týdenního testu.

Trojčata postupně prošla faceliftem, a tak teď narazíme na nový Citroën Jumpy, Peugeot Traveller a právě i Toyotu Proace Verso. Ta dostala ze všech asi nejvýraznější široce otevřenou masku chladiče s rámečkem na značku uprostřed, kterou lemují jakoby kovové lišty. Nové světlomety se skládají z diodových pásků dole i nahoře, „čumák“ je ovšem hladký. Aktuálně je na výběr pět barevných provedení, námi testované „EDU Zelená terénní“ je podle nás nejslušivější a vozu dodává jakýsi punc decentního luxusu.

Auto si můžete v „lidském“ provedení Verso vybrat ve dvou délkách karoserie, s tím, že L1 se vejde těsně pod pět metrů (4959 mm) a testovaná L2 je naopak výrazně dlouhá. Naměříte jí 5309 mm. Cenový rozdíl je v podstatě zanedbatelných 30 tisíc korun, a tak bychom se opravdu rozhodovali jen na základě toho, zda tak velký vůz skutečně využijete. Pohybovat se s ním po městě a parkovat na nejrůznějších místech může být pro řadu řidičů až stresující. Výhodou je ale logicky pořádná porce prostoru navíc.

Podobně zásadní je také konfigurace sedadel. Vždy budete mít tři řady, ale míst bude šest, sedm, osm nebo devět. Podle toho se mění také uspořádání, přičemž třeba šestimístná výbava VIP přináší každé jednotlivé sedadlo, zatímco v devítimístném kombi budete sedět namačkaní jako na výletě školním autobusem. V našem případě bylo rozmístění jasně dané, rodinná výbava Family má uspořádání 2+3+3.

Sedadla jsou samozřejmě posuvná v kolejnicích, je možné je sklápět nebo vyjmout. Jen pozor na fakt, že i když jsou všechna opěradla sklopná samostatně, ve druhé a třetí řadě jsou střední a levé místo spojeny do bloku jako lavice, což přináší náročnější manipulaci. Z tohoto hlediska není úplně potřeba psát o prostoru, v prodloužené verzi platí, že každý bude mít před nohami velké množství místa a nebo se posune dle libosti.

Rád bych vyzdvihl ještě několik praktických detailů, které jsou u Toyoty Proace Verso opravdu promyšlené. Jak bývá u užitkových vozů zvykem, mají držáky na nápoje integrované do palubní desky hned vedle A-sloupku. Stalo se z toho ale také dobré místo na odložení mobilního telefonu. To Toyota reflektovala, a tak je držák teď hranatější s vykrojeným prostorem tak, abyste si mohli telefon pohodlně odložit a vidět i jeho obrazovku.

Praktická je i přihrádka na bezdrátové nabíjení, i když můj telefon se v ní docela přehříval a tak jsme tohle místo střídal s tím u A-sloupku. Palubní deska je totožná s ostatními sourozenci, což je také výhoda. Třeba proto, že auto dostalo po faceliftu nový zábavní systém, který doplňuje jedno důležité tlačítko – pošle vás k zástupcům vybraných funkcí vozu, mezi které patří možnost vypnout nejen povinné pípání při překročení rychlosti, ale třeba i start-stop, sledování únavy řidiče a další asistenty.

I když je Android Auto nebo Apple CarPlay bezdrátový, stále existuje ještě možnost nabíjet zařízení přes USB-C. Toyota pak má připraveny konektory i pro cestující v dalších řadách. Trochu zvláštní je jen přepínání zobrazení displeje v přístrojové kapličce, jeho tlačítko najdete vlevo na palubní desce. Vyhřívání volantu se nachází pak dokonce vlevo dole, kde není z místa řidiče moc dobře vidět, to je trochu hřích proti ergonomii.

Naopak pochvalu si zaslouží ještě dva detaily. Jde o sklopné stolky pro cestující v druhé řadě, které jsou na rozdíl od většiny jiných obdobných vozů umístěny na horní části zad opěradla a mohou se tak sklápět směrem dolů, nikoliv nahoru. To je dobře proto, že pak nekolidují s nohama cestujících, ti si navíc o ně netlučou koleny, když jsou stolky zavřené. Praktická je i možnost otevřít okno pátých dveří, to když chcete do kufru hodit jen něco menšího nebo lehkého. Jen si musíte dát pozor, abyste se o dveře při této činnosti neušpinili.

Toyota Proace Verso se v obou délkách nabízí s naftovým čtyřválcem se dvěma výkony, tedy 106 a 132 kW. Slabší se pojí se šestistupňovým manuálem, silnější pak s osmistupňovou automatickou převodovkou. Tuto variantu jsme testovali my, se zkoušenou výbavou Family vyjde na něco málo přes 1,2 milionu korun, což není oproti slabší variantě tak zásadní rozdíl. Jde o 76 tisíc korun navíc. Kompletní ceník Toyoty Proace Verso L2 najdete v našem katalogu.

Pohonnou jednotku je nutné pochválit za velmi příjemný chod. Od rodinné úpravy jinak užitkového vozu jsem ani nečekal tak tlumený projev. Svůj podíl na tom má samozřejmě i dobrá izolace kabiny. To ostatně platí také v případě podvozku. Jednotka je s automatem dobře sladěná, v podstatě zařadíte D a můžete na něj zapomenout, což je ideální. Nepočítejte ale s výraznou mrštností, rozjezdy jsou přece jen vlažnější, dynamika zrychlení ve vyšších rychlostech je také spíš průměrná. Vůz váží 1700 kg.

Toyota by měla většinu života trávit pod zátěží, zejména v tomto prodlouženém provedení. Proto jsme vyrazili na delší cestu, která zahrnovala město, okresky i 150 kilometrů po dálnici hned v sedmi lidech. Všichni se samozřejmě pohodlně vešli. Konečná spotřeba přitom byla 9,6 litru nafty na 100 km, což je velmi dobrá hodnota, i když výrazně vyšší než v tabulce. Také nás ale bylo na palubě hodně. Díky 69litrové nádrži se přesto dá na jedno natankování ujet přes 700 kilometrů.

Další zásadní pochvala musí mířit za podvozkem. Ten je vyloženě komfortní a dobře se doplňuje s rozvážnou a plynulou jízdou. Toyota nehoupe, ale umí zjemnit řadu hrubostí, které vás na českých silnicích potkají. Na delších cestách proto budete méně unavení, což je u takového typu vozu jednoznačně žádoucí.

Velikosti odpovídá samozřejmě i řízení. To s faceliftem dostalo výraznější účinek posilovače, působí tedy lehčeji. Převod je hodně dlouhý a pokud za volant Toyoty Proace Verso přesednete třeba z běžného hatchbacku, budete si připadat jako v autobuse. A on to vlastně takový malý autobus je. V dobrém slova smyslu.

Toyota Proace Verso patří k těm vozům, které jsou zaměřeny hlavně na hodně prostoru. Nezapomněla ale ani na praktické detaily a příjemné svezení. Na palubě možná nepůsobí tak kvalitně jako Volkswagen Multivan nebo tak futuristicky jako Hyundai Staria, je ale nejdelší, má výkonnější diesel a Staria už dokonce na naftu zanevřela. Jak je na tom Toyota Proace Verso při srovnání právě s touto konkurencí, na to se můžete podívat v našem porovnávači, stačí kliknout na tento odkaz.