Byl to jeden z nejotravnějších momentů při cestě na hory. Překročit hranici z Německa do Rakouska a rázem se z neomezené rychlosti přeorientovat na maximum 100 km/h. Prý kvůli ekologii. Jenže jak se ukazuje, přínos tohoto omezení je sporný. A tak ho teď rakouské úřady ruší. Kromě této dobré zprávy, jsme během uplynulého týdne přinesly řadu dalších. Včetně toho, že nová Dacia Bigster s hybridním motorem pod kapotu se náramně povedla. Zjistili jsme to, když jsme s ní jezdili mezi prvními novináři v okolí Marseille.
Nejdostupnější škodovka z přelomu nového tisíciletí asi nikdy nebude vyhledávaným sběratelským artiklem, avšak i přesto se na dnešním trhu s ojetinami objevují kousky zajímavější než většina ostatních. V tuzemských inzercích právě můžete narazit na až neuvěřitelně zachovalou modrou Fabii v už téměř nedostupném stavu nového vozu, abyste v příštím roce mohli oslavit její dvacetiny.
Za necelých 300 tisíc korun si můžete koupit modrou Škodu Fabia, která mladoboleslavskou továrnu opustila v roce 2006 a do dnešních dnů ujela jen 2075 kilometrů! Je tedy vhodná pro všechny zájemce, co chtějí sbírat moderní škodovky a hledají bezchybnou Fabii. Už ji v českých inzercích sledujeme delší dobu a překvapuje nás, že ji zatím neuzmulo ani oficiální muzeum automobilky do své sbírky.
Jeli jste na dovolené v zahraničí příliš rychle? Dopustili jste se obzvláště závažného dopravního přestupku? Přišli jste o řidičský průkaz na minimálně tři měsíce? Navzdory tomu všemu jste však mohli nadále legálně řídit ve všech zbývajících zemích Evropské unie. Jen bylo samozřejmě nutné se po dobu zákazu řízení vyhýbat konkrétní zemi, kde byl prohřešek spáchán.
Jakkoliv tato praxe vyhovovala všem hříšníkům, byla ze své podstaty skutečně trochu postavená na hlavu. Dostat zákaz řízení totiž není jen tak a předchází mu výrazné porušení pravidel silničního provozu. Aktuálně je stav takový, že řidič, kterému byl například v Itálii uložen zákaz řízení, může dál vesele jezdit ve své domovské zemi i ve všech ostatních státech EU - jen se musí po dobu zákazu vyhýbat Itálii, s čímž se dá většinou nějak přežít.
Dacia Bigster sdílí s Dusterem stejnou platformu CMF-B, je ale výrazně větší. A to o tolik, že se ze začátku mluvilo o tom, že bude k mání i jako sedmimístná. „Tuhle roli ale tu jednoznačně zastává Jogger, v kategorii SUV-C je o třetí řadu sedadel jen minimální zájem. Proto je Bigster vždy pětimístný,“ řekl Autosalonu Zdeněk Grunt, ředitel českého zastoupení Dacie a Renaultu, který nás na akci doprovázel.
Bigster je o 227 mm delší než Duster, je také o pět centimetrů vyšší, oba vozy jsou stejně široké. Bigster dostal také delší rozvor. Oba vozy jsou ale na první pohled pro laika zaměnitelné. Tedy pokud se na ně dívá třeba zpředu. Boční pohled už prozradí o hodně větší auto. Záď je pak zase dost podobná.
V poslední době se opět mezi čerpadláři rozhořely spory o tom, zdali nedochází k pokřivení konkurenčního prostředí v případě sítě čerpacích stanic EuroOil, která je vlastněna státním podnikem ČEPRO. Zatímco v drtivé většině případů u nás natankujete naftu se zhruba sedmiprocentním podílem biosložky a benzin označený E10 s desetiprocentní příměsí, u zmíněné sítě pump je možné koupit paliva s nižší, popř. vůbec žádnou biosložkou.
Jak to, že má tedy EuroOil přístup k palivům bez biosložky? Je to z toho důvodu, že přes sklady Správy státních hmotných rezerv proudí paliva bez biosložek a kvůli nutné neustále probíhající obměně těchto rezerv se tato paliva následně dostávají právě do sítě EuroOilu. Přitom smlouvu o skladování paliv ze státních hmotných rezerv může uzavřít kdokoliv, kdo splní potřebné podmínky. Aktuálně to je kromě Čepra třeba i Unipetrol.
Nová vláda ve Štýrsku se už před loňskými volbami vyjádřila, že pokud zvítězí ve volbách, zahájí hloubkové šetření pro přezkoumání smysluplnosti těchto ekologických rychlostních omezení na svých dálnicích. V tomto regionu jsou to zejména dálnice A2 směrem do Maďarska a Pyhrnská dálnice A9, kde se rychlostní limit na 100 km/h objevil už v roce 2006. Německý magazín Auto Motor und Sport uvádí, že by se to mělo dotknout až 94 kilometrů dálnic.
Zásadním zjištěním nejnovější studie je, že od roku 2020 podle rakouských úřadů nedošlo k překročení emisních limitů škodlivin. Dalším problémem aktuálních omezení je i skutečnost, že s dnešními opatřeními ani nejde dosáhnout přísnějších norem, které bude Evropská unie vyžadovat od roku 2030, protože v současnosti nejsou zkrátka dosažitelné.
