Čerpací stanice mohou prodávat kvalitnější paliva bez biosložky. Většina z nich ale nechce

Situace ohledně biosložek, které se musí „povinně“ přimíchávat do paliv prodávaných koncovým uživatelům, vypadá sice na první pohled jednoduše, ale jak už to tak bývá, při detailnějším zkoumání se i zde objevuje řada nepřesných interpretací. Jednou z nich je obecně rozšířená teze, že čerpací stanice musí prodávat výhradně paliva s odpovídajícím podílem biosložky tak, aby dostály své povinnosti snižování emisí. Není to tak úplně pravda.

V poslední době se opět mezi čerpadláři rozhořely spory o tom, zdali nedochází k pokřivení konkurenčního prostředí v případě sítě čerpacích stanic EuroOil, která je vlastněna státním podnikem ČEPRO. Zatímco v drtivé většině případů u nás natankujete naftu se zhruba sedmiprocentním podílem biosložky a benzin označený E10 s desetiprocentní příměsí, u zmíněné sítě pump je možné koupit paliva s nižší, popř. vůbec žádnou biosložkou.

Jak to, že má tedy EuroOil přístup k palivům bez biosložky? Je to z toho důvodu, že přes sklady Správy státních hmotných rezerv proudí paliva bez biosložek a kvůli nutné neustále probíhající obměně těchto rezerv se tato paliva následně dostávají právě do sítě EuroOilu. Přitom smlouvu o skladování paliv ze státních hmotných rezerv může uzavřít kdokoliv, kdo splní potřebné podmínky. Aktuálně to je kromě Čepra třeba i Unipetrol.

Možné narušení tržního prostředí bylo už předmětem vyšetřování ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jelikož však úřad nezahájil ve věci správní řízení, je zřejmé, že nenašel možné narušování tržního prostředí z důvodu aktuálního nastavení výjimky i faktické situace na trhu.

Palivo bez biosložky však může u nás prodávat jakákoliv čerpací stanice. Záleží ale na její strategii k plnění legislativních cílů. Nikde totiž není uvedeno, že biosložka musí být součástí každého prodaného litru paliva, ale pro prodejce je důležité splnit celkový stanovený cíl za rok.

Nejjednodušší cesta je sice přimíchávání biosložky do paliva, ale není to cesta jediná – lze třeba jako kompenzaci kupovat emisní certifikáty. Jenže to je dražší. Většina prodejců tak přimíchávání biosložky preferuje, protože jim to zajišťuje ekonomicky uspokojivé výsledky. To, že by motoristé chtěli raději tankovat kvalitnější palivo bez obsahu dalších složek, je tak bohužel vedlejší.