Přemotorovaná monstra rallyové skupiny B vzbuzovala husí kůži. Za jejich koncem stojí tři tragédie

Pohon všech kol, až 600 koní výkonu, na stovce za 2,5 sekundy. Řeč není o současné supersportovní produkci, ale o 40 let starých rallyových speciálech legendární skupiny B, která dodnes fascinuje nejen fanoušky motorsportu, ale i laiky, kteří při shlédnutí dobových videí rychle pochopí, že tato forma motorsportu byla skutečně výjimečná. Žádný strom však neroste do nebe, a tak se i toto zlaté rallyové období dočkalo svého hořkého konce. V roce 1986 se na rychlostních zkouškách odehrály dvě tragédie, které zapříčinily ukončení vývoje a nasazování vozů skupiny B. 

Plyn na podlaze, burácející motor, oblaka prachu, ale samotné auto není vidět. Teprve na poslední chvíli se rozestupuje dav uhranutých fanoušků, kteří leckdy jen o milimetry stihnou uskočit před rozběsněným monstrem. „Za takových podmínek mohu jezdit jen v případě, že diváky vnímám jako zeď, nikoliv jako lidi,“ komentoval šílenou situaci kolem tratě legendární Walter Röhrl.

Jenže právě kulisa neukázněných diváků se stala nedílnou esencí rallyové éry let 1982 až 1986. Když na počátku 80. let dnešní FIA (tehdy FISA) výrazně uvolnila pravidla pro tovární speciály, asi jen málokdo si dovedl představit, jak výrazně se skupina B zapíše do historie světového motorsportu. Zatímco v sezoně 1982 byly na startu jen tři vozy Alpine-Renault, už od roku 1983 se tato kategorie naplno rozjela. Na start skupiny B se postavily legendární stroje jako třeba Lancia 037 Rally, Audi Quattro nebo Renault 5 Turbo. Stranou nechtěly zůstat ani další značky, jako třeba Peugeot se svým vozem 205 T16.

Lehké speciály s ohromujícím výkonem a pořádnou trakcí díky pohonu všech kol předváděly na rallyových tratích doposud nevídanou show. I Walter Röhrl, který patřil k k několika málo jezdcům, kteří se dokázali s těmito auty sžít, říkal, že vozy skupiny B jsou svou rychlostí a schopnostmi na hraně, možná až za hranou, toho, co je člověk za volantem schopen zvládnout. Řízení těchto strojů bylo mimořádně náročné nejen fyzicky, ale i mentálně. Spolu s davy neukázněných fanoušků tak postupně vznikal nebezpečný mix, u kterého byla jen otázka času, kdy vybuchne... 

Jakkoliv za volanty usedaly legendy, jako byli například Juha Kankkunen, Stig Blomqvist, Markku Alén, Miki Biasion,Timo Salonen, či Michèle Moutonová, která jako jediná žena tehdy dokázala potrápit své mužské konkurenty, nedalo se úplně předejít vážným nehodám. Velkou měrou za to byla zodpovědná nedisciplinovanost diváků, kteří často vlastně jen vytyčili jakýsi koridor, kterým se vozy na plný plyn řítily.

Na druhou stranu je však nutné uvést na pravou míru fakt, že za skutečným koncem skupiny B stojí vlastně jen tři, byť tragické nehody. Poměrně často se totiž v souvislosti s vozy skupiny B objevují formulace vzbuzující dojem, že tragédie byly na denním pořádku a mrtví či zranění se počítali po desítkách. Ve skutečnosti byl pro tyto výjimečné stroje osudným rok 1986, jakkoliv již o rok dříve zahynul po nárazu do stromu Attilio Bettega a samotní závodníci začali upozorňovat na to, že jsou auta přemotorovaná, rychlostní zkoušky příliš náročné a dlouhé a diváci velmi neukáznění.

Ve třetím podniku sezony 1986, kterým byla Portugalská rallye, nezvládl hned první den řízení domácí jezdec Joaquim Santos s Fordem RS200 a najel do diváků. Výsledkem byly nejen tři desítky zraněných, ale bohužel i tři vyhaslé životy (žena a dvě děti). Ani tato smutná událost ještě nestačila Automobilové federaci k tomu, aby podnikla nějaké zásadní kroky ke zvýšení bezpečnosti, jakkoliv se už bouřily týmy i jezdci.

Faktický konec skupiny B nastal zanedlouho. V páté soutěži sezony 1986, kterou byla mimořádně náročná Korsická rally, havaroval v 18. erzetě doposud vedoucí Henri Toivonen s vozem Lancia Delta S4. Z nehody sice neexistuje záznam,  ale ze zjištěných faktů vyplývá, že jeho vůz v levotočivé zatáčce vyletěl v plné rychlosti ze silnice, zřítil se do hluboké rokliny a okamžitě vzplanul. Posádka neměla šanci na přežití.

Víceméně hned poté rozhodla FISA o zrušení skupiny B pro nadcházející sezonu a ze závodních speciálů pro rally se začaly derivovat závodní vozy pro speciální použití, jako byly třeba závody do vrchu Pikes Peak nebo Rallye Paříž-Dakar. Ale to už je zase začátek jiného příběhu.