Ani Hyundai Inster masovou elektromobilitu nepřinese. Přijít mu na chuť ale není vůbec těžké

Už dobrých deset let posloucháme zprávy o tom, že jednou přijde na trh elektrické auto, které způsobí tu pravou elektrickou revoluci. Bude to auto, které se dokáže vyrovnat spalovacím motorům a které nebude stát plus minus milion, jak tomu je dnes. Bude stát půl milionu, možná méně.

Roky ubíhají a na takové auto se stále čeká. V poslední době se ovšem objevilo několik zajímavých pokusů a některé automobilky už dokonce neváhaly vyslat do světa zprávu, že „prostý lid vesnický si už také může dovolit elektromobil“. Čerstvým příspěvkem v boji o masové prosazení elektromobilů je Hyundai Inster. Je tohle konečně ten zlomový model? Vymění zákazníci toužící po těch absolutně nejprodávanějších autech na evropském trhu typu Peugeot 208 nebo Renault Clio klasiku právě za tento elektromobil? No, pojďme se na to podívat. 

Inster je elektrická verze spalovacího modelu Casper určeného pro přecpaná korejská velkoměsta. Výrobce stvořil malé auto, se kterým se bude dobře jezdit právě ve stísněných prostorech, ale které zároveň bude praktické. Z toho vychází celkem netradiční základní rozměry. Inster je dlouhý pouze 3,8 m, ale vysoký 1,6 m. Má rozvor 2,58 m, jenže široký je pouze 1,6 m. Jsou to zvláštní základní proporce. Pro představu, oproti Fabii je kratší o 0,3 m, užší o 17 cm, ale má delší rozvor a je skoro o 10 cm vyšší. 

Taková auta jsme tu v minulosti už měli a byly to většinou spíše vtipně vypadající krabice. Ne tak Inster! Hyundai to celé okořenil prvky SUV a designéři skvěle zkombinovali retro (kulatá světla denního svícení) s moderním minimalismem (svítící kostičky vpředu i vzadu).

K dispozici jsou i atraktivní barvy nebo off-roadově vypadající Inster Cross a výsledkem je auto, za kterým se kde kdo otočí. Vůbec bych se nedivil tomu, kdyby si Inster zákazníci kupovali pouze kvůli designu. Tohle se fakt povedlo! Alespoň podle mého subjektivního estetického cítění. 

Ještě víc než vnější karoserie se mi ale líbí koncepce interiéru. Na poměry takto malých aut je totiž kabina neuvěřitelně variabilní. Dává to vzpomenout na segment miniaturních MPV typu původního podobně roztomilého Renaultu Twingo. To jsem sám vlastnil a s jeho pomocí jsem částečně zrekonstruoval rodinný dům. Do toho auta se vešly neuvěřitelné věci. 

Důvodem byla posuvná zadní sedadla a možnost sklápět opěradla obou předních sedadel. V Twingu se dalo i spát, což jsem si vyzkoušel jednou a bylo to dost hrozné. Inster využívá přesně ten stejný recept, akorát v podobě dnešních standardů a hlavně s druhým párem dveří navíc a celkově větší karoserií. Zadní sedadla lze tedy sklápět a posouvat, přední opěradla zrovna tak. Když to všechno sklopíte, dostanete ideálně rovnou ložnou plochu, kam je možné dát věc dlouhou 2,2 m. Když něco položíte na palubku, zvládne Inster i 2,5 m. 

Hyundai tyto praktické dovednosti dává patřičně na odiv a ještě navíc je zdůrazňuje vtipnými detaily schovanými v nečekaně bohaté nabídce dalšího příslušenství. K dispozici jsou různé držáky do bočních panelů dveří (včetně držáku na fotky), stolek nebo jakýsi organizér na opěradlo spolujezdce, podložka pod dětskou sedačku, ale také nosič na kola na tažné nebo střešní box. Ano, Inster může mít tažné! V případě nosiče kol je udávána jako maximální nosnost 20 kg pro lepší variantu Pro. 

Inster zkrátka nechce být takové to jednoúčelové malé elektrické auto, u kterého si majitel řekne něco jako „do města to snad asi stačí“, ale chce být univerzálem pro řidiče, kteří si holt nemohou dovolit dospělý elektromobil za milion. 

Mimochodem, také Inster má funkci V2L a to se hodí třeba pro kempování. Však se uvnitř dá spát. Co by za to takový VW ID.Buzz nebo kterýkoliv jiný elektromobil na platformě MEB (třeba elektrický Explorer) dal.  

O Insteru se často mluví jako o neuvěřitelně prostorném autě a nakonec i já jsem něco takového naznačil, ale některé skutečnosti jsou prostě dané a změnit se nedají. Malý Hyundai vyniká především v podélném směru. Když si odsunete druhou řadu dozadu, pro nohy je zde fakt hodně místa. Stejně jako pro hlavu. Z našeho katalogu jsem vyčetl, že Inster má podélné místo 157 cm, zatímco Fabia 148 cm. To už je velký rozdíl, který člověk určitě pozná. Další námi naměřené údaje najdete v ceníku Hyundai Inster, který je v našem katalogu.

Jenže Inster je úzký a v příčném směru je místa prostě málo. Sedí se zde hodně takříkajíc na dveřích. Asi tak jako ve starém Defenderu a to je otravné. Nutí vás to coby řidiče mít kolena relativně blízko u sebe a to levé pak je jen těsně pod volantem. Přesně kvůli tomu vás pak občas přece jen přepadne pocit stísněnosti. Ale asi se na to dá zvyknout. 

Kabina kombinuje prvky známé z ostatních vozů Hyundai včetně velkých displejů nebo otočného voliče umístěného pod volantem. Plasty jsou ale samozřejmě tvrdé a nepůsobí úplně odolně a nezničitelně. Přední sedadla propojená do jednoho celku pak zdůrazňují pocit MPV a vtipným detailem jsou svítící tečky na volantu nahrazující logo (při zpátečce svítí červeně). Výbava může být velice bohatá, což rozmazlení Evropané jistě ocení. Testovací exemplář toho byl důkazem. 

Problémem podobně „levných“ elektromobilů bývají kompromisy kolem jízdy. Třeba elektrický Citroën C3 vypadá slibně, ale nabíjí se hrozně pomalu a dojezd má bez přehánění mizerný i v létě. Dacia Spring je sice levnější, ale jinak je kompromisní úplně celá, protože vychází z auta, které se do Evropy vůbec dostat nemělo. Inster je v této společnosti velmi dobrý a velmi dobře použitelný elektromobil. 

V nabídce jsou dvě verze. My jsme měli tu výkonnější (Power) s elektromotorem o výkonu 84,5 kW (115 k) a baterií s kapacitou 49 kWh. Takový Inster jede až 150 km/h a ujede v kombinovaném provozu zhruba 350 km (podle oficiálních údajů). V městském provozu to pak může být i o 200 km víc. Spotřebě nahrává i tepelné čerpadlo. To je standard od druhé výbavy Style. U základní výbavy se připlácí 25 tisíc. Také tohle je na poli elektromobilů celkem zajímavý detail. Na našem trhu si automobilky rády za čerpadlo účtují peníze navíc i u násobně dražších aut. 

Dojezdový úspěch malého Korejce vychází především z nízké spotřeby. Běžně není problém jezdit za 13 kWh/100 km, což dává přesně oněch udávaných 370 km. A ani dynamika není kompromisní. Inster Power zvládá s přehledem i dálniční tempo v levém pruhu a když je potřeba, umí svižně předjíždět na okreskách. Zkrátka se s ním jezdí dobře. Maximálka 150 km/h pak dává určitou rezervu právě i pro cestování po dálnicích, ačkoliv některé europoslance by asi Inster ani tak nenadchl, navzdory své hranatosti. Jediným výraznějším jízdním kompromisem je vyšší hluk v interiéru při dálničních rychlostech. 

Koho by znervózňovaly rozměry karoserie, tedy že je auto úzké a vysoké, může zůstat v klidu. Se stabilitou nejsou nejmenší problémy. A podvozek je navíc pohodlný. 

V případě dobíjení mají řidiči v nejlepším případě počítat s časem 30 minut u DC nabíjecích stanic. Inster zvládá relativně malý výkon nabíjení (82,3 kW u provedení Power), ale protože akumulátor není až tak velký a zas tak často asi ani Inster Power dálnice stejně brázdit nebude, více není potřeba. Z wallboxu se baterie nabije za 4 hodiny 35 minut. 

Hyundai Inster je fakt povedené auto. Je pěkné, praktické, dobře se s ním jezdí po městě a hlavně to není jen ten „levný“ elektromobil plný kompromisů, který by byl špatně použitelný kdekoliv jinde mimo městský provoz. Elektrickým pohonem, rozuměj primárně dojezdem, strčí do kapsy i některé mnohem dražší auta, jako třeba Mazdu MX-30. Auto jsem vracel s tím, že by se mi líbilo mít ho u domu a jezdit s ním. Je to sranda, je to takové Twingo moderní doby. Určitě by se s ním také dalo ledasco zrekonstruovat. V případě benzinového Casperu by byl prodejní úspěch zaručen, u Insteru je potřeba dodat ono klasické „jenže". 

Také u Insteru, navzdory nepopiratelným kvalitám, končíme na tom, že je cena prostě vysoká. Jasně, na poměry bateriových aut je pořizovací cena zajímavá, ale pořád je příliš vysoká na to, aby do Insteru přesedli i běžní zákazníci, kteří netouží jen a pouze po elektromobilu. Proto ani tohle auto není tím oním zlomem doby elektrické. 

Cena z plakátu je sice od 399 993 Kč, jenže k tomu potřebuje Inster další pobídky a taková částka je navíc jen pro podnikatele. Běžná ceníková cena je o 200 tisíc výš a pěkně vybavený Inster Power, jak ho vidíte na fotkách, nakonec může klidně stát i 800 tisíc. V realitě, kdy se na trhu pořád prodávají dospělejší malé hatchbacky jako Volkswagen Polo za 350 tisíc a Hyundai i20 za 320 tisíc, se ani elektromobily typu Insteru masově prosadit prostě nemohou. 

To ale nic nemění na skutečnosti, že Inster je velmi zajímavý elektromobil, který hodně pravděpodobně skončí v roli druhého auta v rodinách, které už nějaký větší elektromobil mají. A když na to přijde, nakonec zvládne i roli jediného auta třeba pro mladý pár holdující elektromobilitě. 

Hyundai Inster bude na trhu pravděpodobně bojovat s Dacií Spring a Citroënem ë-C3. To jsou také modely, které si brousí zuby na pozici toho nejlepšího elektromobilu s „lidovou“ cenou. Jejich srovnání najdete zde.