Poprvé účastníky ECO energy Rally Bohemia: Chvílemi jsme jeli se Škodou Enyaq iV i přes 1000 km/h!

Říká se, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. No jo, jenže to bych nesměl mít geny po svém nesmírně soutěživém otci. I když jsem tedy vůbec nevěděl do čeho vlastně jdu, mé ambice byly už od začátku velmi vysoké - umístit se mezi třemi nejlepší! Motivovaný a s chutí zvítězit jsem začal hledal stejně nastaveného spolujezdce, respektive navigátora (já byl řidič). Netrvalo dlouho a na moji lákavou nabídku skočil obdobně motivovaný kolega, který mě ještě ke všemu přesvědčoval, že ECO rally už párkrát absolvoval. Neměl jsem tedy pochyby o našem budoucím úspěchu.

Abychom však naší šanci na dobré umístění ještě znásobili, vyrazili jsme na školení k páru, který už rallye pravidelnosti DOOPRAVDY absolvoval. Doopravdy píši velkými písmeny, protože při školení můj navigátor zjistil, že takový závod vlastně nikdy nejel. Ten který on jezdil, byl úplně jiný. "No dobře," řekl jsem si. "Stejně to zvládneme!" Mé přesvědčení však s přibývajícími instrukcemi, pokyny, vychytávkami a radami pomalu, ale jistě odcházelo. Až odešlo úplně. Tolik věcí, na které si posádka musí dát pozor! Neuvěřitelné! "Tohle všechno si přece nemůžeme zapamatovat," zděsilo se mé vytrácející se ego.

Po dlouhých hodinách do nás ostřílení účastníci konečně nalili veškeré informace. Teď už bylo tedy jen otázkou, kolik si toho zvládneme přenést do samotného závodu. S blížícím se startem naše ego opět trochu narostlo. Byli jsme přesvědčení, že všechno víme a na nic už nemůžeme zapomenout. Ještě než se ale dostaneme k samotnému startu, představím pravidla soutěže ECO energy Rally Bohemia 2021, která se jela v rámci 48. ročníku tradiční Rally Bohemia.

Asi předpokládáte, že v rallye ekologických vozidel nejde o to zajet měřené úseky co nejrychleji. I tak je soutěžení velmi adrenalinové. Na jednotlivé rychlostní zkoušky jsou totiž vypsány rychlostní průměry, které musí posádka co nejpřesněji dodržovat. Jde o takzvanou jízdu pravidelnosti. Tyto rychlostní průměry se navíc v průběhu jedné rychlostní zkoušky většinou několikrát mění. V praxi to tedy znamená, že jedete třeba tři kilometry ustáleným průměrem 49,9 km/h, pak třeba pět kilometrů průměrem 36,7 km/h, další 2,83 km průměrem 48,5 km/h a podobně.

Pořadatel soutěže připraví v průběhu každé erzety několik tajných měřících bodů, na kterých se každé posádce měří odchylka od tohoto předepsaného průměru. Každá desetina sekundy, o kterou je posádka v tomto bodě dříve, nebo později proti času vypočítanému podle rychlostního průměru, se trestá jedním trestným bodem. Vítězí ten, kdo má na konci celého závody nejméně trestných bodů.

Zápletka je v tom, že drtivá většina rychlostních zkoušek ECO Energy Rally Bohemia 2021 vedla po zakroucených úzkých polních a lesních silničkách, kde se často nevyhnou dvě auta a kde bývá i padesátka hrozivou rychlostí. A udržujte pravidelné tempo, když se vám neustále střídají prudké kopce nahoru a dolů, serpentiny, výmoly... Navíc jedete za běžného provozu, takže každou chvíli vás někdo brzdí, a pak musíte dohánět, abyste minimalizovali ztráty. V lepším případě vás zablokuje ohleduplný řidič osobáku, který na nejbližším vhodném místě uhne, v tom horším nepřející šofér traktoru nebo bagru. K tomu každou chvíli najíždíte z vedlejší na hlavní, musíte dávat přednost a čas běží a běží... Zároveň se namátkově dohlíží i na dodržování dopravních předpisů. Například překročení maximální povolené rychlosti se penalizuje trestnými body.

K dodržení ideálního času slouží mobilní aplikace zvaná Rabbit, která přesně ukazuje jakou odchylku aktuálně posádka má. Jenže tahle aplikace je závislá na GPS v mobilním telefonu, a ta velmi často ztrácí signál pod stromy v lesních úsecích nebo v údolích sevřených mezi kopci a skalami. Na trase se posádka orientuje výhradně podle "roadbooku", tedy podle knížky v niž jsou vyznačené veškeré odbočky, vzdálenosti a tak podobně.

Samostatnou disciplínou je potom pohár spotřeby. Jde pochopitelně o to, mít na konci soutěže co nejnižší spotřebu elektrické energie či jiného paliva (kupříkladu stlačeného ropného plynu CNG). Tu složitě vypočítávají pořadatelé nikoliv palubní počítač.

Teď už se ale vraťme zpět na slavnostní start celého závodu, který probíhal na Staroměstském náměstí v Mladé Boleslavi. Bylo nám řečeno, že nás první den čeká jen jedna zkušební etapa a sprint na letišti, takže jsme byli poměrně v klidu. Za jásotu fanoušků a televizních kamer jsme zamíří vstříc novým zážitkům. Do rukou jsme dostali itinerář s jednotlivými rychlostmi a "roadbook", podle kterého jsme se měli pohybovat. "Tady odboč doleva a pak hned doprava, následovat by měla velká křižovatka," navigoval mě spolujezdec. Jenže nikde žádná křižovatka nebyla. Začali jsme tedy ihned panikařit, že jsme se už po pár metrech ztratili.

Vrátili jsme se proto na start a zkoušeli to znovu. Zase nic. "Tak se zkusíme držet jiné posádky," napadlo mě. V dáli jsme najedou uviděli bílý Hyundai Kona Electric, okamžitě jsme se tedy za ním vrhli. Jenže to byl Ruda z Ostravy marně kroužící na kruhovém objezdu v úplně stejné situaci, jako jsme byli my... Bezradní jsme zastavili, vydechli a znovu se pořádně podívali do "roadbooku". Po chvíli utrpení jsme si najedou všimli nějakých souřadnic. Zadali jsme je do mobilní navigace a vyrazili vpřed. Kupodivu nás po několika kilometrech dovedla přímo na start první erzety.

Bylo nám však divné, proč jsme vynechali žlutě vyznačenou část trasy "kalibrační úsek". Zapátrali jsme hluboce v paměti, co by to tak mohlo být, ale na nic jsme nepřišli. "Tak nic, jedeme závodit," zavelel navigátor. Do mobilní aplikace Rabbit jsme naházeli veškeré údaje a v celou minutu vyrazili do první erzety.

Kilometry ubíhaly a my se nestačili divit, jak nám to všechno krásně klape. Párkrát jsme sice zabloudili, ale ztráty na ideální čas nebyly nikterak zásadní. První erzetu jsme tak zvládli poměrně dobře. Následoval kilometrový sprint na letišti, kde jsem do naší Škody Enyaq iV vkládal velké naděje. Přeci jen výkon 150 kW a papírové zrychlení 8,7 sekund z nuly na 100 km/h vypadalo v porovnání s ostatními elektromobily slibně. A opravdu, nakonec jsme se umístili na 6. pozici z celkových devatenácti. Před námi byly jen výrazně dynamičtější vozy.

Do druhého dne už jsme nastupovali se vztyčenou hlavou a roztaženými rameny. Za sebou jsme měli z pohledu začátečníka dobrý start, takže nebyl důvod mít obavy. Tentokrát nás čekaly hned dva ostré závody pravidelnosti plus dvě kola na závodním okruhu v Sosnové. Start se přesunul z Mladé Boleslavi na náměstí Doktora Edvarda Beneše v Liberci, kde bylo i dobíjecí depo pro soutěžní elektromobily.

S úsměvem na rtech jsme šli z hotelu k dobíjecímu depu, kde na nás měla čekat plně dobitá Škoda Enyaq iV. "To by byla sranda, kdyby se nám nedobilo auto co?" Vtipně mě popichoval můj spolujezdec. No a co se nestalo, auto se fakt téměř nenabilo. Zapomněli jsme totiž nabíječku přepnout na vyšší výkon. Dojezd se tak ze 134 kilometrů navýšil na zhruba 150. Nás přitom čekalo asi 139 kilometrů. Okamžitě jsme proto vyrazili na rychlonabíječku, na které se nám podařilo během chvíle navýšit dojezd asi na 200 kilometrů. "Požár uhašen," radovali jsme se. Jenže to jsme ještě nevěděli, co nás čeká později.

Tentokrát nás "roadbook" naváděl hned od startu, takže jsme zbytečně nezmatkovali a po delším přejezdu jsme konečně dorazili na start další erzety. Pečlivě jsme nastavili aplikaci a motivovaní jsme vyrazili do závodu. Všechno šlo opět hladce a my si pochvalovali krásnou krajinu, povedené auto a skvěle zorganizovanou soutěž. I odchylka od předepsaného času byla téměř nulová, což znamenalo, že se nám prozatím dařilo. Jenže z ničeho nic aplikace začala ukazovat naprosto nesmyslné údaje. Například, že aktuálně jedeme 1024 km/h, přitom jsme jeli sotva "třicítkou", nebo že ztrácíme na ideální čas 8 minut. Také ujetá vzdálenost najedou naskakovala po desítkách kilometrů, přitom jsme se reálně plazili.

Vůbec jsme nevěděli, co máme dělat a co se vlastně děje. Aplikace pro nás byla něčím úplně novým a pracovat s ní jsme uměli jen minimálně. Snažili jsme se proto za každou cenu dojet, bez ohledu na odchylku a spotřebu. Jenže v "roadbooku" byla vždy odbočka a vzdálenost k té další. A tím, že nám nefungovala aplikace jsme vůbec nevěděli, jak daleko vlastně jsme. Zda je tohle ta správná odbočka. Ještě ke všemu vedla trasa ten den skrze pole, louky a kamenité rozbité cesty, což nám navigační předpoklady ještě zhoršovalo.

Každou odbočku jsme tak trefovali na několik pokusů. Naštěstí se nám po delším bloudění podařilo narazit na jednoho z pořadatelů, který zprvu také nevěděl, o jaký problém se jde, ale nakonec přišel záhadě na kloub. Ten žlutě vyznačený kalibrační úsek na začátku soutěže měl totiž své velké opodstatnění. Jde o místo, na kterém si posádka zkalibruje mobilní aplikaci s okolním prostředím, aby udávaná data byla co nejpřesnější. Pokud tak neučiní, aplikace bude ve většině případů "zmatkovat" jako nám. 

Jedinou provizorní záchranou bylo "zkalibrování" aplikace na jiném než vyznačeném úseku. Problémem však bylo, že kalibrační úsek v Mladé Boleslavi tomu byl přizpůsoben na míru. Šlo o dlouhou rovnou silnici bez jakýchkoliv překážek, stromů a podobně. Tam, kde jsme se aktuálně nacházeli my, žádné takové místo nebylo. Kalibraci jsme tak museli provést v dostupných podmínkách. Data z aplikace sice nebyla zdaleka tak přesná jako u soupeřů, ale alespoň se blížila realitě. S více jak hodinovou ztrátou, necelými 30 kilometry navíc a 66 tisíci trestnými body jsme konečně dorazili do cíle.

Už po druhém dni tedy bylo jasné, že jsme mimo hru. Jen pro představu, vítězný tým měl na konci celého závodu 2252 trestných bodů. My jsme jich v jedné erzetě nasbírali 66 tisíc! Zároveň jsme vypadli i z poháru spotřeby, protože jsme využili rychlonabíječu, což je zakázané, ale pro nás to byla doslova poslední záchrana. Postupně jsme se pak do závodu začali dostávat, jenže bodový deficit už jsme nedokázali stáhnout. I tak jsme ale s celkovým počtem 232 946 trestných bodů zdaleka neskončili poslední, protože několik posádek vůbec nedorazilo, jedna se vybourala, dvě srazily zvěř, jedna prorazila pneumatiky, když se snažila loukou předjet traktor a poslední to nakonec vzdala. Z celkových jednadvaceti registrovaných posádek jsme tak skončili 15.

Ambiciózní cíle jsme sice nenaplnili, ale zato si z ECO energy Rally Bohemia 2021 odvážíme nezapomenutelný zážitek. Popravdě jsme nečekali, jaký adrenalin to doopravdy je. Například řítit se v noci úzkými silničkami a v reálném provozu průměrnou rychlostí 78 km/h bylo opravdu "výživné". V dobrém budeme vzpomínat pochopitelně taky na sprint na letišti, okruhové jezdění v Sosnové i na uzavřené trati Rally Bohemia, po kterých jsme měli možnost v rámci rallye pravidelnosti jezdit. Jde o opravdu skvělou zkušenost, kterou doporučujeme každému vyzkoušet!

Nakonec bych ještě rád vyzdvihl náš závodní vůz Škodu Enyaq iV. Ať jsme jeli po rozbitých polních cestách, klikatých okreskách, na závodním okruhu či na letišti, mladoboleslavský elektromobil byl vždy dobrým parťákem, na kterého jsme se mohli stoprocentně spolehnout. Navíc nás hýčkal jízdním komfortem. Velké díky patří také navigátorovi, který odvedl parádní práci. Příště už to bude jen lepší!