Norové měřili reálný dojezd elektromobilů v zimě i v létě. Výsledky překvapí v dobrém i zlém

Norsko je jedinou zemí na světě, kde loni registrace elektrických aut překonaly prodeje těch konvenčních se spalovacím motorem. Podle údajů norské asociace pro silniční dopravu OFV si elektromobily odhryzly z celkového koláče 54,3 %, což v praxi znamená, že ze 141 412 nově registrovaných vozidel bylo plných 76 789 čistě elektrických. Ještě v roce 2019 měly přitom elektromobily podíl 42,4 % a před deseti lety jen jedno jediné procento. Je tedy vcelku logické, že se právě v této zemi uskutečnil dosud největší test reálného dojezdu elektromobilů. Postarala se o něj norská silniční asistenční služba NAF.

Výsledky měření jsou o to zajímavější, že 20 v Norsku nejpopulárnějších elektromobilů podstoupilo srovnání deklarovaného dojezdu nejen v ideálních letních podmínkách, ale i v zimě, která je v severské zemi u žezla mnohem častěji než teplé dny.

Jak víme, chladné počasí bateriím elektromobilů, příliš nesvědčí. Snižuje se účinnost nabíjení, a naopak, spotřeba roste, protože velká část energie akumulátorů putuje do topné soustavy a dalších komfortních spotřebičů, ale i pro potřeby tepelného managementu baterií. Ten je chrání proti extrémnímu podchlazení. Rozdíly ve spotřebě a tedy i v dojezdu, jsou pak nesrovnatelně větší, pokud elektromobily porovnáme s konvenčními auty na benzín či naftu. Potvrdil to i test NAF.

Letní test probíhal na trase, která obsahovala městské i dálniční úseky. Rychlost se pohybovala v rozmezí od 60 do 110 km/h a na trase elektromobily překonávaly převýšení 620 metrů. Ty s největším dojezdem absolvovaly až dva horské úseky, při kterých postupně nastoupaly téměř 1 000 metrů. Před jízdou byly všechny vozy v noci nabity na 100 % kapacity baterií. Jezdilo se v úsporném Eco režimu s klimatizací nastavenou na 20 stupňů Celsia. Venkovní teplotu bohužel NAF neuvedla, ale muselo jít o téměř ideální podmínky, neboť se všem vozidlům s výjimkou Jaguaru I-Pace podařilo překonat normovaný dojezd podle WLTP.

Test byl ukončen poté, co palubní elektronika deklarovala nulový dojezd. Elektromobily jsou sice schopné i po tomto varování nějaké ty kilometry absolvovat, ale většinou už nejde o vzdálenost, která by výsledky zásadně ovlivnila. V dojezdu dominovaly zejména Tesly (S, 3, X) a korejské elektromobily Hyundai Kona Electric, Kia e-Niro a Kia e-Soul. 

V zimní části testu se situace radikálně změnila. Trasa byla identická, ale teplota se pohybovala od tří do minus šesti stupňů Celsia a to jsou na Norsko ještě hodně milosrdné hodnoty. Elektromobily navíc startovaly se studenou kabinou, protože funkci předehřívání nemají všechny modely. Jízdu navíc absolvovaly po silnicích většinou pokrytých sněhem, což jim dalo patřičně zabrat. NAF konstatovala, že vůči normovanému dojezdu podle WLTP se reálný zimní dojezd snížil v průměru o 18 %, přičemž nejnižší odchylky dosáhl Hyundai Kona Electric s rozdílem jen devět procent.

Ještě větší jsou ale rozdíly, když porovnáme výsledky dojezdu v letním a zimním testu. Chlad totiž elektromobily obral přibližně o 160 km (Hyundai Kona Electric, Kia e-Niro, Kia e-Soul), či dokonce o více než 200 kilometrů (Tesla 3 Long Range) jízdy. Samozřejmě, v nevýhodě jsou v takovém srovnání zejména elektromobily s většími akumulátory, kde kilometrový rozdíl narůstá výrazněji. I tak má ale Tesla S "zimní" dojezd až 470 km, Hyundai Kona Electric 405 a Kia e-Niro 360 km.

NAF upozorňuje, že některé elektromobily určené pro Norsko se mohou lišit od těch, které se prodávají na jiných trzích Evropy. Například standardně dodávaným tepelným čerpadlem nebo lepší izolací baterie. Takže se stejným modelem, koupeným v horké Itálii, lze dosáhnout v chladném počasí jiné výsledky, než s tím z Norska.