Strašné radosti
V praxi je dynamika čtyřmístného kupé vpravdě dechberoucí v tom nejhlubším slova smyslu. Do sedadel uživatele dnes trochu přitlačí vlastně skoro každý elektromobil, ale to, co předvádí RS e-tron GT, tomu se říká zvěrstvo, se kterým nemáte šanci bojovat. Prostě se jen necháte masochisticky přišpendlit do sedačky umístěné nízko nad zemí a čekáte, až tlak aspoň malinko poleví, abyste mohli vůz přibližně směrovat do další zatáčky. Ono tohle RS totiž vzdálenosti mezi zákrutami až depresivně zkracuje – asi jako cokoliv, co je schopné na 200 metrech pálit kolem 160 km/h.
Chce to hodně srdce (vidíte, už zase) a ráznou nohu na brzdě. Právě zpomalování je jeden z mála momentů, kdy skutečně pocítíte 2,5 tuny hmotnosti stroje a v duchu trpíte s brzdami i pneumatikami. Ne, že by snad účinek brzd slábl – Audi nabízí hned tři možnosti: pro e-tron GT klasické ocelové nebo za příplatek karbidové, pro e-tron GT karbidové ve standardu a za příplatek keramické. Je však nabíledni, že právě brzdové obložení, resp. kotouče, a ještě více pneumatiky budou zralé na výměnu velmi často. Je pravda, že s GT i RS se dá jezdit i vcelku „lidsky“ a pohodově, ale chuť popustit z uzdy všechny ty nařehtané koně tam ale stále je. Tím spíš, že dojezd nějak dramaticky neklesá.
Trakce vozu je díky inteligentnímu pohonu všech kol vynikající, a to dokonce i s vypnutou stabilizací – kdo by to byl s takovou silou pod podlahou řekl? Ne, že by snad řízení bylo příliš komunikativní, ale v zásadě platí, že kam si to namíříte, tam auto plus minus jede. Samotné chování v zatáčkách je díky chytré elektronice a nízkému těžišti přísně neutrální, současně se ale velmi obtížně nachází skutečný limit adheze. Enormní síla pohonu a dostatek přilnavosti totiž řidiči dovolují pohybovat se zatáčkami absurdními rychlostmi, současně ale má pocit, že jakmile budou meze fyziky přece jen dosaženy, už ho před cestou bokem ze zatáčky po tečně nezachrání ani pánbůh.
Velmi nepříjemné by to bylo především v táhlém oblouku, který se dá řezat třeba dvoustovkou. Právě tady pilotovi lineárně zesilující působení odstředivých sil dává jednoznačně najevo, že ta bestie opravdu nemálo váží. To nic nemění na tom, že i s 21“ koly adaptivní vzduchové odpružení vcelku důstojně absorbuje nedokonalosti českých silnic po zimě. Snad jen odhlučnění podvozku by mohlo být o chlup lepší.